Článek
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil slovenského premiéra Roberta Fica, šéfa maďarské vlády Viktora Orbána a pravděpodobného příštího českého premiéra Andreje Babiše za pragmatiky, kterým záleží na občanech jejich zemí. Informovala o tom 25. listopadu ruská státní agentura TASS, podle níž se tak šéf ruské diplomacie vyjádřil v rozhovoru pro youtubový kanál sdružení Francouzsko-ruský dialog, který zveřejnilo na svém webu i ruské ministerstvo zahraničí. Lavrov také prohlásil, že západní mocnosti z pohledu Moskvy promarnily příležitost podílet se na urovnání konfliktu na Ukrajině.
„Nemáme iluze ohledně lidí, kteří nyní vládnou na Západě. Zmíním výjimku - maďarský premiér Viktor Orbán a slovenský premiér Robert Fico. Andrej Babiš teď přišel na pozici šéfa české vlády. Tito lidé jsou pragmatici. Nejsou proruští, ale prostě promaďarští, proslovenští, pročeští a myslí na své občany,“ řekl Lavrov. „Nechtějí vyzývat své občany, aby obětovali své děti kvůli podpoře nacistického režimu v Kyjevě,“ prohlásil dále.
Ukrajina se brání už čtvrtým rokem rozsáhlé ruské vojenské agresi. Ruský prezident Vladimir Putin odůvodňoval svůj rozkaz ke vpádu ruských vojsk do sousedního státu v roce 2022 mimo jiné potřebou „denacifikovat“ zemi, přestože v jeho čele stojí prezident židovského původu a krajní pravice podle výsledků posledních voleb sehrávala v ukrajinské politice zcela okrajovou roli. Západ i Kyjev opakovaně uvedly, že jde jen o záminku pro získání ukrajinského území.
Západní země po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu vesměs podpořily Kyjev, kterému poskytly mimo jiné podporu v podobě dodávek zbraní a na Rusko kvůli jeho agresi uvalily sankce. Na stranu bránícího se Kyjeva se postavila také česká vláda premiéra Petra Fialy a Ukrajinu podpořil i tehdejší slovenský kabinet Eduarda Hegera.
V roce 2023 se na Slovensku k moci vrátil premiér Fico, který dlouhodobě kritizuje přístup Evropské unie k válce na Ukrajině a také politiku izolace Ruska, kterou prosazuje Brusel. Orbán, jenž je považován za nejbližšího spojence Putina v EU a podle agentury AP často zaujímá nepřátelský postoj vůči Ukrajině, kritizuje protiruské sankce a odmítá, aby Budapešť vojensky podporovala Kyjev. Staví se také proti členství Ukrajiny v EU.
Babiš, který loni s Orbánem založil europarlamentní frakci Patrioti pro Evropu a jehož strana ANO zvítězila v říjnových parlamentních volbách, byl českým premiérem už v letech 2017 až 2021. Jeho vláda v roce 2021 vyhostila kvůli výbuchu v muničních skladech ve Vrběticích v roce 2014 desítky ruských diplomatů, když české tajné služby zjistily, že do exploze byli zapojeni agenti ruských tajných služeb. Moskva na diplomatický krok reagovala recipročně a Rusko navíc zařadilo Česko společně s USA na seznam takzvaně „nikoliv přátelských“ států.
Server Politico před časem o Babišovi napsal, že je veřejně známý tím, že chce omezit pomoc Ukrajině. Předseda hnutí ANO dříve například uvedl, že pokud bude jeho hnutí ve vládě, přímo z rozpočtu nebude dávat peníze Ukrajině na zbraně. V minulosti také opakovaně zpochybňoval českou muniční iniciativu a hovořil o jejím zrušení či převedení pod NATO.
Český prezident Petr Pavel v úterý uvedl, že programové prohlášení vznikající vládní koalice ANO, SPD a Motoristů nezmiňuje Rusko jako hrozbu či spojeneckou odpovědnost a vůli naplňovat spojenecké závazky. Pavel už dříve požádal předsedu ANO Babiše o doplnění programového prohlášení vznikající koalice o postoj vlády k ruské válce proti Ukrajině, zahrnutí závazku plnění spojeneckých povinností v NATO a navyšování obranných výdajů. Vznikající koalice úpravy odmítla.
Lavrov řekl, že evropské státy z pohledu Moskvy promarnily šanci podílet se na řešení konfliktu na Ukrajině. „Promarnili jste své šance, lidi,“ citují agentury šéfa ruské diplomacie. „Tyto šance jste nevyužili, prostě jste je promrhali,“ dodal Lavrov s poukazem na takzvané minské dohody.
Minský mírový proces k urovnání konfliktu na východě Ukrajiny začal v roce 2014. Dohody uzavřené za zprostředkování Německa a Francie počítaly mimo jiné s příměřím a jednáním o samosprávě Doněcké a Luhanské oblasti v souladu s ukrajinským právem. Kyjev i Moskva se ale už po první minské dohodě začaly vzájemně obviňovat z jejího porušování.
Nyní nemůže být o zprostředkování Německa a Francie řeč, zdůraznil v nejnovějším interview Lavrov. Vyzdvihl v té souvislosti naopak postoje Běloruska, Turecka a Maďarska. A také USA, které se podle něj „na rozdíl od Londýna, Bruselu, Paříže a Berlína“ chápou iniciativy s cílem nalézt řešení.
