Článek
Donald Trump od letošního nástupu do Bílého domu neustále překvapuje územními požadavky na různá místa ve světě.
Hovořil o americkém převzetí Kanady, Grónska, Panamského průplavu nebo Pásma Gazy. Minulý týden do této „sbírky“ přibyla letecká základna Bagrám v Afghánistánu.
„Stane se něco zlého“
Američtí vojáci ji i celou zemi opustili v létě 2021, dohodu o ukončení mise podepsal Trump ještě během svého prvního prezidentského mandátu v roce 2017. Afghánská vláda podporovaná Spojenými státy se ale zhroutila a moc převzalo islamistické hnutí Tálibán.
Trump před pár dny na své sociální síti Truth Social napsal, že s Afghánci vede rozhovory o americkém návratu na základnu. „Pokud Afghánistán nevrátí leteckou základnu Bagrám tomu, kdo ji postavil - Spojeným státům - stane se něco zlého,“ pohrozil, přičemž poslední větu v souvětí napsal verzálkami a prohlášení zakončil třemi vykřičníky.
Zmínil se o tom, že kontrola nad Bagrámem by znamenala být blízko oblasti, kde provádí Čína své testy jaderných zbraní. Střelnice se nachází na dně jezera Lop Nor na severozápadě Číny, tedy vzdušnou čarou přibližně 2000 kilometrů od Bagrámu.
Ideologie Tálibánu je založená na naprostém odmítání jakékoliv zahraniční vojenské přítomnosti v zemi. Je proto nepravděpodobné, že by souhlasil s návratem amerických vojáků, byť by šlo jen o pronájem základny a měl z toho peníze.
Vládnoucí afghánské hnutí má navíc dobré vztahy s Pekingem: Čínské státní těžařské společnosti udělilo koncesi na těžbu v obřím dolu na měď v centrální části země.
Pevnost za zdmi a dráty
Bagrám byl do roku 2021 jedním z nejvytíženějších vojenských letišť na světě.
Pro americkou armádu a její spojence z NATO i jiných zemí představoval hlavní leteckou dopravní tepnu do Afghánistánu. Přistávaly zde i zahraniční politické návštěvy, které se pak helikoptérou přesouvaly do 65 kilometrů vzdáleného Kábulu.
Vlastně se jednalo o velké město, pevnost za zdmi a dráty, které mělo vlastní elektrárnu, vodárnu i kanalizaci. Součástí základny, kterou Američané kontrolovali dvacet let, byly například restaurace fastfoodových řetězců Burger King a Pizza Hut, nebo obchody s elektronikou.
Základna Bagrám.
Sovětské dědictví
Původní ranvej ovšem nepostavili Američané, nýbrž Sověti v roce 1976. O tři roky později ji sovětská armáda sama začala využívat, když Moskva poslala do Afghánistánu vojáky, aby zabránili svržení komunistického režimu.
Sověti vybudovali kasárna a veškeré zázemí, zpevnili přistávací plochu. Kvůli důkladnému zaminování neměli mudžáhidové, kteří bojovali proti režimu a sovětské armádě, šanci se k „pevnosti“ dostat. Z Bagrámu vzlétaly obávané sovětské bojové helikoptéry Mi-24, kterým Afghánci přezdívali Ďáblovy kočáry.
Vrtulníky Mi-24 byly i ve výzbroji Armády ČR. Archivní foto.
„Kolem Bagrámu žádné miny neodstraňujeme. Zůstávají tam ty staré ruské, ale to se hodí, protože díky tomu je stále těžké se k Bagrámu dostat,“ řekl autorovi textu před několika lety přímo v Afghánistánu jeden z českých ženistů.
Po roce 2001 Američané základnu rozšířili a zmodernizovali, aby vše před čtyřmi lety přenechali Tálibánu. Ten se zmocnil i vojenské techniky, která v Bagrámu zůstala. Za základnou se tyčí pohoří Hindúkuš, odkud je na základnu vynikající výhled. V Deváté rotě, ruském filmu o sovětské intervenci v Afghánistánu, se odehrává scéna, při níž mudžáhidové z hor zasáhnou startující sovětské letouny s vojáky, kteří ukončili misi a vracejí se domů.
Český major Pavel Stehlík ve své knize Do temnoty popisuje svůj první přílet do Bagrámu takto: „Když jsem z malého okénka poprvé zahlédl rozeklané štíty afghánských hor, říkal jsem si, co za hrdý a drsný národ tam musí žít. Přišel jsem si v ten moment strašně malý. Přistání proběhlo hladce, ale několikrát jsme museli kroužit nad letištěm, než pilot provedl taktický manévr přistání. (…) Ubytovali nás ve velkých stanech. Spíše to byly takové nafukovací hangáry, kde stály stovky dvoupatrových postelí.“
V červenci 2014 při explozi nastražené nálože blízko Bagrámu zahynuli čtyři čeští vojáci, kteří byli součástí mezinárodních sil. Pátý později zemřel v pražské vojenské nemocnici.
