Článek
Zpřehlednit datové toky o miliardách balíků ze třetích zemí má celní reforma, jejíž start je načasován na rok 2028. Představuje největší reformu od vzniku celní unie v roce 1968.
Cílem je především dostat pod kontrolu zásilky s nízkou hodnotou ze třetích zemí, z nichž přes devadesát procent míří z čínských online tržišť. Vzestup importu je raketový. V roce 2023 v EU přistálo 2,3 miliardy položek, v roce 2024 už 4,6 miliardy a loni 5,9 miliardy položek.
Podle spotřebitelských testů, hlášení celníků i Evropské komise přitom tyto zásilky v některých případech nesplňují elementární požadavky Evropské unie na bezpečnost i kvalitu a neférově konkurují evropským firmám.
Prvním krokem, který začne platit už od července, je zavedení nového celního poplatku ve výši tři eura (73 Kč) na každou kategorii zboží. Na podzim se přidá manipulační poplatek ve výši několika eur.
Co však přinese zmíněná celní reforma od 1. července 2028? Politické dohody dosáhly Rada a Evropský parlament v březnu, ale technické prvky se ještě dopracovávají.
Hlavní změnou bude centralizace celních dat do jednoho unijního systému, který má nahradit dnešní roztříštěný model národních rozhraní. „Každý členský stát má malinko jiný systém, v současnosti existuje 111 rozhraní, do kterých musí podnikatelé podávat svá data,“ popsal Jiří Trousil, zástupce generálního ředitele Celní správy ČR.
Nejde tedy o to, že by celníci vůbec data neměli, ale nesbíhají se v reálném čase v jednom sdíleném unijním systému. To komplikuje analýzu rizik i následnou kontrolu. Vytipovat rizikové zásilky, které mohou být například podhodnocené nebo chybně deklarované, je přitom zásadní, protože celníci v praxi nemají šanci zkontrolovat všechny dovozy. Naopak kontrolují jen zlomek.
V dnešním režimu se u zásilek do hodnoty 150 eur ze třetích zemí neplatí clo. „Spotřebitelé si online objednávají stále více zboží ze třetích zemí. Toto zboží nemusí nutně splňovat bezpečnostní nebo environmentální normy a právní normy EU. Navíc přibližně 65 % balíků vstupujících do EU je záměrně podhodnoceno, což vede k významné ztrátě příjmů,“ napsal Evropský parlament ve zprávě z roku 2024.
Nebezpečné výrobky na tržištích
Příklady ze spotřebitelských testů. V EU jich vzniklo mnohem víc.
Test Greenpeace Germany (2025): 56 kusů testovaného oblečení ze Sheinu, 18 výrobků překročilo limity EU pro nebezpečné chemikálie. Šlo mimo jiné o ftaláty a PFAS, tedy látky spojované s riziky pro zdraví a životní prostředí.
Test spotřebitelských organizací z Německa, Francie, Dánska a Belgie (2025): 162 výrobků z Temu a Sheinu – dětské hračky, USB nabíječky a bižuterie. Více než 60 procent testovaných produktů mělo závady, nejhoršími kategoriemi byly výrobky pro malé děti a USB nabíječky.
Test Euroconsumers / Testachats-Testaankoop (2025): U Temu nevyhověly téměř dvě třetiny testovaných výrobků, u Sheinu 73 procent. Nejvíce problémů bylo u dětských výrobků a elektroniky; u šperků ze Sheinu se našel přívěsek tvořený z více než 85 procent kadmiem, vysoce toxickým těžkým kovem.
Test Forbrugerrådet Tænk, Dánsko (2025): Jedenáct párů bot z Temu, devět nevyhovělo. Nejhorší příklad: mokasíny s ftaláty v podrážce v objemu až 17 procent, zatímco limit EU je 0,1 procenta.
Test Forbrugerrådet Tænk, Dánsko (2025): Sedm nepromokavých bund z Temu, šest nevyhovělo. Bundy obsahovaly PFAS, takzvané „věčné chemikálie“, zakázané v EU.
Test Toy Industries of Europe (2025): Test 70 hraček z Temu, Sheinu, AliExpressu a dalších tržišť – 96 procent nesplnilo pravidla EU a 86 procent mělo vážné bezpečnostní problémy. Typově šlo o malé části s rizikem udušení, silné magnety nebo snadno přístupné baterie.
Správcem nově vzniklého centrálního data hubu bude nově zřízený Celní úřad Evropské unie, který bude koordinovat práci desítek národních celních úřadů. Právě tam by měla vznikat efektivnější analýza rizik na základě velkého množství získaných dat. Úřad bude sídlit ve francouzském Lille a předpokládá se, že bude mít 285 zaměstnanců.
Celní správa naznačila, že rovněž v souvislosti s rostoucím počtem malých zásilek prý nasazuje maximální sílu, ale je jasné, že samotné kontroly nemohou stačit. Jsou totiž časově náročné i kvůli nutné spolupráci s jinými dozorovými úřady.
„V momentě, kdy máme podezření, že dovezené zboží nesplňuje předpisy, musíme spolupracovat s orgány dozoru trhu, jako jsou krajské hygienické stanice, Státní úřad pro kontrolu léčiv nebo Česká obchodní inspekce. A potřebujeme od nich dobrozdání, že konkrétní výrobek nesplňuje předpisy EU,“ uvedl Trousil.
V případě takového podezření má Celní správa právo nepropustit zboží na trh Evropské unie.
Podle aktuální dohody má dočasné clo tři eura za položku skončit ve chvíli, kdy bude pro e-commerce spuštěn nový datový hub. Nahradit by se mělo standardním celním sazebníkem.
Manipulační poplatek, s nímž se počítá od podzimu 2026 a mohl by být ve výši dvě až pět eur, by se měl u zásilek do 150 eur odvádět dál i po startu celní reformy. Oba zmíněné poplatky se mají aplikovat na položku. Pro představu: u balíčku, kde bude kryt na mobilní telefon, nabíječka a ponožky, se bude účtovat třikrát clo po třech eurech a k tomu třikrát manipulační poplatek.
Další změnou reformy je právní upřesnění, že za importéra zboží budou u online prodeje považovány platformy a prodejci prodávající na dálku, to znamená tržiště a e-shopy, nikoli spotřebitel. To má usnadnit i vymáhání sankcí při porušování pravidel.
