Článek
V roce 2011 bylo v Evropské unii povoleno asi 280 chemických látek, v roce 2022 už přibližně jen 220, tedy o 20 procent méně. V důsledku zpřísňování legislativy EU, která některé látky označuje jako rizikové, se do roku 2030 očekává snížení počtu povolených látek asi na 150, tedy o dalších více než 30 procent oproti současnosti.
Co tato čísla a trocha chemie znamená v reálu? Firmy, které roky třeba při hnojení polí nebo zpracování plodin využívaly tradiční chemické sloučeniny, musí hledat ekologičtější náhrady. Ty jsou ale většinou dražší, protože „klasika“ se vyráběla řadu let a výrobci již našli cesty, aby byla nejlevnější.
Pokud se pravidla nezmírní a přestanou se používat všechny účinné látky, ale i ty, které mají nyní výjimku, mohou v České republice výnosy pšenice klesnout až o 16,5 %, ječmene o 13,7 procenta, řepky o 14,1 procenta a kukuřice o 12 procent.
Jednociferné propady čekají cukrovou řepu (-7,7 %), chmel (-8,1 %) a vinnou révu (-9,3 %). Poklesy pak přímo snižují soběstačnost.
Se závěry přichází nová studie, která simulovala, jak zákazy účinných látek dopadnou na české zemědělství do roku 2030. Vypracovala ji německá výzkumná organizace HFFA Research GmbH, financování zajistila společnost BASF, která je jedním z globálních lídrů v přípravcích na ochranu rostlin.
Úbytek účinných látek přitom trvá už řadu let a zemědělci před ním často varují. Výrazně se totiž zúžila paleta povolených přípravků a jejich alternativy jsou často nejen dražší, ale i méně účinné. Farmáři poukazují na to, že pro stejný výsledek musejí použít více například biologických přípravků.
Čtyřikrát více
„Plocha řepky osm let po sobě klesá, s výjimkou roku 2023, který byl výjimečný kvůli válce na Ukrajině. A příští rok se v ČR opět sníží,“ říká Martin Wolf, předseda Sdružení pěstitelů a zpracovatelů olejnin. V dalších plodinách je podle něj trend podobný, jen přišel později. Tvrdí, že důvodem je mimo jiné právě přísná regulace chemických látek.
„Máme 13 účinných látek do řepky, ale používáme jich jen pět. Ostatní jsou staré, neúčinné a podobně,“ uvedl. V posledních třech letech také prudce roste odolnost škůdců, proti kterým se látky používají. Dnes je účinnost látek 50-60 %, dříve to bylo 80-90 procent.
„Narůstá rezistence také u obilovin a nevíme, co s tím,“ přidal se Jan Nedělník, ředitel Výzkumného ústavu pícninářského. I on mluví o nižší účinnosti látek, kterými se nahrazuje zakázaná chemie. „Jakou to má ekologickou stopu, když místo relativně malého množství mořidla použijeme čtyřikrát větší množství postřiku,“ klade si otázku.
Velkou ranou byl pro zemědělce například zákaz takzvaných neonikotinoidů (thiamethoxam, imidacloprid, clothianidin…), který měl zásadní dopad na zisk z pěstování řepky. Skupinu těchto insekticidů postupně EU omezuje od roku 2014. V roce 2018 ale nastal prakticky úplný zákaz jejich venkovního používání.
Výrobci se snaží přijít s ekologickými alternativami, ale jejich schvalování je podle nich zdlouhavé a komplikované. Studie například uvádí, že od roku 2019 nebyla povolena žádná nová syntetická účinná látka, zatímco nabídka povolených látek rychle klesá. Některé firmy o obnovené povolení raději ani nežádají.
Část úbytku látek tedy není výsledkem přímého zákazu, ale předběžného stažení výrobcem, protože opětovné schválení přípravku je příliš náročné a vlastně bez šance na úspěch. EU obvykle schvaluje látky na dobu 10 let. Poté totiž výrobce musí opět žádat o povolení.
Výsledkem je, že inovace zaostávají za rychlou snahou o regulaci trhu. Evropská unie podle výrobců i farmářů nejspíš nezařadí zpátečku, a tak množství účinných látek v zemědělství bude dál klesat.
„Bez potenciálně stažených účinných látek by země čelila značným ztrátám nejen v domácí produkci, ale i v mezinárodní konkurenceschopnosti,“ upozorňuje studie na riziko v podobě rostoucích dovozů ze třetích zemí, kde se levnější a účinnější přípravy dál budou používat.
Pohled ekologů
Expert na zemědělství Hnutí Duha Martin Rexa vnímá problém, který mají zemědělci s úbytkem chemických látek, ale trend hájí. „Látky se nezakazují z plezíru, ale na základě vědeckých studií, které bohužel s rozpoznáním negativních dopadů pesticidů přicházejí až v průběhu let. A tyto výrazné negativní dopady na zdraví (a bavíme se zde o rakovinách, problémy s reprodukcí atd., nic abstraktního) a na životní prostředí nelze jen tak obětovat na úkor ekonomického zisku v hospodaření,“ řekl.
K určitému rozvolnění však skutečně může dojít. Evropská komise v rámci legislativního balíku Omnibus navrhuje změkčení některých pravidel pro schvalování chemických přípravků na ochranu rostlin. Schválení většiny účinných látek by nově bylo na dobu neurčitou, prodloužila by se také doba doprodeje zakázaných pesticidů až na tři roky. Zjednodušit se mají i administrativní postupy u registrace biologických přípravků.
Ekologické organizace to kritizují. „Návrh jde pod rouškou povolování ekologičtějších alternativ (které je samozřejmě potřeba urychlit a snahy probíhají) zcela na ruku agrochemického průmyslu,“ říká Rexa.
