Článek
„Ministerstvo kultury obdrželo v minulých dnech návrh na prohlášení oblasti Staré Karviné archeologickou památkovou rezervací od Akademie věd a zároveň také návrh s doporučením vyhlášení části území za archeologickou památkovou rezervaci a část území Staré Karviné za památkovou zónu od Národního památkového ústavu,“ napsala Seznam Zprávám mluvčí ministerstva Jana Malíková.
Ministerstvo se nyní oběma návrhy bude zabývat a posuzovat je ve své odborné sekci. Poté by mohly putovat na vládu. Kdy by to mohlo být, zatím není jasné, mluvčí pouze uvedla, že to není „otázkou několika týdnů“.
Místo proslavily romány
Území Staré Karviné v posledních letech proslavily romány spisovatelky Karin Lednické o šikmém kostele svatého Petra z Alkantary. Stavba, která se v důsledku poddolování naklání na jednu stranu, už je kulturní památkou. V posledních letech ale místní spolky i někteří odborníci prosazovali, že by ale mělo být chráněné i okolí kostela, kde se dříve rozkládalo původní město Karviná, zbořené kvůli těžbě uhlí.
To se ale kříží s plány developerů. Společnost Panattoni chce na místě vystavět průmyslový areál Smart Park, a to na pozemcích, které patří miliardáři Zdenku Bakalovi. Projekt podpořili i regionální politici, kteří si od něj slibují nová pracovní místa. A právě památková ochrana by to mohla zkomplikovat.
Návrh na vyhlášení rezervace vypracovalo ostravské pracoviště Národního památkového ústavu na základě terénních archeologických výzkumů či studia archivních pramenů. Podle památkářů by měla rezervace přispět k ochraně pozůstatků budov z doby středověku a raného novověku, pozdějších těžebních areálů, pracovních táborů z dob druhé světové války či hřbitova u šikmého kostela.
„Hlavní diskuse se patrně povedou o rozsahu chráněného území a režimu ochrany. Nicméně už teď je jasné, že všichni zúčastnění odborníci se shodují v tom, že na území Staré Karviné se nachází mimořádně cenný soubor archeologických památek, které si zaslouží ochranu,“ řekla Seznam Zprávám mluvčí Akademie věd Markéta Růžičková.
Průmyslová zóna je v územním plánu, říká investor
Firma Panattoni si i nadále stojí za tím, že území je pro stavbu průmyslové zóny vhodné. „Výstavba Panattoni Smart Park Karviná bude probíhat v oblasti, která je od roku 2006 systematicky připravována pro realizaci průmyslové zóny. Pro průmyslovou výstavbu je lokalita určená v aktuálním platném územním plánu a od roku 2024 je zahrnutá i v takzvaném liniovém zákoně,“ uvedl mluvčí Karel Taschner s tím, že v minulosti už prošlo území úspěšně řízením EIA, podle kterého kulturní aspekty nebrání výstavbě.
Oblast, ve které se má stavět, se podle společnosti nachází mimo historické centrum původní staré Karviné. „Území bylo navíc 90. letech 20. století rekultivováno až desítky metrů mocnými návozy rekultivačního násypu, kterými došlo k přetvoření původní morfologie terénu. Na území budoucí průmyslové zóny se nenachází ani žádná nemovitá kulturní památka,“ řekl mluvčí.
Dále uvedl, že firma připravuje v místě vybudovat naučnou stezku a zpřístupnění všech cenných nálezů veřejnosti.
Video Andreje Babiše, ve kterém se vymezuje vůči prohlášení šikmého kostela za památku.Video: facebook/AndrejBabis, facebook/starakarvina
Nevím, proč by to měla být památka, řekl Babiš
Je pravděpodobné, že o prohlášení oblasti za památku bude rozhodovat až příští vláda složená z ANO, Motoristů a SPD, kterou by měl prezident Petr Pavel jmenovat v příštích týdnech.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) se přitom v minulost k prohlášení místa za památku stavěl kriticky. „Teď tady chce investovat firma Panattoni 25 miliard, zaměstná tady 4,5 tisíce lidí. Bude to obrovský prospěch pro Karvinou a celý region. Jenže teď si nějací koumáci vymysleli, že to má být památková zóna,“ uvedl letos v únoru ve svém videu na sociálních sítích.
„Jedinou skutečnou památkou, kterou je třeba ochránit, je tady šikmý kostel. Jenže ten zbytek jsou jenom nějaké ne moc hezké lesy a tráva. Nevím, proč by to měla být památka, když tady může být investice, která přinese do veřejných rozpočtů miliardy,“ řekl.
Zastánci památkové ochrany naopak argumentují tím, že místo se stává symbolem navrácení identity regionu a v posledních letech je také vyhledávaným turistickým cílem. „Současný záměr použít území k výstavbě průmyslových hal jde proti těmto jednoznačně pozitivním trendům,“ uvedla loni pro pořad Ve stínu tehdejší předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová.
