Kdo propálil Witkoffa: Rusko šíří verzi o podrazu v Bílém domě

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ozýval se klapot koňských kopyt a řinčící brnění. Prezident Kyrgyzstánu Sadyr Žaparov právě ve svém paláci vítal Vladimira Putina. Auto ruského prezidenta směřovalo k paláci, obklopené koňmi, kteří nijak nespěchali.

„Jsem si jistý, že řidiči pana Putina ještě nikdy v životě nebylo zapotřebí tolik sil – duševních i fyzických – a takové statečnosti, aby se ovládl, neotočil prudce volantem a nevyrazil po krajnici naproti podpisu dokumentů, ať už byly jakékoliv. Ale on i se svým šéfem se drželi,“ líčil uvítací ceremoniál zpravodaj ruského provládního deníku Kommersant Andrej Kolesnikov.

Vedle prezidentů ale ve středu v Biškeku poutal pozornost novinářů zahraničněpolitický poradce Kremlu Jurij Ušakov. Kolesnikov píše, že i v Rusku se informace o jeho uniklé říjnové konverzaci se zvláštním vyslancem Spojených států Stevem Witkoffem stala zprávou dne.

Připomeňme, že podle uniklé nahrávky, kterou získala agentura Bloomberg, Witkoff Ušakovovi radil, jak má Putin získat přízeň amerického prezidenta Donalda Trumpa. A otevřeně také říkal, že k vyřešení války na Ukrajině je třeba, aby Rusko získalo celou Doněckou oblast.

Nejen v Rusku se pak začali zabývat otázkou, kdo únik citlivé konverzace zařídil. Agentura Bloomberg to nijak nespecifikovala, původní článek dokonce ani nenesl jméno autora, zřejmě kvůli snaze ochránit svůj zdroj.

Vzhledem k renomé, kterému se agentura těší, ale lze předpokládat, že šlo o velmi důvěryhodný zdroj. Autenticitu rozhovoru ostatně nezpochybnil ani Kreml, ani Bílý dům.

Ušakov připustil, že s Witkoffem komunikovali přes nezabezpečené veřejné kanály, což je v diplomatickém prostředí při projednávání tak citlivých otázek nezvyklé a zpravidla také proti pravidlům.

„Ano, probíhají kontakty přes uzavřené linky, kde k únikům prakticky nedochází, pokud je některá ze stran záměrně nezpůsobí. A pak jsou tu některé rozhovory přes WhatsApp, které může někdo nějakým způsobem zjevně odposlouchávat,“ řekl kremelský poradce novináři ruského listu Kommersant.

Ušakov tvrdí, že na úniku neměl zájem ani on, ani Witkoff. A připomněl událost z roku 2016, kdy budoucí poradce Trumpova Bílého domu Michael Flynn také vedl citlivý hovor s ruským velvyslancem. Odposlech pořízený americkými tajnými službami tehdy vyústil ve Flynnovu rezignaci a poradce pak několik let čelil vyšetřování kvůli křivé výpovědi o obsahu uniklého rozhovoru.

„To znamená, že Jurij Ušakov naznačil, že Steve Witkoff může mít v Bílém domě nepřátele,“ interpretoval poradcův náznak ruský zpravodaj Kolesnikov.

Další ruský diplomat Kirill Dmitrijev – jehož se týká únik jiného rozhovoru – zase prohlásil, že zveřejnění citlivých konverzací je dílem „válečných štváčů“, kteří si nepřejí uzavření míru.

Je to přitom právě Rusko, které po úpravách čerstvého amerického mírového plánu navržených evropskými a ukrajinskými diplomaty, dává najevo, že za těchto podmínek válku neukončí.

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov pak prohlásil, že některá média byla zneužita jako součást „hybridní informační války, kterou proti Rusku vedou evropské státy“. Cílem je podle něj podkopat vazby mezi Moskvou a Washingtonem.

Původem záznamu konverzace mezi Witkoffem a Ušakovem se ale zabývají i západní média.

„Je opravdu těžké spekulovat. Mohlo by to být sto milionů různých věcí, včetně toho, že se někdo na ruské straně snaží poškodit Witkoffovu reputaci,“ řekl reportérovi britského deníku The Guardian Shaunu Walkerovi bývalý šéf moskevské expozitury americké CIA Daniel Hoffman.

Podle Walkera, který se dlouhodobě zabývá Putinovým Ruskem, ale Moskvě chybí zřejmá motivace zdiskreditovat Ušakova a zároveň poškodit Witkoffa, který se jeví jako největší zastánce Kremlu v Trumpově administrativě. S ohledem na zprávy o sporech v ruské diplomacii ale nelze ani tuto variantu zcela vyloučit, poznamenal novinář.

Britský The Telegraph soudí, že na Rusko by mohlo padnout podezření zkrátka kvůli snaze podkopat rozhovory o míru. Západní spojenci aktuálně pracují s variantou, že Ukrajina by získala bezpečnostní záruky na úrovni členství v NATO, přestože do Aliance by nevstoupila. A to je něco, co jde proti dlouhodobým cílům Moskvy.

Vyloučit podle obou deníků nelze ani to, že se o únik postarala Ukrajina ve snaze zastavit pro ni nevýhodný návrh mírové dohody.

Podle Walkera by tak ale riskovala katastrofální zhoršení vztahů se Spojenými státy, na jejichž pomoci je stále do značné míry závislá, a tak by si to nejspíš tamní představitelé dobře promysleli. Ukazovalo by to navíc na vysokou technickou vyspělost Ukrajiny, pokud by byla schopna odposlouchávat hovory, které se uskutečnily tak daleko od jejího území.

Bývalý vysoce postavený představitel zpravodajských služeb, který si přál zůstat v anonymitě, tak v rozhovoru pro The Guardian v podstatě dal částečně za pravdu Ušakovově verzi.

„Existují různé způsoby, jak odposlouchávat hovory – včetně tradičních metod signální rozvědky, kybernetických útoků nebo přístupu k zařízením samotným –, takže teoreticky je možné cokoli. Ale mám silné podezření, že tentokrát to přišlo z americké strany, a pokud je to tak, pak existují dvě instituce, které to dokážou: CIA a NSA,“ řekl zdroj britského listu.

V americké administrativě a i v Kongresu je stále řada zastánců tvrdé linie vůči Rusku. Ostatně kriticky se o Witkoffovi a jeho plánu pro Ukrajinu otevřeně vyjadřovali také někteří republikánští senátoři. Například jejich někdejší šéf Mitch McConnell mluvil o „dohodě, která odměňuje agresi“.

Jiný zdroj The Guardian se pak domnívá, že za únikem mohla být některá z evropských rozvědek, kterou vyděsilo, jak moc proruské postoje Witkoff zastává.

Ať už to byl kdokoli, zveřejněním Ušakovových rozhovorů (Bloomberg zveřejnil i jiný rozhovor Ušakova, tentokrát s ruským diplomatem Kirillem Dmitrijevem) riskoval ztrátu cenného zdroje zpravodajských informací. Kremelský poradce teď pravděpodobně změní své komunikační návyky.

„Není vůbec překvapivé, že některá z několika agentur mohla získat tento záznam, ale je extrémně překvapivé, že ho někdo nechal uniknout,“ uzavřel jeden z bývalých představitelů zpravodajských služeb pro The Guardian.