Článek
Zemědělská divize německé společnosti BASF loni utržila 9,8 miliardy eur, tedy 240 miliard korun. Podstatnou částí byznysu je prodej přípravků na ochranu rostlin - pesticidů. Jejich počet však klesá a ekologické náhražky jsou často méně účinné, popisuje situaci v odvětví v rozhovoru pro SZ Byznys Michael Wagner, viceprezident zemědělské divize chemického konglomerátu BASF.
Počet látek používaných v pesticidech povolených v EU rychle klesá. V roce 2011 jich bylo 280, v roce 2022 už jen 220 a v roce 2030 jich může být už jen 150, pokud se nezmění legislativní a regulatorní rámec. Jak uvedl Wagner, cesta k jedné nové látce je mimořádně dlouhá a drahá. Vývoj trvá okolo 12 let a stojí kolem 300 milionů korun.
Výrobci sice přicházejí s biologickými alternativami za syntetickou chemii, která se ocitla na „blacklistu“ Evropské unie. Výsledkem jsou ale často přípravky s horšími vlastnostmi.
Kdy budou stejně účinné jako syntetika? „Nemyslím, že biologické přípravky budou někdy stejně účinné jako ty konvenční. A mimochodem – platí pro ně podobně náročné regulatorní požadavky jako pro syntetické účinné látky,“ nedává příliš optimistický výhled Wagner.
Na jedné straně se mluví o dopadech zákazu chemických látek v zemědělství, ale z pohledu veřejnosti jsou možná nejdůležitějším tématem zdravotní rizika. Máte za to, že je zákaz účinných látek v některých případech neoprávněný?
V minulosti jsme měli velmi přísné zákony na ochranu spotřebitele – a to bylo správně. Z bezpečnosti nikdy neslevujeme. Ale v posledních letech se ještě výrazně zpřísnily environmentální požadavky, protože část veřejnosti je přesvědčená, že by se měly zakázat úplně všechny pesticidy. My ale umíme ukázat, že je možné chránit životní prostředí a zároveň udržet produktivní zemědělství. Takže dnešní debata už není ani tak o ochraně zdraví lidí, jako spíš o dopadech na životní prostředí.
Farmáři si často stěžují, protože mají v ruce méně prostředků na ochranu rostlin, a ty jsou navíc méně účinné. Dostal se trh do slepé uličky?
V Evropské unii nám zbývá asi 200 účinných látek pro zemědělské využití. Množství se výrazně zredukovalo. Velké nebezpečí spočívá v tom, že za posledních pět let jsme přišli asi o 100 účinných látek a ani jedna nová účinná látka nebyla v EU registrována. To je skutečný problém. Ze starých látek už není mnoho registrováno a nové nepřicházejí.
Michael Wagner (BASF)
- Patří k nejzkušenějším manažerům evropského agrochemického byznysu. Vystudovaný agronom, který začínal doslova „od vidlí“ jako vyučený farmář, se už více než třicet let pohybuje v zemědělské divizi BASF.
- Prošel obchodem i marketingem, vedl regiony od Německa přes jižní Evropu až po Británii a Skandinávii. Jako stratég i manažer dnes řídí zemědělský byznys BASF v celé severní Evropě a patří mezi lidi, kteří udávají směr tomu, jak budou vypadat přípravky na ochranu rostlin a inovace v evropském zemědělství.
Hlavní problém tedy není v tom, že se látky zakazují, ale že se nepovolují nové?
Jde o obě věci naráz. Například od chvíle, kdy Spojené království opustilo EU, tam byly zaregistrovány čtyři nové účinné látky. Ani jedna z nich ale dosud nebyla schválena v Evropské unii. To znamená zpoždění tři až pět let, a to přesto, že regulační procesy i právní rámec jsou v Británii velmi podobné jako v EU.
Zároveň ale vidíme, že jsme od té doby přišli o 97 účinných látek, aniž bychom zaznamenali srovnatelně velký přísun inovací. A právě proto si myslím, že musíme zajistit, aby farmáři měli k dispozici co nejširší škálu účinných látek – je to nezbytné pro řízení rezistence, pro udržení zemědělské produkce a vlastně i pro to, aby vůbec měli k dispozici vhodné přípravky.
Na trhu jsou za některé zakázané chemické látky k dispozici biologické alternativy…
Často si lidé myslí, že když se nějaká účinná látka zakáže, jednoduše ji nahradíme biologickým řešením. Ale tak to nikdy nefunguje. Biologické přípravky mají zpravidla nižší účinnost než syntetické chemické látky a často jsou i dražší. Nejde tedy o žádnou přímou náhradu jedna ku jedné. Biologické přípravky mohou hodně přispět, ale nejsou plnohodnotnou náhradou syntetické chemie.
Chcete jít raději cestou syntetických přípravků?
Není jedno správné řešení. Musíme být technologicky otevření – využít všechny dostupné možnosti od šlechtění přes digitální nástroje až po syntetické i biologické účinné látky. A tyto technologie kombinovat do jednoho funkčního systému.
Mají farmáři zájem o biologické přípravky?
Trh s biologickými přípravky roste, ale zdaleka nedosahuje velikosti trhu syntetických účinných látek. Nejvíce se prosazují ve speciálních plodinách, třeba ve sklenících nebo v úzce zaměřených segmentech. V Německu například používáme feromony ve vinicích — to je jeden z mála segmentů, kde biologické metody opravdu dominují.
U hlavních polních plodin, jako je řepka, pšenice nebo kukuřice, nevidíme žádný velký přesun k biologickým přípravkům — nejsou totiž dostupné biologické alternativy, které by dokázaly nahradit syntetické účinné látky.
V čem je přístup zemí mimo EU jiný?
Všechny země mimo Evropskou unii regulují na základě rizika, zatímco EU používá přístup založený na hrozbě. Látka v EU může být zakázána, i když je možné ji při nízké dávce bezpečně používat. Země mimo EU regulují na základě rizika. Neptají se jen na samotnou látku, ale i na její použití. Jaká je skutečná expozice, jaká je pravděpodobnost škody při běžném používání.
Když je schvalování nových látek je tak pomalé, brzdíte investice do výzkumu a vývoje?
Naopak jsme je posílili. Téměř deset procent tržeb dáváme do inovací a máme tolik projektů jako nikdy předtím, celkově za 7,5 miliardy eur. Jen za loňský rok investice dosáhly 900 milionů euro. Věříme, že díky inovacím najdeme řešení.
Příští rok přineseme do Evropy několik zásadních inovací. Například nový graminicid – první svého druhu po desítkách let – který pomůže řešit rezistentní trávovité plevele v obilninách. Také vyvíjíme digitální nástroje, které díky přesnějším aplikacím snižují spotřebu pesticidů, a investujeme do hybridní pšenice, která může v budoucnu výrazně zvýšit odolnost vůči suchu a chorobám.
Soustředíte se teď více na třetí země kvůli přísným regulatorním požadavkům Evropské unie?
Jsme globálním hráčem a například náš byznys v Severní Americe je větší než v Evropě. Máme tam šlechtitelské aktivity založené na GMO technologiích a vyvíjíme tam technologie, které v Evropě vůbec neexistují. Obecně platí, že pro vývoj něčeho nového vždy potřebujete určitou kritickou velikost trhu – a tu obvykle poskytují jen globální trhy.
Farmaceutické firmy neinvestují do vývoje léčby na řadu vzácných nemocí, protože jimi trpí málo lidí na planetě. Je to tedy podobné u rostlin?
Samozřejmě, to je častý případ. Velké investice se vyplatí jen u skutečně globálních plodin, jako je pšenice, kukuřice, sója nebo velká skupina ovoce a zeleniny. Řepka či cukrovka jsou v celosvětovém měřítku spíše okrajové. Proto vyvíjíme účinné látky použitelné ve více plodinách a zemích. Jednotlivé evropské státy – ani většina plodin – nejsou samy o sobě dost velké, aby takovou investici uživily.
Jak probíhá vývoj a registrace nového produktu?
Je to mimořádně náročné. Firma jako my nedokáže uvádět novou účinnou látku každý rok. Vývoj jediné nové účinné látky stojí zhruba 300 milionů eur. A samotný výzkum tvoří jen malou část této částky. Většinu nákladů představují registrační studie a veškeré testy potřebné k tomu, aby se prokázalo, že je přípravek bezpečný a splňuje všechny legislativní požadavky.
Po podání patentu máme dvacet let ochrany, ale z toho často dvanáct let zabere samotná registrace. A tato lhůta se v posledních letech dál prodlužuje.
Máte „plán B“ pro případ, že se regulace v Evropské unii bude dál zpřísňovat? Uvažujete o přesunu výzkumu a vývoje mimo Evropskou unii?
Žádný plán B nemáme. Pro Evropu žádná alternativa neexistuje — investujeme jen do technologií, u kterých věříme, že mohou být nakonec schváleny. Problém je v tom, že tato rozhodnutí se dělají 10 až 12 let před uvedením produktu na trh a návratnost investice trvá ještě déle. A během 10–15 let se může politické i regulatorní prostředí dramaticky změnit.
Předpokládáte možnost, že EU zmírní pravidla pro povolování chemických látek?
Záleží na typu technologie. Vidíme reálnou šanci na schválení legislativy o nových genomických technikách. U účinných látek je politická vůle ke zlepšení, ale klíčové je hlavně zrychlit registrační procesy.
Za jak dlouho budou biologické přípravky stejně účinné jako konvenční látky?
Nemyslím, že biologické přípravky budou někdy stejně účinné jako ty konvenční. A mimochodem – platí pro ně podobně náročné regulatorní požadavky jako pro syntetické účinné látky. Například olej z hroznových jader je biologický produkt, ale i ten má velké problémy s registrací. Na tom je vidět, že regulační překážky se týkají obou kategorií – biologik i syntetických látek.
Investujete do nových genomických technologií. Co vám to přináší?
Genová editace CRISPR může urychlit samotný přenos genu do rostliny, takže první fáze šlechtění je rychlejší. Ale registrační a testovací proces trvá stejně dlouho jako u běžných odrůd. Vývoj odrůdy tak lze zkrátit o pár let, ale i tak jde o mnohaletý postup od nápadu až po uvedení na trh.
Zaměřujete se i na změnu chuťových nebo senzorických vlastností u ovoce a zeleniny?
U zeleniny jde většina šlechtění za požadavky celého dodavatelského řetězce. Máme ale i projekty zaměřené na vlastnosti pro spotřebitele – například menší vodní meloun, který je praktičtější na balení a manipulaci, protože má kompaktnější velikost.
Velkou energii vkládáte do šlechtění hybridní pšenice. V čem bude lepší?
Hybridní pšenici šlechtíme v Evropě – konvenčními metodami, ne pomocí CRISPR – a zaměřujeme se na klíčové trhy jako Francie, Německo a Ukrajina. Na trh dorazí až za několik let. Hybridy přinesou nejen vyšší výnosy než klasické odrůdy, ale i lepší odolnost vůči suchu a celkovou stabilitu výnosů v různých ročnících. Díky tomu mohou být s postupující změnou klimatu výrazně výhodné.
