Článek
Na Malostranském náměstí postávají lidé u stánků. Někteří se fotí s ozdobeným stromkem v zádech, jiní posedávají na lavičkách s nečím dobrým k snědku. Ve vzduchu je cítit vánoční atmosféra, stejně jako vůně svařeného vína.
„To já si nedám, maximálně nealko. Ale nechci, aby to bylo vidět na fotce, chci jít vzorem mladým lidem,“ říká nejmladší poslankyně Julie Smejkalová (STAN), zatímco na místo přichází nejstarší poslanec Jan Síla (SPD). Dva týdny před Štědrým dnem přiznal, že dárky ještě nakoupené neměl.
„Když jsem byl mladší, řešil jsem, že nemám peníze na dárky. No a teď je sice mám, ale zase nevím, co těm lidem pořád dávat,“ svěřuje se pětasedmdesátník. A protože si na trzích nechce dát s jednadvacetiletou kolegyní žádný nápoj, nedává si nakonec ani Smejkalová. „Sama pít nebudu,“ vysvětluje.
Oba poslance od sebe dělí více než padesát let. Politickými názory jsou od sebe možná ještě dál. Liší se ve vnímání české pomoci Ukrajině, zahraniční politiky, rozdílně vidí i práva LGBT+ komunity. Jejich předsedové - exministr vnitra Vít Rakušan (STAN) a šéf Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) - zase vůči sobě často nešetří ostrými výroky.
Redakci proto zajímalo, zda zástupci dvou rozdílných a často i znepřátelených táborů dokáží v čase adventního smíru a klidu najít společnou řeč.
Salát s mrkví, ale bez hrášku
Smejkalová se Sílou jsou vůči sobě začátkem společného povídání na trzích spíše nedůvěřiví. Po chvíli se ale ukazuje, že když přijde na Vánoce, i ti největší rivalové občas najdou shodu.
Pokud tedy nepřijde na přetřes oblíbené nepečené cukroví z kakaového těsta, náplně a kulatého piškotu. „Doma tomu říkáme vosí hnízda,“ říká Smejkalová, zatímco Síla působí překvapeně. „U nás to jsou úlky,“ reaguje.
Do bramborového salátu podle obou dvou sice patří mrkev, třecí plochou je ale hrášek.
„Neodmítnu nabídku ochutnat jakýkoliv bramborový salát, ale u nás doma rozhodně bez hrášku,“ říká razantně Smejkalová. „No já hrách můžu, mám ho rád. Ale upřímně jsem měl za celý život tolik různých variant, že mě už asi nic nepřekvapí. Dokonce jsem měl jednou i bramborový salát s mandarinkami,“ odtajňuje Síla s tím, že byl vynikající.

Zatímco Smejkalová si nikdy nenechá ujít Šíleně smutnou princeznu, Sílovou stálicí jsou Tři oříšky pro Popelku.
Stejně jako každý Čech mají i zákonodárci své osobní tradice. „Pro mě je to sledování Pelíšků s rodinou hned po tom, co si dáme dárky,“ přibližuje Smejkalová. Když přijde otázka, jaký dárek ji v životě nejvíce potěšil, přiznává, že vlastně neví. „Mně udělá radost každý dárek i přání,“ dodává.
Zato pětasedmdesátiletý poslanec Síla po ujištění, zda se počítá i dárek z dětství, mluví o své první hokejce. „Já jsem hrál závodně fotbal, asi patnáct let. No a v zimě hokej,“ říká s jiskrou v oku.
Tradicí je pak pro něj především večeře. „Rozhodně ryba! Normálně máme kapra, ale letos jsem chytil candáta,“ chlubí se úlovkem, zatímco si do něj Smejkalová lehce rýpne s tím, že „alespoň tady se uhne tradicím“.
Síla nicméně poznámku nevnímá a pokračuje s tím, že důležitý je pro něj také stromeček. „Musí být živý – žádná umělotina,“ říká. A mladá poslankyně přikyvuje. Následně se shodnou na tom, že nejdůležitější je trávit Vánoce s rodinou a blízkými.
Duševní zdraví jako průsečík
U vyvýšeného stolku na náměstí se pak vedle vánočních radostí a zvyklostí poslanci pokoušejí i o jakési „politické smíření“. Na otázku, v čem by se mohli oba shodnout a zda by společně mohli prosazovat systémové změny Jan Síla – jako letitý neurochirurg – vytahuje zdravotnictví.
„To mě trápí a v minulosti jsem se o tom bavil i s některými Piráty a shodli jsme se. Tak si říkám, proč se prostě všichni nespojíme a nezabráníme třeba rozkrádání zdravotnictví,“ táže se. Smejkalová na to reaguje s tím, že byť zdravotnictví není úplně jejím tématem, vzájemnou podporu by mohli najít třeba v otázce nedostatku odborníků.
„Myslím, že se určitě shodneme na tom, že je v České republice skutečně nízký počet dětských psychologů a je potřeba to řešit,“ říká. Síla bezprostředně souhlasí s tím, že téma duševního zdraví je vážná věc.

Jednadvacetiletá poslankyně Julie Smejkalová je členkou dvou sněmovních výborů a stálé komise pro hybridní hrozby. „Berte vážně bezpečnostní rizika,“ doporučila svému oponentovi z SPD.
Redakci během rozhovoru zajímá i možné vzájemné obohacení. Jakou „vychytávku“ by Smejkalová doporučila staršímu kolegovi ze světa generace Z?
„Napadá mě třeba praktická věc do života – sluchátka s blokací hluku,“ nadhazuje poslankyně. Síla jí ale s mírným úšklebkem okamžitě přerušuje s tím, že má „už čtvrtou generaci“ kvalitních sluchátek z Japonska – ve světě moderních technologií není pětasedmdesátník žádným nováčkem. Energicky proto dodává, že obratně funguje i na sociálních sítích, včetně Tik Toku či Instagramu. „On ten Facebook totiž celkem upadá,“ konstatuje s přehledem.
Sociální sítě jsou nicméně často nástrojem polarizace společnosti, stejně jako vzájemných útoků. Co dělají poslanci pro to, aby zabránili ještě většímu štěpení společnosti? „Já nemám potřebu nikoho edukovat, protože moji voliči se chovají slušně,“ odpovídá Smejkalová.
Síla naopak mluví o tom, že on sám někdy musí diskuze na sociálních sítích moderovat. „Já se občas setkávám s tím, že vidím komentáře od našich radikálnějších voličů, se kterými nesouhlasím. A proto reaguji a snažím se jim vysvětlit, že věci jsou jinak,“ popisuje s tím, že se tato praxe často setká s úspěchem. „Oni většinou uznají chybu, berou mě jako osobnost, takže se i ukazuje, že na ně mám vliv,“ dodává.
„Proboha svatého! Já to studuju čtyři roky.“
Smejkalová k tomu přikyvuje a dodává, že pokud by někdo z jejích voličů překračoval hranice slušnosti, zasáhla by. „Jsem ráda, že to takhle děláte,“ cení si přístupu kolegy z SPD. Následně se shodují, že zásadní je, aby se vedla slušná diskuze i ve Sněmovně.
Ve chvíli, kdy se zdá, že mezi poslanci není prakticky žádný „příkop“, Síla jeden nachází. „Musíme používat argumenty. A třeba když vy se věnujete manželství pro všechny…“ nadechuje se Síla, zatímco mu Smejkalová skáče do řeči se slovy: „Na tom se asi neshodneme.“
A skutečně se neshodnou. Což dokazují v následujících čtyřech minutách, během kterých Síla osočuje kolegyni, že němá v otázce manželství pro všechny žádné vzdělání. Smejkalová v tu chvíli kroutí očima.

Pětasedmdesátiletý Síla je místopředsedou zdravotnického výboru. „Byl bych hrozně rád, kdyby se Starostové přidali k mé snaze ubránit zdravotnictví před privatizací,“ řekl během rozhovoru.
„Proboha svatého! Já to studuju čtyři roky, zaobírám se lidskými právy, protože práva studuji,“ namítá pohoršená poslankyně. Kontruje pak také tím, že Síla opírá svůj názor o studii, kterou ona sice nezná, ale je zase seznámená s řadou jiných, které by zase mohly rozložit argumenty staršího poslance.
Síla následně popisuje, že většina studií je stejně „zadaná církevními organizacemi nebo naopak různými nadacemi“. Smejkalová pak namítá, že pokud by s ním měla do hloubky řešit problematiku, předhánět se ve zdrojích a vysvětlovat mu své argumenty „pro“, rozhovor by mohl trvat další hodinu. Síla ji pak ironicky pohladí po ruce a navrhne, ať se „za ním někdy staví v kanceláři“, aby ji mohl o svých argumentech poučit.
Během třicetiminutového setkání se tak několikrát ukázalo, že se ani jeden z poslanců není schopen držet čistě „smířlivé“ nálady. Byť oba před společným setkáním vyslovili přání, aby nedocházelo ke zbytečným konfrontacím. Jako rivalové ale vědí, kdy přejít do protiútoku. To je ostatně znát i během přání do nového roku.
Přání do nového roku? „Veďte nás dál na Západ.“
Ačkoliv se může zdát, že na poměrně obligátní otázku lze odpovědět řadou poměrně krátkých vět jako „vše nejlepší do nového roku“ či „ať se vám daří“, v politickém světě fungují některé věci jinak.
Byť se oba snaží zprvu zůstat čistě apolitičtí, neudrží se a neodpustí si pichlavost.
„Já bych vám přál odvahu. Nejen vám, ale celé opozici. Protože to nebude snadné, čeká vás hodně práce. A to i u vás, protože ti Starostové, to je vlastně skupina založená na bázi mafie,“ útočí. Smejkalová mu s údivem v očích sarkastickým tónem oznamuje, že jí „popřál moc hezky“.
Ani její přání se ale nedrží čistě v duchu smíření: „Určitě přeju pěkné Vánoce, odpočiňte si. Určitě nás čeká hodně práce, takže vám také přeji, ať se v rámci budoucí vládnoucí koalice snažíte být konstruktivní, čeká nás mnoho krizí. Nebude to lehká doba, takže se přeji, abyste to brali vážně a vedli i českou zahraniční politiku dál západním světem.“

„Musíte makat. Vybodněte se na aktivistické výroky o manželství pro všechny. Musíte do nás jít nekompromisně, myslím jako do vládní koalice,“ doporučil Síla nejmladší poslankyni.
I když oba poslanci pocházejí z rozdílných světů, což prostupuje celým povídáním, najdou i milá slova vůči tomu druhému. Síla například během rozhovoru ocenil, že se Smejkalová ve svém věku politicky angažuje. „Je v tom velká odvaha, protože já jsem například zjistil, že v politice toho moc prosadit nejde,“ svěřuje se. Smejkalová zase oceňuje, že Síla zasvětil celý život neurochirurgii.
Chvilku po ukončení nahrávání si oba slušně podávají ruce. Síla pak ještě Smejkalovou pozve na seminář SPD o zdravotnictví, zatímco ona mu děkuje, že přišel na rozhovor a vedl ho v klidu.














