Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Místopředseda polské vlády, ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz v úterý oznámil, že polská armáda nasadí 10 tisíc vojáků, aby pomohli ochránit bezpečnost kritické infrastruktury. Reaguje tak na víkendovou sabotáž na železniční trati, po které se mimo jiné přepravují zbraně pro Ukrajinu. Polské úřady oznámily, že zadržely několik lidí podezřelých z napomáhání sabotérům. Polský premiér Donald Tusk oznámil, že se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským dohodli na spolupráci zpravodajských služeb i státních drah obou zemí, jejímž cílem je odhalovat podezřelé ze spolupráce s Ruskem a bránit dalším sabotážím.
Na tiskové konferenci pak polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski oznámil uzavření posledního ruského konzulátu v zemi, který je v Gdaňsku; zároveň ale upozornil, že nejde o úplnou odpověď na ruské počínání. Rusko vyjádřilo politování nad počínáním Varšavy a přislíbilo, že na uzavření konzulátu odpoví obdobně.
Ze sabotáže na polské železnici jsou podezřelé dvě osoby s ukrajinským občanstvím působící v ruských službách, prohlásil v úterý polský premiér Donald Tusk. Podezřelí podle něj hned po sabotáži odcestovali z Polska.
Zelenskyj na síti X po telefonátu s Tuskem napsal, že Ukrajina je připravena s Polskem spolupracovat na různých úrovních a sdílet veškeré informace. „Dohodli jsme se, že zřídíme ukrajinsko-polskou skupinu, která bude v budoucnu pracovat na předcházení podobným situacím z ruské strany,“ uvedl prezident, který dále napsal, že ukrajinské dráhy Ukrzaliznycja podnikají kroky, aby bránily podvratným akcím. „Všechna fakta naznačují, že za tím vším je ruská stopa. Nikdo jiný, vyjma Rusů, o to nemá zájem,“ dodal.
Kosiniak-Kamys ve středu podle listu Gazeta Wyborcza hovořil o bezpečnostní operaci nazvané Horyzont (Horizont), jejímž cílem bude ochrana kritické infrastruktury a boj proti sabotážím. „Je to jedna z největších operací. Spolu s ministrem (vnitra Marcinem) Kierwińským předkládáme žádost premiérovi a poté bude žádost premiéra předložena prezidentovi,“ řekl ministr obrany. Do operace bude podle něj nasazeno až 10 tisíc vojáků.
Náčelník polského generálního štábu Wieslaw Kukula dodal, že operace má být spuštěna 21. listopadu a na přelomu listopadu a prosince se plánuje také spuštění testovací verze aplikace pro hlášení incidentů. Podle agentury Reuters také varoval, že nadcházející vánoční období by mohli nepřátelé země vnímat jako vhodnou dobu pro sabotáže.
„Cizí (zpravodajské) služby v posledních dnech podnikly akce, které mohly způsobit železniční neštěstí a smrt mnoha lidí. Cizí stát vyslal dobře vycvičené diverzanty. Jen zázrakem nedosáhli svého cíle. Ruská (vojenská rozvědka) GRU si na špinavou práci najímá vykonavatele pod falešnou vlajkou. Tentokrát se nejednalo jen o sabotáž jako dříve, ale o akt státního terorismu, protože jasným záměrem bylo způsobit oběti na životech,“ prohlásil Sikorski podle webu deníku Rzeczspospolita. „Naše reakce nebude jen diplomatická, o čemž budeme informovat v příštích dnech,“ řekl.
„Vrbětice 2014. Życzyna 2025. Co bude příště? Rusko páchá teroristické útoky v Evropě a my musíme držet při sobě. Základním krokem je přiznat si, jak velkou hrozbu pro nás Rusko představuje a přizpůsobit tomu bezpečnostní politiku,“ uvedl ve středu na síti X český ministr zahraničí Jan Lipavský, který Polsku vyjádřil podporu.
Ministr na tiskové konferenci upozornil, že Rusko opakovaně varoval, že pokud nepřestane s nepřátelskými činy proti Polsku, bude následovat další omezení ruské diplomatické a konzulární přítomnosti v zemi. Rusko ovšem nejenže nepřestalo se sabotážemi v Polsku, ale naopak tyto útoky eskaluje. „V souvislosti s tím - ale to nebude naše úplná odpověď - jsem přijal rozhodnutí odvolat souhlas s působením posledního ruského konzulátu (v Polsku), konzulátu v Gdaňsku,“ řekl podle polské tiskové agentury PAP.
Sikorski nicméně prohlásil, že se Polsko nechystá přerušit diplomatické vztahy s Ruskem, podobně jako tak neučinily ani jiné země, které se staly terčem sabotáží; mimo jiné zmínil Česko. O věci hodlá ještě ve středu večer hovořit s generálním tajemníkem NATO a ve čtvrtek s kolegy v Evropské unii.
Rusko: obvinění Poláků jsou neodůvodněná
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentury Reuters vyjádřil politování nad polským rozhodnutím, které podle něj svědčí o přání zredukovat jakoukoliv diplomatickou a konzulární činnost v zemi na nulu, což nemá nic společného se zdravým rozumem.
Polské vedení se snaží jakýkoliv problém svést na Rusko, ale všechna obvinění jsou „naprosto neopodstatněná a bezdůvodná“, prohlásil Peskov o obviněních ze sabotáže na polské železnici a naopak obvinil Varšavu z „rusofobie“, tedy nenávisti ke všemu ruskému. „Bohužel s tím nedokážeme nic udělat,“ řekl podle agentury TASS.
„Jako reciproční opatření ruská strana omezí polskou diplomatickou a konzulární přítomnost v Rusku,“ řekla TASS mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová.
Když Sikorski v Sejmu přirovnal ruské sabotáže k aktuální politické situaci v zemi, část opozičních poslanců opustila sál, upozornil list Gazeta Wyborzca. Ministr vytknul prezidentovi Karolu Nawrockému tvrzení, že část polských politiků je ochotná kousek po kousku přenechat polskou svobodu, nezávislost a suverenitu cizím agenturám Evropské unie, a také to, že prezident odmítl jmenovat soudce, kteří se podle ministra odvážili uplatňovat právo EU.
Pokud prezident a opoziční pravice chystají odchod Polska z EU, měly by to říct jasně, a ne vymýšlet si ohrožení polské svrchovanosti, apeloval.
„Členství v EU nevede ke ztrátě svrchovanosti, ale naopak - právě díky svržení jařma komunismu a opětovnému získání suverenity jsme mohli vstoupit do EU. Ví to i Ukrajina, která bojuje za to, aby se mohla vymanit z ruského světa a připojit se k západním institucím,“ prohlásil.
Sikorski ujišťoval, že vláda nepřipustí odchod země z EU, protože den po „polexitu“ by rolníci přišli o dotace i možnost vyvážet na unijní trh, lékaři a zdravotní sestry by museli v EU nostrifikovat své diplomy, další žádat o pracovní víza a polští podnikatelé by se museli vypořádat s unijními konkurenty, kteří by nemuseli platit cla - a to do EU míří tři čtvrtiny polského vývozu. Polsko by také přišlo o miliardy na obranu a zbrojní průmysl. Mimo EU by země byla nejen chudší, ale také méně bezpečná a více ohrožená invazí, uvedl.
