Střelba u Bílého domu: Úřady mluví o terorismu, oběťmi jsou dvacátníci

Dva členové Národní gardy jsou po středeční střelbě ve Washingtonu v kritickém stavu, úřady ve čtvrtek oznámily, že stále podstupují operace. Jde o dvacetiletou Sarah Beckstromovou a čtyřiadvacetiletého Andrewa Wolfea, oba patřili ke gardistům ze státu Západní Virginie.

Útočník na gardisty zaútočil ve středu okolo 14:15 washingtonského času (asi 20:15 SEČ) u vchodu do stanice metra Farragut West, která se nachází nedaleko Bílého domu. V okolí je řada restaurací či kaváren a park. Jde zároveň o část Washingtonu vyhledávanou turisty a mnoho z nich střelba vyděsila, popisuje deník The New York Times (NYT).

Dva členové Národní gardy státu Západní Virginie v ulici běžně hlídkovali, když podezřelý vyšel zpoza rohu a přepadl je, oznámila washingtonská policie. Pachatele po přestřelce zneškodnili další gardisté. Napadená dvojice je v nemocnici, postřelený je i podezřelý muž.

„Je to cílený útok,“ prohlásila starostka Washingtonu Muriel Bowserová. Prezident Donald Trump, který je momentálně na Floridě, střelbu označil za „akt teroru a akt nenávisti“, útočník je podle něj „zvíře“ a „zaplatí velmi vysokou cenu“. Ministryně spravedlnosti Pam Bondiová ve čtvrtek řekla, že chce podezřelého stíhat z terorismu.

Úřady mluví o cíleném útoku. Podezřelým je emigrant z Afghánistánu, který přišel do Spojených států po stažení amerických vojsk ze země v roce 2021. Je ve vazbě.

Shrnujeme nejdůležitější fakta o střelbě v předvečer svátku Dne díkůvzdání v otázkách a odpovědích.

Zasaženými gardisty je Sarah Beckstormová (20) a Andrew Wolfe (24).

Prokurátorka Jeanine Pirroová uvedla, že byli přepadeni nečekaně. Jeden z nich byl sražen k zemi a znovu střelen, zatímco druhého střelec zasáhl několika výstřely. Beckstormová i Wolfe zůstávají v kritickém stavu.

Prokurátorka označila útok za troufalý.

Jmenuje se Rahmánulláh Lakanvál a je mu 29 let, oznámilo americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti.

Prokurátorka Pirroová uvedla, že ke střelbě použil 357 Smith & Wesson, píše BBC.

„Jedná se o šestirannou zbraň, což nám tak trochu říká, kolik výstřelů měl k dispozici,“ sdělila Pirroová.

Podle resortu přijel do Spojených států v roce 2021 v rámci operace Spojenci vítáni. Ministerstvo neuvedlo další podrobnosti o jeho statusu, ale podle anonymního zdroje agentury Reuters Lakanvál loni v prosinci požádal o azyl, který letos v dubnu dostal, tedy už za vlády Donalda Trumpa.

Agentura dále s odkazem na svůj zdroj píše, že muž bydlel s rodinou ve státě Washington na západním pobřeží USA (metropole Washington leží na východě USA) a neměl žádné trestní záznamy. Televize NBC News mluvila s Lakanválovým příbuzným, podle něhož muž nedávno pracoval pro společnost Amazon.

Šéf FBI Kash Patel potvrdil, že prohledali poslední známé bydliště podezřelého. Uvedl, že tam zabavili několik elektronických zařízení, včetně mobilních telefonů, notebooků a iPadů, která aktuálně prošetřují.

Stopy zavedly tým vyšetřovatelů do San Diega. Patel na tiskové konferenci dodal, že „půjdou kamkoli v zemi nebo na světě, kam je důkazy zavedou“. Zároveň zmínil, že jde o probíhající vyšetřování terorismu.

Rovněž se zjistilo, že podezřelý pracoval pro CIA v Afghánistánu. Pomáhal střežit americké síly na kábulském letišti, když se tisíce lidí snažily uprchnout ze země před jejím pádem do rukou Tálibánu. Ředitel CIA uvádí, že byl do USA přivezen v rámci speciálního imigračního programu.

Jeho motiv vyšetřovatelé zatím vyšetřují. Úřady ale předpokládají, že jednal sám.

Operace Spojenci vítáni byl program z éry předchozího prezidenta Joea Bidena. Díky němu se do Spojených států dostaly tisíce Afghánců, kteří během války v Afghánistánu spolupracovali s americkými vojsky. Účelem bylo ochránit je před pomstou ze strany radikálně islamistického hnutí Tálibán, které se po stažení Američanů chopilo moci.

Příbuzný podezřelého citovaný stanicí NBC News tvrdí, že Lakanvál sloužil deset let v afghánské armádě po boku speciálních sil USA. Část služby strávil ve městě Kandahár. To později potvrdil i šéf CIA John Ratcliffe, podle kterého muž pomáhal přímo jeho agentuře.

Program Afgháncům povoloval setrvat v USA dva roky, nešlo tedy o cestu k trvalému pobytu v zemi. Po uplynutí lhůty museli lidé požádat o jiný status, například požádat o azyl. Zpočátku byli Afghánci ubytováni na vojenských základnách po celých Spojených státech, ale později se směli usadit jinde, píše list The New York Times.

Podle odhadu amerického Kongresu se v rámci programu dostalo do země na 77 tisíc lidí. Bidenova vláda tehdy tvrdila, že zahrnutí lidé prošli prověrkou. Republikáni to ale už v době fungování programu zpochybňovali. Vrchní inspektor ministerstva pro vnitřní bezpečnost později skutečně odhalil některé nesrovnalosti.

Trump po útoku ve Washingtonu oznámil, že jeho administrativa „přezkoumá“ všechny Afghánce, kteří se dostali do Spojených států za Bidenovy vlády. Americký imigrační úřad pak pozastavil zpracovávání všech žádostí afghánských občanů.

Organizace válečných veteránů podle deníku The Washington Post (WP) vyzvaly veřejnost, aby kvůli útoku neodsuzovala celou komunitu Afghánců ve Spojených státech.

International Refugee Assistance Project (Mezinárodní projekt pomoci uprchlíkům) odsoudil střelbu, a taktéž reagovala na Trumpovy plány pozastavit imigrační žádosti podané afghánskými občany.

„Afghánci hledající ochranu, včetně těch, kteří sloužili po boku amerických sil, by neměli být zavrhnuti,“ uvádí organizace.

Skupina vyzývá americkou vládu, aby důkladně prověřila všechny žádosti o azyl, ale aby nenechávala Afghánce v nejistotě pouze na základě jejich státní příslušnosti.

Vojáci Národní gardy jsou v americké metropoli nasazeni od srpna. Prezident Trump to zdůvodnil nutností bojovat se zločinem, k obdobnému kroku přistoupil i v řadě dalších – převážně demokraty řízených – měst, včetně Los Angeles, Portlandu, Chicaga nebo Memphisu.

Trump v případě Washingtonu argumentoval nutností boje s rostoucí zločinností. Ta ale podle oficiálních statistik v posledních letech naopak značně klesla. Po nasazení gardistů prezident opakovaně řekl, že zločin z města vymizel. I to je v rozporu s policejními čísly, poukazují NYT.

Proti prezidentovu rozhodnutí protestovali zejména demokratičtí politici, obvinili ho ze zasahování do záležitostí, které spadají do kompetencí států a měst. Nedávno nasazení Národní gardy soud označil za nelegální, ale proces ještě pokračuje.

Přítomnost gardistů ve městě je jen omezená. Soustředí se převážně na hlídky u stanic metra a angažují se v okrašlovacích projektech na veřejných pozemcích, včetně sběru odpadků, popisuje WP.

Gardisté během svého nasazení už několikrát čelili například verbálním útokům. Před riziky podle WP varovaly i interní dokumenty amerických ozbrojených sil.

Trump po útoku nařídil do Washingtonu povolat dalších 500 gardistů, oznámil ministr obrany Pete Hegseth. Přidají se tak asi k 2200 dosavadních vojáků.

„Tohle jen utvrdí naše odhodlání postarat se o to, aby byl Washington, D. C., bezpečný a krásný,“ řekl Hegseth novinářům na návštěvě Dominikánské republiky.

Viceprezident J. D. Vance pak avizoval i zpřísnění migrační politiky s tím, že útok potvrzuje správnost přístupu současné administrativy. „Musíme zdvojnásobit naše úsilí deportovat lidi, kteří nemají právo v naší zemi být,“ prohlásil.

Trumpova vláda v postupu proti imigrantům výrazně přitvrdila, objevily se ale i případy, kdy deportuje lidi, kteří jsou v USA legálně a nemají žádné trestní záznamy. Od nástupu současného prezidenta ale zároveň výrazně klesl počet nově příchozích přes mexickou hranici.