Hlavní obsah

V bosenské Republice srbské začaly předčasné prezidentské volby

Foto: Twitter @MiloradDodik

Milorad Dodik.

V Republice srbské začaly předčasné prezidentské volby. Favority jsou Dodikem podporovaný Siniša Karan a opoziční Branko Blanusa. Dodik, odsouzený za porušování rozhodnutí vysokého představitele, se aktivně zapojil do kampaně.

Článek

V Republice srbské (RS), jedné ze dvou entit tvořících Bosnu a Hercegovinu, začaly předčasné prezidentské volby. Odvolaný vůdce RS Milorad Dodik původně hlasování odmítl, stejně jako odmítá uznat soudní rozhodnutí o svém odvolání z funkce, nakonec se ale zapojil do předvolební kampaně, uvedly agentury.

O úřad se uchází šest kandidátů. Mezi favority patří Siniša Karan podporovaný Dodikem a univerzitní profesor Branko Blanusa, který je kandidátem opoziční Srbské demokratické strany.

Blanusa po odevzdání hlasu ve městě Banja Luka na severozápadě země řekl, že volební kampaň se odehrála ve férové a tolerantní atmosféře. „Doufám, že den voleb bude stejný,“ dodal a vyzval k vysoké účasti.

Dodik se aktivně účastnil Karanovy kampaně. Voličům řekl, že bude bojovat za politické cíle své strany a Karanovo vítězství bude i jeho vítězstvím.

Bývalý prezident, který je považován za blízkého spojence maďarského premiéra Viktora Orbána a ruského prezidenta Vladimira Putina, v RS v různých funkcích vládl více než 20 let. Letos byl odsouzen k jednomu roku vězení a zákazu výkonu veřejných funkcí na šest let za nerespektování rozhodnutí vysokého představitele pro Bosnu Christiana Schmidta. V srpnu soud přeměnil trest odnětí svobody na pokutu 18 660 eur (450 000 Kč).

Vysokého představitele pověřilo mezinárodní společenství dohledem nad plněním mírové dohody z roku 1995. Disponuje rozsáhlými pravomocemi, mimo jiné může vydávat zákony či odvolávat politiky. Dodik opakovaně uvedl, že mandát současného vysokého představitele Schmidta neuznává. Stejně tak odmítal rozhodnutí soudu i volební komise s tím, že za ním stojí cizinci.

Odsouzen byl mimo jiné za to, že podepsal zákon schválený parlamentem RS, kterým se rozhodnutí bosenského ústavního soudu nevztahovala na tuto entitu. Jeho separatistická rétorika i praktické kroky vyvolaly obavy z možného rozpadu multietnické země. Ten by se podle mnohých neobešel bez nového krveprolití.

Od konce války v 90. letech minulého století je Bosna a Hercegovina rozdělena na RS a muslimsko-chorvatskou Federaci Bosny a Hercegoviny. Každá z nich má vlastní vládu a parlament, spojují je slabé centrální instituce. RS obývají převážně etničtí Srbové.

Doporučované