Každý úředník ponese za dotace Babišovým firmám odpovědnost, říká reportér

Po několika letech mezi Prahou a Bruselem opět houstne komunikace ohledně toho, jak (ne)uspokojivě Andrej Babiš vyřešil vlastní střet zájmů. Evropská komise vzkázala, že přestává proplácet dotace pro Agrofert, české úřady ale kurz nemění. Ve hře jsou přitom stamiliony korun, do budoucna možná až miliardy. Spor o dotace v podcastu 5:59 rozebírá investigativní reportér Seznam Zpráv Lukáš Valášek.

Dvě etapy úřadování Andreje Babiše v roli premiéra se v ohledu na politické kulisy a uspořádání jeho kabinetu v mnohém liší. Minimálně jedna výrazná linka ale zůstává. Od loňského návratu do Strakovy akademie, stejně jako v letech 2017 až 2021, totiž šéf hnutí ANO a zakladatel koncernu Agrofert musí vysvětlovat, jak je to s jeho střetem zájmů. A stejně jako v minulosti, i nyní jím zvolené řešení znepokojuje Evropskou komisi v tom ohledu, jestli má Agrofert kvůli Babišově vrcholnému angažmá nárok na evropské dotace.

Otázka střetu zájmů v závěru minulého týdne opět rozvířila i domácí politické vody. Značně útočně Andrej Babiš odpovídal při čtvrtečních interpelacích na dotazy opozičních politiků, které mířily například na to, kdo by uhradil dotace proplácené Agrofertu v případě, že tak Brusel už dál nebude činit. A z opozice také znějí úvahy o svolání mimořádné schůze Sněmovny. To vše v reakci na dopis, který nedávno do Prahy dorazil.

„Evropská komise (v něm) na poměry uhlazené bruselské mluvy skutečně dost explicitně Česku sdělila, že není spokojená s tím, jak zatím doložilo, že ve střetu zájmů premiér není,“ připomíná obsah psaní investigativní reportér Seznam Zpráv Lukáš Valášek, který se tématu Babišova střetu zájmů dlouhodobě věnuje. V pondělním vydání podcastu 5:59 dodává, že Komise po české straně žádá, aby do měsíce dodala právní analýzu toho, jestli vložení akcií Agrofertu do svěřenského fondu ze strany předsedy vlády splňuje nároky, které v oblasti střetu zájmů vymezuje české a evropské právo.

Klíčové je ale i další sdělení. „Ten dopis obsahuje pro mnoho českých představitelů dosti šokující informaci o tom, že v tuto chvíli se Česko, lakonicky řečeno, nemusí obtěžovat posílat do Bruselu faktury za evropské dotace, které firmám spjatým s Andrejem Babišem (české úřady) proplatí,“ přibližuje Valášek s tím, že Evropská komise dala jasně najevo, že tyto prostředky nevypořádá. Česko riskuje, že podpora vyplacená Agrofertu půjde výhradně na vrub státní kasy.

Úředníci Evropské komise tak očividně úplně nepřesvědčilo již zmíněné řešení, které po vítězství v podzimních parlamentních volbách Andrej Babiš zkonstruoval. V jeho rámci letos v únoru vložil akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust. Od té doby trvá na tom, že svůj střet zájmů vyřešil - a to dokonce „nadstandardně“, jak uvedl i ve čtvrtek v Poslanecké sněmovně.

Seznam Zprávy nicméně už před časem zveřejnily utajovaný statut fondu, z něhož plyne, že vliv nad fondem, a tím i nad Agrofertem, připadne Babišovým potomkům hned po jeho konci v politice.

„Jinak řečeno, už teď Babiš ví, že když se za jeho vlády bude Agrofertu dařit dobře, bude se těsně poté, co skončí v politice, dařit dobře i jeho dětem. Což i při nějaké laické interpretaci evropského finančního nařízení (které zamezuje střetu zájmů) znamená, že to skutečně může být v konfliktu, a že tedy Andrej Babiš ve střetu zájmů zůstává,“ vyvozuje reportér Valášek. A přestože připomíná, že finální posouzení dle evropského práva ještě může trvat měsíce i roky - přičemž není vyloučeno ani to, že dopadne v Babišův prospěch - doklady, které investigativní redakce Seznam Zpráv v této věci nashromáždila, jsou podle reportéra „minimálně značně znepokojivé“.

Dopis z Bruselu nicméně zatím postup českých úřadů nezviklal. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) sice po jmenování Babiše premiérem loni v prosinci čerpání dotací Agrofertu znemožnil, v dubnu však vydal prohlášení, že okamžikem vložení akcií do svěřenského fondu padly pro takové opatření důvody, přičemž se SZIF odkázal na jím zadané právní analýzy. A nyní zemědělský fond tvrdí, že se na něj oficiální varování Evropské komise nejspíše vůbec nevztahuje.

Jenže argumentace SZIF, že dopis přišel z jiného generálního ředitelství, než jaké je v rámci struktur Evropské komise zodpovědné za oblast zemědělství - což je také okolnost, na kterou poukazuje i ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) - podle reportéra Valáška ve skutečnosti neobstojí. V dokumentu je totiž výslovně uvedeno, že je poslán i jménem dalších úřadů, včetně Generálního ředitelství pro zemědělství (DG AGRI).

Pochybnosti pak novinář, který věc konzultoval třeba s experty organizace Transparency International, líčí i kolem další teze ministra Šebestyána, že je k pozastavení dotací ze strany Evropské komise potřeba formální proces, který v Bruselu zatím neproběhl. A tím pádem tak neexistuje ani žádná nová skutečnost, která by byla pro Česko právně závazná.

Podle Valáška ale jím oslovení experti, například z organizace Transparency International, upozorňují na to, že Česko opět vyplácí dotace Agrofertu - v případě SZIF je to od Babišova nástupu do čela vlády už 200 milionů korun - za situace, kdy existuje poměrně velká pravděpodobnost, že Evropská komise dospěje k názoru, že vzhledem ke střetu zájmů českého premiéra tyto peníze neproplatí.

„Obvyklou praxí úředníků je jakási předběžná opatrnost, postup s péčí řádného hospodáře. A když existuje relativně vysoká pravděpodobnost, že by nějakým svým krokem mohli poškodit český státní rozpočet, tak podle mnohých mnou oslovených právníků by to dělat neměli, a měli by tou předběžnou opatrností ty dotace pozastavit. Státní zemědělský intervenční fond ale postupuje přesně opačně,“ líčí investigativec s tím, že každý úřad vyplácející dotace musí situaci právně posoudit sám za sebe.

Nejnověji se to týká i ministerstva průmyslu a obchodu a necelých čtyř milionů korun v případě žádosti o dotaci podanou Agrofertem. „Bude zábavné to (posuzování oprávněnosti) sledovat napříč institucemi, protože samozřejmě každá z nich a každý jejich představitel a úředník, který se pod to podepíše - ať už s takovým, nebo takovým závěrem - bude z logiky věci za to nést nějakou právní odpovědnost,“ říká Lukáš Valášek.

Jisté je v této chvíli alespoň to, že premiér Andrej Babiš důrazně trvá na tom, že otázka střetu zájmů je z jeho strany beze zbytku vyřešená. „Žádný střet zájmů nemám a nikdy jsem ho ani neměl,“ zopakoval ve čtvrtek před poslanci. V Babišových vyjádřeních je ale jasně patrná i další linka, kdy tvrdí, že Evropská komise se otázkou střetu zájmů zabývá jen kvůli údajnému udávání od tuzemské opozice.

„Vyhověl jsem zákonům i evropským i českým. A samozřejmě, proč Komise píše? No, protože tam chodí stále udání,“ prohlásil v odpovědi na interpelaci ze strany předsedy STAN Víta Rakušana. „Jediná vaše strategie je stále udávat Babiše do Bruselu,“ uvedl pro změnu v reakci na dotazy šéfa ODS Martina Kupky.

Podle Lukáše Valáška jde přitom o „framing“, s nímž předseda vlády operuje už delší dobu. Přičemž jde ale o poněkud svérázné podání reality. „Z toho, co já vím, Evropská komise žádná udání nepotřebuje. Ona tu situaci v České republice velmi detailně sleduje,“ dodává novinář s tím, že mj. se evropští byrokraté mohou o věci informovat jak v textech Seznam Zpráv, tak i od některých zahraničních médií, která z nich citovala, včetně třeba v Bruselu hojně vyhledávaného serveru Politico.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jaké důvody mohou stát za poměrně rychlým postupem unijních úředníků ve věci střetu zájmů Andreje Babiše, pokud ho srovnáme s první etapou jeho vládnutí v Česku. Anebo také jaké scénáře postupu Evropské komise jsou teď ve hře. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.