„Musí prodat Ukrajinu Rusku.“ Trump hájí Witkoffa, který dával rady Moskvě

Uniklý telefonát odhalil, že americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff poskytoval Rusku rady, jak postupovat v jednání o míru na Ukrajině.

Kremelskému poradci Juriji Ušakovovi řekl, jak by měl Vladimir Putin mluvit s Donaldem Trumpem. Odhalil to přepis rozhovoru ze 14. října, který publikovala agentura Bloomberg.

Telefonát také přináší další indicie, že 28bodový mírový plán, který Spojené státy minulý týden předložily Ukrajině, ve skutečnosti vznikal s výrazným ruským přispěním. Někteří evropští politici plán krátce po jeho úniku označili za faktickou kapitulaci Ukrajiny.

Návrh vyvolal kritiku i mezi některými republikánskými senátory, kteří obvinili administrativu z příliš proruského postoje.

„Dohoda, která odměňuje agresi, by neměla ani hodnotu papíru, na kterém je napsaná,“ prohlásil například nejdéle sloužící senátor a někdejší stranický vůdce v horní komoře Mitch McConnell.

Bílý dům ani Kreml autenticitu Witkoffova telefonátu nezpochybnily. Poradce Ušakov na dotaz ruské státní televize, proč telefonát unikl, odpověděl: „Aby to zbrzdil, nejspíš. Je nepravděpodobné, že se to stalo, aby se vztahy vylepšily.“

Přiznal, že s Witkoffem mluví poměrně často, k obsah telefonátu se ale vyjadřovat nechtěl. „Podstata těchto konverzací je, že jsou důvěrné. Nebudu to komentovat. Nikdo by to neměl komentovat,“ pronesl s tím, že se o úniku ještě hodlá s americkým kolegou bavit.

Prezident Trump krátce po zveřejnění zprávy Bloombergu tvrdil, že obsah telefonátu nezná, ale svého vyslance a osobního přítele z golfu se zastal. Jeho postup označil za „standardní“ vyjednávání.

„Musí to prodat Ukrajině. Musí prodat Ukrajinu Rusku,“ řekl americký prezident reportérům na palubě letadla Air Force One cestou domů na Floridu. „Tak to dealmaker dělá,“ dodal.

Witkoff se momentálně chystá na další cestu do Moskvy, podle Kremlu by se jednání mělo uskutečnit příští týden. Jiný americký diplomat Dan Driscoll by mezitím měl jednat s Ukrajinou. Kyjev a Washington zároveň předběžně mluví o další schůzce Trumpa a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Podle přepisu agentury Bloomberg Witkoff radil Ušakovovi, aby se Putin pokusil Trumpovi vlichotit. Podle vyslance měl ruský prezident svému protějšku pogratulovat za mírovou dohodu v Pásmu Gazy a říct mu, že ho respektuje jako „muže míru“.

„Od toho okamžiku to bude opravdu dobrý hovor,“ komentoval návrh své strategie Witkoff.

Rozhovor se uskutečnil jen pár dní před tím, než Trump v Bílém domě přijal Zelenského. Ještě před schůzkou si ale zároveň Trump telefonoval s Putinem.

Jednání Trump-Zelenskyj tehdy sice neskončilo veřejným ponížením Ukrajince jako v únoru, ale Kyjev při něm nedokázal přesvědčit Washington, aby mu poskytl vysněné střely Tomahawk. Trump pak zároveň vyzval Rusko i Ukrajinu k ústupkům a řekl, že by měly boje ukončit na stávajících bojových liniích.

Ušakov a Witkoff měli během telefonátu mluvit také o možnosti vzniku návrhu mírové dohody inspirované tou z Gazy, na které se americký zvláštní vyslanec také výrazně podílel. Přesně v tomto smyslu pak Američané prezentovali plán pro Ukrajinu, o kterém se začalo mluvit minulý týden.

Witkoff podle přepisu nabízel Rusku ústupky: „Vím, co je třeba, aby vznikla mírová dohoda: Doněck (předání Doněcké oblasti Rusku, včetně částí, které Rusko nedobylo, pozn. red.) a možná někde výměna území.“

Následovala další rada Rusům, jak mají přistupovat k jednáním. „Ale říkám, že místo takových řečí mluvme víc s nadějí, protože myslím, že dosáhneme dohody,“ prohlásil Witkoff ve zjevné narážce na častý zvyk Kremlu prezentovat své maximalistické požadavky.

Agentura Bloomberg získala také další telefonát, tentokrát mezi Ušakovem a dalším ruským vyjednavačem Kirillem Dmitrijevem. Oba muži 29. října diskutovali o tom, jak silně by Moskva měla tlačit své požadavky ve vznikajícím návrhu míru.

„Neformálně ho předám, aby bylo jasné, že je vše neformální. A nechám je, aby to udělali jako, že je jejich vlastní,“ říkal Dmitrijev Ušakovovi. „Nemyslím si, že by vzali přesně naši verzi, ale přinejmenším to bude tak blízko, jak jen to je možné,“ dodal.

Tento hovor se uskutečnil těsně před tím, než Dmitrijev vyrazil na Floridu na jednání s Witkoffem. Právě tam podle zdrojů různých amerických médií vznikl základ onoho 28bodového mírového plánu.

Dmitrijev autenticitu zmíněného hovoru zpochybnil. „Čím blíže se dostaneme k míru, tím jsou váleční štváči zoufalejší,“ citovala jeho slova agentura AP.

Americká diplomacie vytrvale tvrdí, že autorem mírového návrhu jsou Spojené státy. Ministr zahraničí Marco Rubio minulý týden řekl, že reflektuje požadavky Ruska i Ukrajiny.

Tři zdroje obeznámené s okolnostmi ale ve středu agentuře Reuters potvrdily, že americký plán skutečně vycházel z předchozího ruského návrhu. Podle agentury není jasné, proč ve Washingtonu zvolili tuto cestu, podle jejích informací někteří členové administrativy - včetně Rubia - upozorňovali, že Ukrajina taková návrh okamžitě odmítne.

Mezitím už mírový plán doznal změn. O víkendu a v pondělí je v Ženevě dojednali američtí, ukrajinští a evropští diplomaté. Oproti původnímu návrhu se podle uniklých informací teď pracuje například s vyšší hranicí pro omezení počtu ukrajinských sil nebo s dalším jednáním o výměně území.

Podle Trumpa jsou Rusové svolní k některým ústupkům, aniž by příliš specifikoval k jakým. On sám za ústupek prezentoval už to, že Rusko přestane bojovat. Znovu tak poukázal na nevýhodnou pozici, ve které se na frontě ocitla ukrajinská armáda.

Poradce Ušakov ve středu prohlásil, že některé body vyžadují expertní diskuzi. Zároveň ale podle ruské státní agentury TASS řekl, že Moskva dostala několik verzí amerického mírového plánu, ve kterých se lze ztratit.

Kreml navíc naznačuje, že pokud se výsledný návrh příliš odchýlí od jeho původních požadavků, odmítne ho. „Je to proruský plán, ale Rusko je v silnější pozici, takže jakýkoli plán musí být proruský, protože to je realističtější,“ komentoval to pro americký list The Washington Post bývalý ruský diplomat, který si nepřál být jmenován.

Putinův mluvčí Dmitrij Peskov pak otevřeně prohlásil, že mluvit o brzkém uzavření mírové dohody je předčasné.

Washington zároveň říká, že s většinou bodů souhlasila už i Ukrajina a zbývá doladit v podstatě detaily. To ale zpochybňují zákulisní informace amerických médií, jako je stanice CNN a deník The Washington Post.

Ukrajinský zdroj blízký jednání podle CNN mluvil naopak o „výrazných rozdílech“ a zmínil tři body. Prvním z nich je otázka předání Ukrajinci kontrolovaných území na Donbase Rusku, což by znamenalo opuštění velkých měst Kramatorsk a Slovjansk a taky ústup za obrannou linii budovanou od roku 2014.

Podle zdroje se stále debatuje také o početním limitu pro ukrajinskou armádu, ale také o zákazu ukrajinského vstupu do NATO. Takový ústupek by prý představoval „špatný precedent“, který by Rusku dal v podstatě veto na budoucí rozšiřování Aliance.

Ostatně i Trump už ustoupil ze svého původního deadlinu dosáhnout dohody do Dne díkůvzdání, tedy do čtvrtku.