Článek
Poslat životopis, napsat motivační dopis a projít pohovorem - jen aby nabízená mzda nakonec vůbec neodpovídala očekáváním? Pro řadu uchazečů o práci i pro zaměstnavatele jde o zbytečně strávený čas.
Inzeráty bez mzdy by přitom měly brzy vymizet. Do 7. června 2026 totiž musí Česká republika do své legislativy zapracovat evropskou směrnici o transparentním odměňování.
Kromě zveřejňování mzdových rozpětí v inzerátech budou muset zaměstnavatelé navíc například zveřejňovat kritéria pro stanovení mezd a postupy v odměňování a také informovat o rozdílech ve mzdách mezi ženami a muži. Povinnost se bude týkat pouze firem s více než sto zaměstnanci, informování se bude zavádět postupně. Nejdříve od roku 2027 u větších podniků, menší firmy se připojí až od roku 2031.
Mzda naláká zájemce
Uvedení mzdy nebo alespoň jejího možného rozmezí přitom výrazně ovlivňuje zájem uchazečů. Podle portálu JenPráce.cz získávají pracovní inzeráty s uvedenou mzdou průměrně o 47,7 procent více reakcí než nabídky se skrytou odměnou. Přesto řada zaměstnavatelů informaci o mzdě stále neuvádí.
„Inzerát bez uvedení mzdy může u části uchazečů vyvolat otázky – zejména pokud chtějí mít už na začátku jasno v základních podmínkách. Informace o mzdě je pro mnoho lidí důležitým orientačním bodem a její absence může znamenat, že se o pozici ani nezačnou zajímat,“ vysvětluje Martina Machová, HR ředitelka Pluxee ČR.
„Na druhou stranu je pravda, že mzda se často odvíjí od zkušeností a seniority konkrétního kandidáta, a proto ji některé firmy do inzerátu neuvádějí. V takovém případě je ale klíčové otevřít téma odměňování hned v úvodu výběrového řízení a nastavit realistická očekávání,“ myslí si.
Transparentnost v průběhu procesu výběru pracovníka je podle ní dnes stejně důležitá jako samotná částka v inzerátu. „Nepříjemná překvapení až v závěru výběrového řízení si nepřeje ani jedna strana – otevřená komunikace šetří čas a energii jak firmě, tak i uchazečům,“ dodává.
Ve státní správě se konkrétní částka nečeká
Podle portálu JenPráce.cz jsou v transparentnosti zveřejňování výše mzdy zatím velké rozdíly, zároveň ale transparentnost vnímají velmi rozdílně i samotní pracovníci. Zatímco v některých oborech může zveřejnění mzdy počet uchazečů i více než zdvojnásobit, jinde je jeho efekt jen slabý.
Nejvýznamnější vliv má míra transparentnosti inzerátu v sektoru ubytování a cestovního ruchu, kde zveřejnění odměny znamená nárůst počtu uchazečů až o 204,4 procenta.
„V ubytování a cestovním ruchu se potkávají vysoká fluktuace, sezónnost a často nižší mzdy. Uchazeči jsou proto extrémně citliví na to, kolik si skutečně vydělají. Když mzdu nevidí, na inzerát jednoduše nereagují,“ vysvětluje Michal Španěl, analytik portálu JenPráce.cz.
Výrazný efekt zveřejněné mzdy je patrný také ve vědě, vzdělávání a sportu, kde počet kandidátů roste o 111,1 procenta, a v technických oborech, kde se průměrný počet reakcí prakticky zdvojnásobuje. Podobně je tomu i v průmyslové a chemické výrobě nebo v IT.
„V IT si kandidáti mohou vybírat z desítek nabídek a jsou zvyklí na otevřeně komunikovaná mzdová pásma. Pokud firma mzdu skryje, uchazeči to často vnímají jako signál, že nabídka nebude konkurenceschopná,“ vysvětluje Španěl.
Podle Španěla je efekt mzdové transparentnosti znát především v oborech, kde je dlouhodobý nedostatek pracovní síly. Firmy se tak inzeráty bez uvedení mzdového rozpětí připravují o podstatnou část zájemců.
Zároveň ale existují obory, kde zveřejnění mzdy zvyšuje zájem uchazečů jen minimálně. V oblasti obchodu, nákupu a prodeje stoupá počet reakcí pouze o 8,2 procenta a v potravinářství a krmivářství o 12,3 procenta. Pod průměrem zůstávají také energetika, životní prostředí a ekologie, marketing, reklama, média a PR, řemeslná výroba nebo management, kde nárůst dosahuje zhruba 27 až 28 procent. Samostatnou kapitolou je pak státní správa a samospráva, kde počet uchazečů po zveřejnění mzdy naopak zhruba o procento klesá.
Co změní nová pravidla
Podle odborníků lze s příchodem směrnice o transparentnosti platů očekávat, že o některé pozice se slabším mzdovým ohodnocením bude menší zájem. A už dnes se v pracovních inzerátech objevuje mzdové rozpětí častěji než dříve, a to i bez zákonné povinnosti, říká Petr Douda, tiskový mluvčí personální agentury Randstad ČR.
„Firmy nechtějí ztrácet čas s uchazeči, kteří mají nereálná očekávání. Na pracovištích je ale situace stále spíše konzervativní, mzda je v Česku často vnímána jako tabu a v mnoha firmách nadále přežívají, byť právně napadnutelné, doložky o mlčenlivosti,“ vysvětluje.
Pokud ale bude u inzerátu rovnou uvedena nižší mzda, může podle něj počet reakcí skutečně klesnout. „To ale nemusí být špatně, protože pro firmu je lepší mít pět relevantních kandidátů, kteří mzdové podmínky akceptují, než padesát, se kterými se nakonec nedohodne,“ myslí si. „Větší transparentnost může vést k realističtějším očekáváním a efektivnějšímu výběru – ozvou se ti, pro které nabídka skutečně dává smysl,“ říká i Machová.
„Statisticky se dá určitě říct, že na inzeráty s vyšší mzdou uchazeči reagují více než na ty, kde je nízká. Tudíž u inzerátů s velmi nízkou mzdou to může vést i k nižšímu výkonu. Transparentnost nicméně dodává na důvěryhodnosti a tudíž výkonu inzerátu - efekt se tedy v některých případech může i vynulovat, jinde budou výsledky opravdu horší,“ říká Španěl.
Podle Machové by nová pravidla mohla přinést především větší důraz na systematičnost a jasnou komunikaci. Firmy podle ní budou muset mít lépe popsané principy odměňování a bude třeba, aby je uměly obhájit daty. Směrnice by tam mohla přinést i změny ve výši mezd.
To potvrzuje i Douda, podle kterého by se viditelné rozdíly mezi obdobnými pozicemi mohly narovnat.
Druhý největší rozdíl v Evropě
Směrnice by také mohla pomoci snížit často zmiňované rozdíly v odměňování mužů a žen. Podle dat Eurostatu z roku 2024 berou Češi o 18,5 procenta více než Češky, což je výrazně více než evropský průměr. Vyšší rozdíl mezi mzdami žen a mužů je jen v Estonsku.
Podle hlavního analytika společnosti Alma Career Tomáše Ervína Dombrovského může směrnice přimět zaměstnavatele, aby si udělali větší pořádek ve svých systémech odměňování a začali postupně narovnávat celou řadu neférových a neospravedlnitelných rozdílů ve mzdách na srovnatelných pozicích. A to nejen mezi muži a ženami, ale například i vůči seniorním zaměstnancům, kteří méně často vyjednávají o svých pracovních podmínkách, a zaměstnavatelé jim tak navyšují mzdu pomaleji než ostatním kolegům.
Dombrovský ovšem upozorňuje, že dopady směrnice velmi záleží na tom, jakým způsobem bude v průběhu roku 2026 skutečně převedena do českého právního řádu.
„Pokud se bavíme o rozdílech mezi ženami a muži, dá se očekávat, že konkrétně u velkých firem může nastat jistá harmonizace, a tudíž to k rovnosti odměňování může přispět. Nebude to pravděpodobně mít ale vliv na menší firmy a pozice, které jsou méně časté na trhu,“ popisuje Španěl s tím, že u statisticky výjimečných případů je podle něj velmi obtížné skutečnou diskriminaci prokázat, protože chybí dostatek srovnatelných dat.
Novelu zákoníku s opatřeními k rovnému odměňování by mělo Ministerstvo práce a sociálních věcí předložit vládě v dubnu. Podle ministra Aleše Juchelky ji ale Česko přijme v minimalistické podobě - znamená podle něj zbytečnou byrokracii.
