Článek
Páteř evropského klimatického plánu je pod palbou evropských lídrů. Obchodování s emisními povolenkami se stalo jedním z hlavních témat Evropské rady ke konkurenceschopnosti EU a nyní se zásah do systému emisních povolenek už nejeví jako fikce.
Zatímco loni se v Bruselu řešily především budoucí povolenky ETS2 pro vytápění domácností a dopravu, nad starším systémem ETS1 pro průmysl a letectví, který funguje přes 20 let, se evropští lídři příliš nepozastavovali. Nyní Francie i Německo naznačily, že hlavním problémem konkurenceschopnosti evropského průmyslu jsou právě vysoké ceny emisních povolenek, které si kupují jak průmyslové podniky, tak elektrárny, a propisují se do ceny elektřiny. To podle států i firem ohrožuje výrobu a pracovní místa.
Německý kancléř Friedrich Merz navrhl, aby byl systém ETS přehodnocen. „Tento systém je zaveden za účelem snížení emisí CO2 a zároveň proto, aby se společnostem umožnil přechod na bezemisní výrobní linky. Pokud toho není možné dosáhnout a pokud to není správný nástroj, měli bychom být velmi otevřeni jeho revizi, nebo alespoň jeho odložení,“ řekl.
Merz dodal, že by se EU měla vyhnout všemu, co ohrožuje evropský průmysl. Souhlasil sice s tím, že Evropa musí dělat více pro ochranu klimatu, ale ne na úkor průmyslu a pracovních míst. „A proto souhlasím se všemi, kteří říkají, že pokud to není správný nástroj, musíme o tom mluvit a musíme to změnit, pokud to nefunguje,“ řekl Merz.
Podobně se vyslovil i francouzský prezident Emmanuel Macron, i když nebyl přímo pro zrušení povolenek. „Evropa si nemůže definovat ambiciózní klimatické cíle a zároveň dovolit, aby její průmyslová základna mizela. Vysoké ceny energií v kombinaci s náklady na uhlík urychlují deindustrializaci, a nikoli dekarbonizaci,“ nechal se slyšet.
Cena emisních povolenek v reakci na výroky obou státníků spadla. A to i přesto, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová naopak trh s emisemi hájila.
Babiš navrhuje cenový strop
K dlouhodobým kritikům obchodování s emisemi patří i Česko. Jeho návrh však vypadal úplně jinak, než co ještě krátce po volbách slibovalo hnutí ANO. Premiér Andrej Babiš původně hlásal, že Česko povolenky ETS2 vůbec nepřijme, protože by zvýšily životní náklady domácností. V únoru však jel na jednání s evropskými protějšky s tím, že navrhuje jen jejich odklad na rok 2030 a chce omezit jejich cenovou volatilitu, stejně jako u povolenek ETS1.
Pro ETS1 Babiš navrhuje cenový strop na 30 eurech za povolenku, což je méně než polovina současné ceny. V únoru se cena pohybuje mezi 70 až 90 eury za kus.
Povolenky však bude na půdě EU řešit hlavně tento týden čerstvě jmenovaný ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé sobě). „Dlouhodobou strategií je u ETS1 co nejvíce omezit dopady na průmysl a ceny energií, zavedení systému ETS2 se zároveň snažíme maximálně oddálit a upravit jeho podobu tak, aby neměl negativní dopady na domácnosti a firmy,“ uvedl Červený.
Oddálení startu systému ETS2 o dva roky je hlavně příležitostí na něm ještě zapracovat. „Skýtá to možnost nastavení, resp. úpravu systému v návaznosti na nové obsazení orgánů EU v té době a zároveň to znamená, že domácnostem se nezdraží plyn,“ říká předseda představenstva Pražské plynárenské Ludvík Baleka.
Například rakouští představitelé byli stejně jako Češi pro opatření ke zmírnění ceny povolenek. Zvyšují podle nich náklady evropských firem, což je staví vůči ostatním kontinentům do konkurenční nevýhody.
Naděje na změnu
Legislativa k ETS má být podle Komise přezkoumána do konce června. Nyní bude záležet na dohodě mezi členskými státy.
„Dá se očekávat, že státy nějaké změny prosadí. Jakékoliv změny musí ale projít legislativním procesem, takže dokud se většina neshodne, systém zůstane v současné podobě,“ říká Kristina Zindulková, analytička Asociace pro mezinárodní otázky.
Europoslanec Luděk Niedermayer se domnívá, že k revizi obchodování s emisními povolenkami by dojít mohlo, byť asi ne přesně tak, jak si představuje Babiš. O radikálnějším zásahu do trhu s ETS1 se však ani podle něj nejspíš debatovat nebude. „Takový větší zásah by ale podle mě jistě přepsal závazek EU na snížení emisí, který byl právě schválen, tak se mi to úplně nezdá,“ říká Niedermayer.
I když se konference původně neměla točit jen kolem emisních povolenek, řada společností žádala proměnu systému a také zrušení postupného stahování bezplatných povolenek z trhu, což by podle druhé strany spektra podkopalo dekarbonizační motivaci průmyslu.
Česko za minulé vlády předložilo návrh na změnu rezervy tržní stability pro větší kontrolu ceny povolenek ETS2, kterou podpořilo 19 států a měla úspěch. Zejména se povedlo docílit odkladu platnosti systému na rok 2028 a posílit brzdící mechanismy při nárůstu ceny povolenky. „Další odklad by ale mohl vzbudit spíš nevoli, právě i v kontextu plánovaného zmírňování ETS2,“ předpokládá Zindulková.
Třináct evropských států už má dokonce hotovou legislativu, která nové povolenky ošetřuje a dalších šest se na jejich zavedení připravuje. „Stále přitom zůstávají státy, které jsou vůči ETS2 podpůrné, jako např. Švédsko, Dánsko, Finsko nebo Lucembursko, které podporu vyjádřily v dopise u příležitosti únorových jednání,“ říká Zindulková.
Proti nim naopak stojí další země, které půdu pro ETS2 příliš nepřipravují. Mezi nimi je i Česko, ale také Francie, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Estonsko či Rumunsko.
„Myslím, že šance na protlačení českých návrhů záleží zejména na schopnosti vytvořit strategický návrh a nalézat pro něj silné spojence, zhatit to naopak může spíš nekonzistentní nebo pasivní přístup. Zároveň je důležité se ptát, zda jsou návrhy současné české vlády v souladu s českými zájmy,“ říká Zindulková.
Český ministr: Je to naše velké téma
Agenda emisních povolenek v Česku spadá pod resort životního prostředí, který až do pondělka neměl plnohodnotné vedení, dokud se jej neujal Červený. Česko i proto na poslední radě ministrů životního prostředí EU zastupoval stálý velvyslanec v Bruselu.
Podle vládního zmocněnce pro klima a Green Deal Filipa Turka (Motoristé sobě) však absence českého ministra na jednání dopad neměla. „ČR i tak vystupovala na Radě s platným meziresortně schváleným mandátem, navíc se o ničem na této Radě nehlasovalo. A pokud by se hlasovalo, je možno formálně převést hlasovací právo na jiný členský stát, v tomto případě jsme měli zajištěno zastoupení slovenského ministra životního prostředí, jelikož velvyslanec ani náměstek oficiálně na Radě ministrů nehlasují. Vzhledem k podobným názorům se slovenskou stranou nejen na evropská témata byla koordinace se Slovenskem logická a posílilo by to společnou pozici i v rámci V4,“ říká Turek.
Od nynějška bude povolenky řešit Červený v koordinaci s Turkem. „Je to také velké téma naší vlády,“ sdělil Červený.
Na půdě Evropského parlamentu dostala agendu ETS2 na starost česká europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), která bude jako zpravodajka o možných změnách jednat s představiteli jednotlivých zemí. Sama navrhuje dočasně vyjmout ze systému například obytné budovy, dokud nebude dokončena dekarbonizace jejich vytápění, což by snížilo náklady občanů na povolenky.
„Návrh Komise je dobrý základ, ale musíme jít dál. Potřebujeme silnější cenové brzdy, lepší kompenzace pro zranitelné domácnosti a záchrannou pojistku pro případy energetických krizí. Přicházím s konkrétními návrhy, které jsem konzultovala s vedením evropských frakcí, zástupci evropského byznysu i energetických společností,“ uvedla Nerudová.
Zároveň navrhuje posílit cenový strop, který má zamezit růstu ceny emisní povolenky nad 45 eur za kus. Dalším opatřením cílí na sociálně slabé domácnosti, kterým by měly být plně kompenzovány náklady. Nerudová také navrhuje vytvořit záchrannou brzdu pro případy mimořádně tuhých zim a povinnost Evropské komise reagovat na cenové výkyvy povolenek nejpozději do 30 dnů.
„Práci ale musí odvést i česká vláda v Radě a přesvědčit ostatní státy, aby v pojistkách v ETS2 chtěly jít dál,“ říká Nerudová.
Předsedkyně Komise von der Leyenová však emisní povolenky obhajuje. „Systém obchodování s emisemi, ETS, přináší jasné výhody. Od jeho zavedení v roce 2005 se emise snížily o 39 procent, zatímco ekonomika v odvětvích, na která se ETS vztahuje, vzrostla o 71 procent. To tedy ukazuje, že dekarbonizace a konkurenceschopnost mohou jít ruku v ruce,“ uvedla.
