Je rozhodnuto. Emisní povolenky se odkládají, klimatické cíle zmírní

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Od zvláštního zpravodaje v Bruselu

Bitva o klimatické cíle a odklad emisních povolenek došla do finále. Po mnoha měsících, během nichž se politici napříč institucemi EU dohadovali na podobě legislativy, potvrdili ministři členských zemí neboli Rada Evropské unie zmírnění klimatických cílů plánovaných na rok 2040.

Z původního požadavku na členské státy snížit emise CO2 o 90 procent oproti roku 1990 je tak nově schválený pokles o 85 procent. Zbývajících pět procent mohou státy nakoupit skrze uhlíkové kredity. Ty zjednodušeně řečeno znamenají investice do zelených technologií v zemích mimo EU.

„Podoba klimatických cílů pro rok 2040 je za mě přijatelným kompromisem. Rozdělení na 85 procent domácího snížení emisí a pět procent prostřednictvím investic v zahraničí kombinuje odpovědnost vůči budoucnosti s respektem k ekonomické realitě. Zároveň je to strategické směřování investic do regionů, na jejichž zdrojích a stabilitě jsme závislí. České plány jsou ve vládních dokumentech nastavené tak, že cíle 2040 pohodlně splníme,“ říká pro Seznam Zprávy europoslanec Jan Farský (STAN).

Druhou potvrzenou změnou byl také odklad zavedení systému emisních povolenek pro domácnosti ETS2. Ten má nyní po ratifikaci Radou vstoupit v platnost v roce 2028. Česko hlasovalo proti.

„Zavedení ETS2 jde proti zájmu českých domácností a firem, protože jim porostou náklady. Vždy budeme hledat nejlepší řešení pro Česko. Zatím nikdo nevyloučil, že po roce 2030 mohou být dopady zavedení ETS2 v řádu vyšších desetitisíců pro domácnost. A v takové situaci má smysl ETS2 nezavést i za cenu pokut a sporu s EU,“ řekl Seznam Zprávám europoslanec za vládní ANO Ondřej Knotek.

„Odložíme ETS2 na rok 2028, abychom měli možnost systém povolenek upravit tak, aby nedopadl na domácnosti, na čemž teď jako zpravodajka pracuji. Nepodpora české vlády je tedy jen takový symbolický výkřik do tmy, který absolutně nic nezmění,“ reaguje na českou pozici zpravodajka Evropského parlamentu pro změny v ETS2 Danuše Nerudová (STAN).

Knotek naráží na palčivou otázku provázející Česko dlouhou dobu: Jsme ochotni systém ETS2 nezavést do národní legislativy navzdory důsledkům, které z toho pro zemi mohou plynout?

Jak vyplývá ze slov europoslance Knotka i dalších představitelů současných vládních stran, plánuje Česko vzdorovat. Opoziční politici v tom vidí problém.

„Nepřevést ETS2 do české legislativy by byla chyba, která by se nám mohla vrátit jako bumerang. Místo aby vláda aktivně vyjednávala o úpravách systému nebo o lepších podmínkách pro české domácnosti, zatvrzele tvrdí, že systém přijímat nebude. To není strategie, to je rezignace na vliv,“ komentuje Farský.

Kritika povolenek se v posledních týdnech zvedá i u dalších evropských zemí. Státy jako Německo a Francie zpochybňují již zavedený systém povolenek ETS1, který funguje již déle než 20 let. Podle německého kancléře Friedricha Merze i francouzského prezidenta Emmanuela Macrona škodí průmyslu.

„Evropa si nemůže definovat ambiciózní klimatické cíle a zároveň dovolit, aby její průmyslová základna mizela. Vysoké ceny energií v kombinaci s náklady na uhlík urychlují deindustrializaci, a nikoli dekarbonizaci,“ prohlásil Macron.

Mezi kritiky současné podoby ETS1 patří i český premiér Andrej Babiš. Hlavní problém je v tomto kontextu cena povolenky, která zvedá podle kritiků i ceny elektřiny. Někteří politici proto navrhují odklad zavedení systému až na rok 2030 nebo zavést cenový strop. Babiš například chce horní limit na 30 eurech za povolenku, což je méně než polovina současné ceny. V únoru se cena pohybovala mezi 70 až 90 eury za kus.

Kritici přístupu české vlády ke klimatickým otázkám se obávají, že tuzemský vzdor vůči současnému směřování hlavního proudu EU může v delším časovém horizontu odsouvat Česko na okraj sedmadvacítky. To zdvihá obavy především kvůli hrozbě vzniku takzvané dvourychlostní Evropy.

„Můžeme mít k jednotlivým parametrům cílů výhrady, ale dlouhodobě si nemůžeme dovolit stát stranou, když se rozhoduje o budoucím ekonomickém a energetickém směrování Evropy. Pokud budeme ústy vlády Andreje Babiše u zásadních témat opakovaně říkat ne, riskujeme, že se skutečně začneme odsouvat na okraj hlavního proudu. A debata o dvourychlostní Evropě pak přestane být teoretická,“ říká Farský.

Ani toto riziko ale nesmí českou vládu podle Knotka zastavit.

„Voliči nám nedali důvěru ve volbách k tomu, abychom dělali chybná rozhodnutí jen proto, že nás za to budou chválit v Bruselu. Před deseti lety jsme odmítali migrační kvóty, naši oponenti i média nás kritizovali, že jdeme proti mainstreamu EU. Nyní všichni, včetně toho mainstreamu, vidí, že jsme měli pravdu a že otevřít hranice byla zásadní chyba. S přehnanými klimatickými cíli EU je to úplně stejné. My hájíme realitu a stále více lídrů, i ze západní Evropy, si to začíná uvědomovat,“ dodává europoslanec.