Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Když při srpnovém výjezdu záchranky do Humpolce čtyři minuty nefungoval defibrilátor, byla to jen „špička ledovce“. Událost prověřovaná policisty, při níž zemřel pacient, dál rozvířila špatnou atmosféru na záchranné službě Kraje Vysočina s téměř 400 zaměstnanci.
Od února příštího roku ji má zklidnit lékař a bývalý poslanec Vít Kaňkovský (KDU-ČSL), oznámilo tento týden hejtmanství. Na pozici ředitele krajské organizace nahradí dosavadní šéfku Vladislavu Filovou, která dala funkci k dispozici po vleklých sporech mezi vedením a částí zaměstnanců.
Ortoped a traumatolog Kaňkovský se chce hned po svém nástupu zabývat desítkami přístrojů Tempus, na které si záchranáři opakovaně stěžují. „V lednu vyhodnotíme opatření, které nabídl dodavatel, tedy nahrání nového softwaru do přístrojů Tempus. Moc bych si přál, aby tento krok vedl k významnému snížení frekvence jejich poruch. Zda to tak skutečně bude, se ukáže po pár týdnech provozu,“ říká pro Seznam Zprávy.
Část zaměstnanců už pět let upozorňuje, že na klíčové monitory životních funkcí a defibrilátory v sanitkách není při výjezdech spolehnutí. Popsali, že přístroje mimo jiné „zamrzají“ a musejí se restartovat, což ztěžuje zásahy u pacientů.
Vedení kraje, včetně krajského radního pro zdravotnictví Jiřího Běhounka (SOCDEM), dosud zdůrazňovalo, že přístroje navzdory kritice nikdy nepozbyly příslušné certifikáty od Státního ústavu pro kontrolu léčiv, který je zodpovědný za dohled nad bezpečností zdravotnických přístrojů.
Případná výměna nebude rychle
Kaňkovský avizuje, že pokud softwarové úpravy nezaberou, chce situaci řešit s lékovým ústavem i Ministerstvem pro místní rozvoj jako dohledovým orgánem nad evropskými dotacemi. Velkou část zakázky na techniku za 36 milionů korun bez DPH totiž zaplatily evropské peníze. „Když softwarové úpravy nepomohou, budeme hledat cestu, jak v souladu s platnými zákony pořídit přístroje nové. Jen je třeba si uvědomit, že vzhledem ke komplikovanému zadávání podobných veřejných zakázek i nepříliš optimistické situaci na trhu s touto konkrétní přístrojovou technikou, není možné nové přístroje pořídit rychle,“ zdůraznil Kaňkovský.
Proto má v hlavě i další scénáře. „Je na místě uvažovat i o zápůjčce nebo zakoupení alespoň nějakého množství jiných typů monitorů a defibrilátorů a pak pokračovat v dalších krocích,“ dodává.
Říká, že už možnosti konzultoval v dalších krajích. „Při přípravě na výběrové řízení jsem navštívil dva zkušené ředitele krajských záchranek, s nimiž jsem konzultoval jejich zkušenosti s jinými typy monitorů a defibrilátorů. Rád oslovím i další. Uvidíme, zda bude nějaká šance na alespoň částečnou pomoc,“ dodává.
Distributorem kritizovaného přístroje je firma SNT Plus. Na dotaz, zda považuje přístroje za spolehlivé pro nasazení u záchranné služby, už dříve odpověděl ředitel a spolumajitel společnosti Ludvík Tót jednoznačně: „Ano“.
I podle Martina Chládka - mluvčího společnosti Philips, která je výrobcem - je „systém Tempus spolehlivé zařízení, kterému důvěřují poskytovatelé zdravotní péče po celém světě“ a „splňuje požadavky na účinnost při používání v souladu s návodem k obsluze“.
Další priorita: semknout lidi
Ředitel Kaňkovský chce také zlepšit „toxické vztahy“. Jak Seznam Zprávy popsaly, část zaměstnanců si stěžovala na vytýkací dopisy, údajné nerovné odměňování a špatnou komunikaci na základnách. Situaci několik měsíců prověřovala také organizace Mobbing Free Institut, která se zabývá prevencí šikany či bossingu na pracovišti. Sesbíraná svědectví popsala ve 40stránkové zprávě.
Kaňkovský má v oboru pověst diplomata, který jako traumatolog krizové situace dobře zná. Jako ředitel havlíčkobrodské nemocnice řešil případ vraha Petra Zelenky. Bývalý zdravotník byl v roce 2008 odsouzen za vraždu sedmi lidí a dalších deset pokusů o vraždu. Případ heparinového vraha byl jednou nejpropíranějších zdravotnických kauz po revoluci. „Trápila nás skoro tři roky, ale dala mně i kolegům řadu velmi důležitých zkušeností. Mimo jiné v tom, že i velmi složitou situaci lze zvládnout, když se podaří lidi semknout,“ přemítá lékař.
Dodává, že chce věnovat maximum energie k uhlazení sporů a chystá se v krátké době objet všech pět oblastí tamní záchranné služby. „Chci nastavit vstřícnou a oboustranně korektní komunikaci mezi vedením záchranné služby a všemi skupinami zaměstnanců,“ má jasno.
Bývalý lidovecký poslanec má důvěru také u odborářů. „V minulém volebním období byl předseda zdravotnické komise. Už dříve se problematiku přístrojů snažil řešit systematicky a otevřeně. Navrhoval různá řešení,“ říká odborář Miroslav Vácha. Podle něj má i nový šéf vlastní zkušenosti s poruchovou technikou.
Nový ředitel chce také řešit případ vyhozeného lékaře Aleše Kalouska, který za výpověď nemocnici zažaloval.
První z dvaceti uchazečů
Vedení kraje předpokládá, že Kaňkovský složí mandát krajského zastupitele. Lékař ve výběrovém řízení uspěl před necelou dvacítkou uchazečů. „Radním výběrová komise doporučila čtyři uchazeče v jasně daném pořadí. Rada kraje to pořadí ctila,“ vysvětlil novinářům hejtman kraje Martin Kukla (ANO).
Kaňkovský před osmi lety získal ocenění Gentleman silnic poté, co se s dalšími lidmi přichomýtl k vážné nehodě motorkáře, který se při předjíždění čelně srazil s autem. „Měli jsme k dispozici jen jednu lékárničku a holé ruce,“ vzpomínal Kaňkovský už dříve na zákrok, kdy musel pěstí tlačit tepny, z nichž stříkala krev. Mladík přišel o nohu, ale přežil.
Teď má lékař vzkřísit také pošramocené vztahy na záchrance.
