Článek
Společnost Tando, která disponuje licencí České národní banky, poskytuje úvěry s měsíční úrokovou sazbou 40 %. Roční náklad (RPSN) na takovou půjčku by činil 5569 %, stojí na webu společnosti. Pokud si tedy dlužník vypůjčí deset tisíc korun, za měsíc musí splatit 14 000. Pokud by si stejnou částku půjčil na rok, uhradí jen na úrocích 46 700 Kč.
Vládní novela zákona o spotřebitelském úvěru chce takové praktiky zastavit a úroky u spotřebitelských půjček dostanou strop. Radek Hábl, zakladatel Institutu prevence a řešení předlužení, návrh podporuje.
„Je to změna k lepšímu. Dřív jsem byl trošku skeptický k jakýmkoliv cenovým stropům, ale postupem času praxe ukázala, že se jim prostě nevyhneme, že jsou potřeba,“ uvádí Hábl, který je zároveň autorem Mapy exekucí.
Jak vysoké budou stropy?
Novela rozlišuje dva typy úvěrů. U vyšších půjček nad 20 tisíc korun a se splatností delší než půl roku se má nově vycházet z repo sazby České národní banky navýšené o osm procentních bodů, to celé vynásobeno čtyřmi. Hodnota repo sazby pro tento výpočet má být minimálně čtyři procenta. V současnosti by podle tohoto vzorečku mohla RPSN (tedy roční průměrná sazba nákladů, která vedle úroků zahrnuje i poplatky) dosáhnout maximálně 48 %.
Repo sazba
- Repo sazba ČNB (2T repo sazba) je hlavní nástroj měnové politiky České národní banky, který určuje úrok, za nějž si komerční banky ukládají přebytečnou likviditu u ČNB (obvykle na 14 dní).
- Slouží k regulaci množství peněz v ekonomice, ovlivňuje úroky hypoték, úvěrů i spoření.
- Aktuální výše: K 7. květnu 2026 je dvoutýdenní repo sazba na 3,50 %.
- Jak to funguje: Banky „prodají“ ČNB cenné papíry a po 14 dnech je zpětně odkoupí za vyšší cenu (repo sazba).
- Vliv na ekonomiku: Vyšší sazba zdražuje půjčky a podporuje spoření (brzdí inflaci), nižší sazba naopak podporuje ekonomiku.
- Rozhodování: O výši sazby rozhoduje Bankovní rada ČNB obvykle osmkrát ročně.
„Ta výše je proti jiným zemím v Evropě hodně benevolentní. Na Slovensku mají kolem 27 %, ale některé státy jsou i výrazně níž. Našich 48 % patří k těm nejvyšším stropům, co vůbec v Evropě jsou,“ míní Radek Hábl.
Jiná, složitější pravidla platí pro miniaturní úvěry do celkové výše 20 tisíc korun a s dobou splatnosti maximálně jeden rok. Tam se strop odrazí od paušální částky 2 000 korun jako náklady spojené s poskytnutím úvěru. K nim se přičte částka, která zohledňuje výši úvěru, doba, na kterou se čerpá, a maximální možná výše úročení. Tato výše úročení se odvozuje od základní úrokové sazby České národní banky (ČNB).
Lidé půjdou k lichvářům, kritizují poskytovatelé
Návrh kritizuje Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů, jejímž členem je například ale i výše uvedená společnost Tando. Člen představenstva APNÚ Jiří Hauptmann má za to, že změna pravidel vytlačí část spotřebitelů do šedé zóny, tedy k lichvářům a do zastaváren.
„Bude to obrovský problém, protože rizikovější a ekonomicky slabší spotřebitelé, které my financujeme, tím pádem ztratí přístup k legálnímu trhu financování. Protože my je za nových podmínek nebudeme schopni zafinancovat,“ uvedl pro SZ Byznys Hauptmann, který zároveň působí ve společnosti Provident.
Asociace sdružuje 14 firem, které obsluhují 155 000 spotřebitelů. Až 90 tisíc z nich podle Hauptmanna ztratí přístup k půjčkám. Argumentuje zkušenostmi ze zahraničí. V Polsku po zpřísnění cenových stropů v roce 2020 podle dat CRIF ztratilo přístup na regulovaný trh čtvrt milionu lidí, uvedl Hauptmann.
Naopak trh zastaváren se začal rozvíjet. Studie polské Unie podnikatelů a zaměstnavatelů z května 2021 uvádí, že služby zastaváren využilo 1,5 milionu Poláků a 41 % klientů přímo uvedlo, že do zastavárny šli proto, že nezískali financování od banky nebo úvěrové společnosti.
Na Slovensku byly stropy zavedeny v roce 2016. A mezi roky 2018 a 2025 se ztrojnásobil počet Slováků, kteří znají lichváře. A 36 % ekonomicky citlivější populace nemá přístup k finančním zdrojům,“ tvrdí Jiří Hauptmann.
Podle dluhového experta Radka Hábla je dobře, že se možnost dosáhnout na úvěr u nebonitních lidí omezí. „Pokud člověk nedosáhne na úvěr, který je na úrovni 50 % RPSN, tak mu nepomůže další dražší úvěr. Potřebuje spíš odbornou pomoc, potřebuje tu svoji finanční situaci řešit jiným způsobem než úvěrem.“
Poskytovatelé rychlých půjček se podle něj novým podmínkám přizpůsobí a dopad na trh nebankovních úvěrů nebude podle něj dramatický. „Některé společnosti určitě skončí. Jiné se přizpůsobí a do té sazby se vejdou, jenom si prostě sníží svoje marže, které mají dneska obrovské,“ míní.
Další novinka na obzoru
Trend posledních let je poměrně tvrdý vůči nebankovním věřitelům. Soudy častěji zkoumají přiměřenost úroků, řeší správné posouzení úvěruschopnosti a spotřebitelé se mnohem častěji brání.
Současný zákon o spotřebitelském úvěru totiž říká, že pokud věřitel špatně posoudil úvěruschopnost klienta, je smlouva neplatná. V takovém případě má firma nárok jen na vrácení půjčené jistiny, nikoliv na úroky a další poplatky. Nově má platit, že pokud by při řádném posouzení klient půjčku dostal, smlouva bude platná.
Praxe, kdy lidé získávají zaplacené úroky zpět i několik let po splacení úvěru, tak může skončit. „Ti, kteří třeba před pěti lety řádně doplatili ten úvěr, si uvědomí že by vlastně mohli získat nějaké peníze zpátky,“ říká Hauptmann. Podle něj se tak lidé rozhodnou většinou pod tlakem toho, co vidí na sociálních sítích. „Tam už se dnes hovoří o úrocích jako o přeplatcích,“ dodal. Podle něj se tak kolem sporů o neplatné úvěry vytvořil celý nový byznys.
„Jsou tady různé kanceláře, které s tím obchodují,“ říká. Nárůst podobných případů je podle něj vidět i na statistikách finančního arbitra. „Loni tam řešil 11 000 případů, rok předtím to byly 4 000, rok předtím to byly 2 000 a předtím to byly řády stovek, než se opravdu rozjel tenhleten byznys.“
