Článek
Nejvyšší soud v Brně rozhodl ve sporu dvou rozhodčích soudů, které se soudily o to, zda větší z nich, Rozhodčí soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR (RSHKAK) nerozjel vůči menšímu, Mezinárodnímu rozhodčímu soudu při Českomoravské komoditní burze Kladno (PRIAC), nekalou soutěž.
Menšímu arbitrážnímu soudu se nelíbilo, že si větší rozhodčí soud zanesl do pravidel exkluzivitu, která rozhodcům, kteří pracovali pro více rozhodčích soudů, nařizovala buď přestat pracovat pro ostatní arbitrážní soudy a pracovat jen pro RSHKAK, nebo je vyškrtnou ze seznamu.
PRIAC toto rozhodnutí vnímal jako nátlak na konkurenci a tak větší soud zažaloval. Soudy v prvním i druhém stupni daly PRIACU za pravdu, jak jsme psali dříve. Nejvyšší soud, kam se dovolal RSHKAK, však dal za pravdu jemu. „To rozhodnutí nejvyššího soudu je pro nás velice vítaným rozhodnutím, protože se jednalo o dovolání ve věci nekalosoutěžního jednání, které nám bylo přisuzováno ze strany Mezinárodního rozhodčího soudu při Českomoravské komoditní burze,“ řekl redakci Seznam Zprávy Juraj Szabó, předseda Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR.
Nejvyšší soud opravdu rozhodl, že se (v obecném vnímání) nekalosoutěžní jednání nekoná, nicméně uznal, že na celou situaci může existovat i jiný právní náhled, a zrušil tak rozhodnutí městského i odvolacího soudu. Vrátil tak spor k novému právnímu posouzení.
To, že spor nekončí, potvrzuje i rozhodce a dlouhodobý člen představenstva PRIAC David Řezníček. „Rozhodnutí nejvyššího soudu respektujeme. Byť máme odlišný právní názor. Na druhou stranu, nejedná se o rozhodnutí konečné.“ Nejvyšší soud vrátil spor obou rozhodčích soudů na začátek s úkolem zjistit, jestli větší firma nezneužila dominantního postavení na trhu anebo jestli nejde o zakázanou dohodu, která by soutěž narušovala.
„Nejvyšší soud říká, že nedošlo k posouzení možného zneužití dominantního postavení nebo zakázané dohody. Domníváme se, že i v tomto bychom uspěli, ale myslíme si, že není důvod, aby se pokračovalo v řízení, když přiznaný nárok byl v plném rozsahu splněn,“ komentoval rozhodnutí soudu Szabó. Pokračování ve sporu naopak vítá Řezníček. „My se domníváme, že když to ty soudy v zásadě zhodnotí znovu z pohledu veškerých souvislostí, za kterých byla ta exkluzivita zavedená, tak máme za to, že to porušení hospodářské soutěže bylo,“ myslí si a dodává, že „konečné slovo tak budou mít soudy“.
Spor začal v roce 2020, kdy vláda Andreje Babiše v rámci balíku s ekonomickými zákony vpustila do světa arbitráží plnou konkurenci. Jediným univerzálním rozhodčím soudem, který může rozhodovat ve všech oborech, byl a stále je Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Rozhodčí soudy se specializací mohou rozhodovat jen v případech, ke kterým se vztahuje jejich specializace a jsou jimi právě Mezinárodní rozhodčí soud při Českomoravské komoditní burze Kladno a Rozhodčí soud při Burze cenných papírů Praha.
Vládní návrh tehdy spočíval v tom, že by všechny tři tribunály měly volné pole působnosti. Úprava ovšem nakonec ve Sněmovně doputovala jen do druhého ze tří čtení. Po volbách a nástupu nových poslanců platí pravidlo, že nedotažené záměry je třeba projednat znovu úplně od začátku. A k tomu už po výměně vládních garnitur nedošlo.
