Článek
Konflikt na Blízkém východě se propisuje i do finančních výsledků energetické skupiny ČEZ i jejích plánů na výrobu elektřiny. Ceny plynu i elektřiny vlivem omezení dodávek ze surovin z této oblasti vzrostly, což firmu přimělo k přehodnocení výhledu hospodaření v letošním roce.
Ještě před začátkem války na Blízkém východě skupina očekávala, že z uhlí letos vyrobí o 1,2 terawatthodiny (TWh) elektřiny méně. Díky rozdílu mezi cenou emisní povolenky a elektřiny se však chod uhelných elektráren vyplácí.
„Podle našeho posledního odhadu předpokládáme nárůst za celý rok asi o 11 procent. Loni jsme z uhlí vyrobili 13,9 TWh elektřiny, teď očekáváme asi 15,3 TWh elektřiny. Ještě 12. března to vypadalo, že vyrobíme 14,1 TWh, takže o 1,2 TWh se objem očekávané výroby z uhelných zdrojů zvedl,“ říká v rozhovoru finanční ředitel ČEZ Martin Novák s tím, že navýšení uhelné výroby a těžby přidá do výsledků jednotky miliard korun.
Skupina ČEZ v prvním čtvrtletí 2026 vydělala 14,5 miliardy korun. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) dosáhl 35,3 mld. Kč, meziročně poklesl o 18 procent zejména vlivem poklesu realizačních cen (ceny, za které prodává proud na velkoobchodním trhu, pozn. red.).
Provozní zisk skupiny ČEZ se meziročně snížil o 18 procent na 35,3 miliardy Kč. Proč?
Snížení provozního zisku je meziročně o 7,7 miliardy korun, kdy klesl ze 43,0 miliard na 35,3 miliardy korun. Meziroční pokles realizačních cen vyrobené elektřiny dělá skoro osm miliard korun, ale byly tam i další faktory, které pokles mírně snížily.
Negativní dopad přes jednu miliardu korun měly plánované odstávky na jaderných elektrárnách, které jsme loni neměli, protože jsme přešli na výměnu paliva delší než 12 měsíců. Proto v některých letech budeme mít větší výrobu i větší zisky a v některých ne a letos bude odstávek více. Proti tomu šel pozitivní výsledek v tradingu ve výši 1,5 mld. Kč. Pozitivní změnu v hospodaření segmentu Distribuce přes jednu mld. Kč eliminovala negativní změna v segmentu Prodej.
V prvním čtvrtletí 2026 se zvýšil čistý zisk skupiny ČEZ o 13 procent na 14,5 miliardy korun hlavně díky konci daně z mimořádných zisků neboli windfall tax, kterou jste v předchozích letech odváděli.
V prvním kvartále došlo k poklesu provozního zisku, ale došlo k nárůstu čistého zisku. A ten paradox je právě v tom, že loni tam byla zaúčtovaná windfall daň, která letos není. Přesto, že klesá provozní zisk, měl by úměrně tomu klesat i ten čistý, ale to se neděje, právě ze zmíněného důvodu. Navíc klesly odpisy díky zrychlenému odepisování uhelných zdrojů od roku 2024.
To, co by předtím nevycházelo ziskově, najednou díky posunu cen elektřiny nahoru – ne však nutně ceny povolenky – způsobuje to, že plánujeme navýšit výrobu v uhelných elektrárnách v tomto roce.
Jak se do výsledků promítlo převzetí distribuční společnosti Gas Distribution?
Výsledek distribuce plynu se zlepšil a je to dáno hlavně tím, že jsme koupili společnost Gas Distribution, která nám přispěla za první kvartál 400 milionů korun. My jsme ji převzali až letos v lednu, v loňských výsledcích se tedy neprojevila.
Jak se ve výsledcích za první čtvrtletí projevily ceny elektřiny?
Elektřinu prodáváme na tři roky dopředu, tak víme, jakou máme průměrnou prodejní cenu. Nicméně situace v Hormuzském průlivu vedla k tomu, že došlo ke krátkodobému zvýšení cen energií na trzích s dodávkou během roku 2026. Díky vyšším cenám na neprodané části elektřiny a díky vyššímu očekávanému nasazení uhelných zdrojů jsme si dovolili zvednout naše očekávaní provozního zisku EBITDA na 107 až 112 miliard korun a úměrně k tomu i čistého zisku na 30 až 34 miliard korun.
Kolik elektřiny máte letos ještě neprodáno?
Na začátku roku většinou míváme kolem 10 procent neprodané elektřiny. Teď už to budou jen jednotky procent.
Výhled na hospodaření ČEZ jste zlepšili i díky nárůstu těžby. Jak se změnily vaše plány na letošní výrobu elektřiny z uhlí?
To, co by předtím nevycházelo ziskově, najednou díky posunu cen elektřiny nahoru – ne však nutně ceny povolenky – způsobuje, že letos plánujeme navýšit výrobu v uhelných elektrárnách, což je jeden z efektů, který pomůže ke zvýšení zisku. S výrobou samozřejmě jde ruku v ruce i navýšení těžby, což je také efekt, který pomáhá k navýšení zisku.
O kolik tedy předpokládáte vyšší výrobu elektřiny v uhelných elektrárnách oproti loňsku?
Podle našeho posledního odhadu předpokládáme nárůst za celý rok asi o 11 procent. Loni jsme z uhlí vyrobili 13,9 TWh elektřiny, teď očekáváme asi 15,3 TWh elektřiny. Ještě 12. března to vypadalo, že vyrobíme 14,1 TWh, takže o 1,2 TWh se objem očekávané výroby z uhelných zdrojů zvedl.
A jak se navýšení výroby propisuje do výsledků?
Samozřejmě ten výsledek není nijak dramatický, jde o přidání jednotek miliard korun. V prvním kvartálu mají větší podíl na výrobě elektřiny bezemisní zdroje, podílely se na zisku 12,2 miliardami korun, kdežto emisní výrobní zdroje jenom 1,1 miliardy. Jde tak o zlomek objemu výroby.
V prvním čtvrtletí skupina ČEZ navýšila investice meziročně o 130 procent. Proč zrovna nyní a o takovou částku?
Je to proto, že procházíme relativně dramatickou změnou v oblasti energetického mixu mezi rokem 2025 a rokem 2030. Proto je i investiční plán násobně vyšší, než býval v letech, kdy se vlastně nic zásadního nedělo, pouze docházelo k obměně stávajících aktiv.
Může se stát, že za určitých okolností bude hlad po některých aktivech tak velký, že se přetaví do vyššího ocenění, než bychom byli schopni dosáhnout oceněním samotné mateřské společnosti.
Za dva týdny budete mít valnou hromadu, kde se bude hlasovat o převodu zákaznického segmentu ČEZ do dceřiné společnosti a případném prodeji menšinového podílu. Podnikali byste tyto kroky, kdyby v programovém prohlášení vlády nebylo, že chce získat výrobní část ČEZ do rukou státu?
Určitě ano, protože už asi před čtyřmi lety jsme změnili koncepci podnikatelské činnosti. Teď se to dostalo do bodu, kdy se to ukazuje jako správný krok. Věříme, že vyčleněním distribuční a prodejní zákaznické části, ESCO služeb a podobně nevýrobních aktiv do jedné dceřiné společnosti budeme schopni zvýšit hodnotu tohoto segmentu. A to jak optimalizací řízení, tak i například finančním profilem této společnosti, která nebude mít v sobě žádná výrobní aktiva, už vůbec ne fosilní výrobní zdroje, takže bude i atraktivní třeba pro nové dluhové investory.
Věříme, že hodnota těchto společností bude vyšší než nyní. Může se stát, že za určitých okolností bude hlad po některých aktivech tak velký, že se přetaví do vyššího ocenění, než bychom byli schopni dosáhnout oceněním samotné mateřské společnosti.
Samozřejmě nelze nepřihlédnout k programovému prohlášení vlády, které hovoří o kontrole nad výrobními zdroji. Tohle může být nástroj, jak se k té kontrole dostat.
V dceřiné společnosti byste si chtěli nechat majoritu a prodat až 49 procent. Podle analytiků byste tím získali kolem 150 miliard korun. Podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše je toto číslo je reálné, ale prý si můžete sáhnout i navíc. Máte nějakou cílovou částku, které byste chtěli dosáhnout?
Nemůžeme říkat žádnou částku dopředu. Samozřejmě by měla být maximální, ale nemá cenu dávat žádnou indikaci. Od tohoto kroku jsme ještě daleko, tu společnost musíme založit, ocenit všechny jednotlivé společnosti a vložit je tam právně, což by mělo nastat někdy do konce prvního kvartálu příštího roku. Až pak můžeme řešit situaci na trhu a jak bude naladěn na prodej takovéto společnosti.
Jaká varianta prodeje menšinového podílu v této společnosti je pro ČEZ a akcionáře nejvýhodnější?
To je těžké říct, možností je několik. Největší smysl dává prodat společnost přes burzu, ale také můžete dohodnout přímý prodej, pokud by to ocenění přímého prodeje bylo lepší než možné ocenění na burze. Nebo můžeme prodat jen části těch firem, které se nacházejí pod dceřinou společností, a ještě ji následně prodat.
Kdy oznámíte způsob prodeje dceřiné společnosti?
Takové věci často zaznívají až těsně předtím, než se to stane. Teď studujeme, jakým způsobem funguje umisťování akcií takovýchto společností na světové trhy, často ten proces jede paralelně a vybere se nejlepší nabídka. Budeme si držet otevřené možnosti po co nejdelší dobu.
Na co chcete peníze z prodeje podílu v dceřiné společnosti použít?
Tak těch variant je samozřejmě mnoho. Můžeme je použít na další rozvoj, pokud přijde nějaká skvělá příležitost na energetickém trhu v našem regionu. Nemůžeme a nechceme ani odhlédnout od programového prohlášení vlády, kde se mluví i o možnosti získání kontroly vlastně nad ČEZ, který by ty uvolněné prostředky mohl použít k vykoupení minoritních akcionářů. Takže i tato možnost tady je, ale je to ještě daleko.
Připravujete i jiné operace, které by směřovaly právě k odkupu akcií od minoritářů?
Zatím ne. Koneckonců jakýkoli odkup musí vždycky projít valnou hromadou, takže pokud to není na programu valné hromady, tak se to nedá realizovat. Na programu červnové valné hromady to není.
