Slovenský expremiér zapuzený vlastními partnery si proráží cestu k návratu

Bývalý slovenský premiér Igor Matovič postavil svou politickou kariéru na boji proti lídrovi dnes vládnoucí strany Směr Robertu Ficovi. „S mafií se nevyjednává,“ znělo jeho heslo ve volbách 2020, které vyhrál.

Letos v prosinci se přímo v parlamentu za asistence několika svých poslanců pustil do fyzického boje se členy vládních stran. Bylo to na schůzi ke změně trestního zákoníku, která může pomoci i obviněnému místopředsedovi parlamentu za Směr Tiboru Gašparovi.

Igor Matovič si dva roky po odchodu z premiérského křesla drží v průzkumech preferencí už delší dobu stabilní pozici nad osmi procenty. Oproti konci loňského roku to znamená už znatelný nárůst.

Matovičovým cílem je pomoci současné opozici postavit budoucí vládu, ačkoli hned několik dalších subjektů o vládu s ním na základě minulých zkušeností nemá zájem.

Igor Matovič šel do posledních parlamentních voleb z pozice lídra vlády, která za tři roky jednou prošla rekonstrukcí, později jí vlastní poslanci v parlamentu vyslovili nedůvěru a nakonec ji poprvé v historii samostatného Slovenska nahradil úřednický kabinet, který jmenovala prezidentka Zuzana Čaputová.

Pád vlády tehdy doprovázely právě svérázné kroky Igora Matoviče, toho času už ministra financí a nikoli premiéra. Matovič měl podat demisi. Žádali ji sami koaliční partneři, kteří si stěžovali na jeho vulgární politický styl, chaotické kroky a torpédování politiky vlastní vlády.

Politik demisi skutečně do prezidentského paláce donesl, a dokonce ji v podatelně podepsal. Rezignaci si ale na místě rozmyslel a prezidentskému kancléři ji vzal či vytrhnul z ruky. Koalice potom padla.

Do souboje o hlasy šel s nejnižší důvěryhodností ze všech politických lídrů. V září 2023 mu podle průzkumu agentury Focus důvěřovalo přibližně 8 procent dotázaných. O necelé procento vyšší výsledek mělo Matovičovo hnutí v parlamentních volbách 2023. Krátce poté se jeho hnutí přejmenovalo na Slovensko. Název změnilo podesáté.

Po nástupu do parlamentu však poslanci hnutí OĽaNO, jak se Matovičovo uskupení dříve jmenovalo, zůstali v izolaci. Nestávali na společných tiskových konferencích s poslanci jiných stran, nedostávali pozvánky na společné protesty opozice.

Postupně mu preference klesaly až na čtyři procenta, která hnutí naměřilo více agentur v roce 2024. Agentura Ipsos v listopadu 2024 hnutí naměřila dokonce jen podporu 3,6 procenta voličů.

Podle Mikuláše Hanese z agentury NMS Market Research odešli zklamaní voliči hnutí takřka rovnoměrně ke všem ostatním opozičním stranám, nejvíce z nich momentálně podporuje liberální Progresivní Slovensko (PS) Michala Šimečky. Stejně tak hnutí Slovensko dokáže oslovovat zklamané voliče všech parlamentních stran – koaličních i opozičních.

Společně s opozicí vystoupili poslanci Matovičova hnutí jen jednou, a to při návrhu na odvolání vlády Roberta Fica. Všech 71 poslanců opozičních stran společně podalo návrh, ve kterém kritizují odklon od prozápadního směřování Slovenska.

Dva dny nato Matovič prohlásil, že v Progresivním Slovensku „se spojili s mafií při odvolávání Hegerovy vlády“ a že podle něj „nedělají nic jeden a půl roku“.

Mimoparlamentní stranu Demokraté, která by momentálně měla šanci na vstup do Národní rady, ve stejný den označil za liberály a doporučil jim, „ať se pobratří s PS nebo SaS a ať vytvoří společnou koalici“.

V SaS, což je strana vedená dalším expremiérem Richardem Sulíkem, PS i Demokratech tak shodně tvrdí, že se chtějí pokusit vytvořit budoucí vládu bez Igora Matoviče.

Nové voliče teď hnutí oslovuje zejména kvůli účinné kritice vlády. V době stoupajících cen potravin partaj upozorňuje na rostoucí platy ministrů, kteří si navýšili paušální náhrady.

„Vrátili jsme se ke konzistentní opoziční práci. Jsme autentičtí, nechodíme k lidem, co by učili naše poslance, co by nás učili, co můžeme říkat. Děláme to tak, jak to cítíme. Vidíme, že se děje spousta věcí, které by se neměly dít, ministři by si v této situaci neměli zvyšovat platy, v parlamentu by neměl být alkohol, tak na to poukazujeme,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy předseda poslaneckého klubu Slovensko Michal Šipoš.

Strana se vrátila k praktikám, které jim v minulých letech zabíraly. Nechávají například lidi hlasovat o bodech svého budoucího programu. Stejnou anketu s 11 otázkami už měla strana i v roce 2020. Většinu bodů se nepodařilo naplnit.

„My jsme se poučili z projektu Rozhodni to. Z 11 bodů se nám tři nebo čtyři podařilo splnit. V dobré víře jsme si mysleli, že bude stačit, když je dostaneme do programového prohlášení vlády, ale koaliční partneři nám je v parlamentu blokovali,“ dodává Šipoš s tím, že tentokrát nepůjdou do vlády, pokud jim ostatní strany nebudou garantovat podporu jejich programu.

Matovičovi lidé obnovili i cesty do zahraničí do míst, která se týkají některých kauz současné vlády. Minulé Vánoce cestoval Igor Matovič do Hanoje a fotil se tam v hotelovém pokoji se zlatou vanou, ve které byl předtím Robert Fico. V březnu byl v Chorvatsku u vily, kterou také spojovali s Ficem.

Své nálepky hnutí zanechalo i pár metrů od jiné chorvatské vily, kterou vlastní manželka ministra obrany Roberta Kaliňáka.

I na opoziční protesty si poslanci našli cestu. Začali na okolní budovy světlem promítat nápis Dost bylo Fica. Na poslední prosincový protest šli přímo mezi lidi na náměstí.

„Ostatní strany se nás snaží vytlačit pod pět procent. Na to jsou naši voliči citliví. Slavná Šimečkova čtyřka se rozhodla tvářit, že jsou jedinou alternativou, tak jsme se rozhodli, že i když nás nepozvali, půjdeme pod pódium. Teď je čas, aby se všichni spojili,“ pokračuje Šipoš.

Podle něj se hnutí Slovensko pokouší získat hlasy zklamaných voličů všech stran. Podle Hanese čerpá „svůj růst z rostoucí podpory mezi občany od 45 do 64 let, ale dlouhodobě oslovuje svými aktivitami i nejmladší populaci do 24 let. Kromě nejmenších obcí se mu začalo dařit i v malých městech od 5 do 20 tisíc obyvatel,“ dodal Hanes v komentáři k prosincovému průzkumu NMS.

Z kritiky možných opozičních partnerů však nechce hnutí ubrat. Vnímají to jako pomoc ostatním stranám vyhnout se chybám a vyladit neshody před společným vládnutím.

Hnutí Slovensko se snaží dostat do pozice, kdy by vláda nemohla vzniknout bez jejich strany. Nevyřešená však zůstává otázka stability společného vládnutí.

Ostatní parlamentní strany vyčítají poslancům Igora Matoviče vulgární chování, během poslední schůze to byli právě jeho poslanci, kteří se s koaličními politiky v plénu bili a vzájemně se uráželi. Zatímco členové PS, SaS i KDH proti krokům vlády pískali a protestně v plénu zpívali slovenskou hymnu, několik poslanců Igora Matoviče se dostalo do fyzických střetů s poslanci Hlasu a Směru.

Podle Šipoše však šlo o reakci na chování koalice. „Oni začali Igoru Matovičovi nadávat, oni po něm začali házet lahve či ho fyzicky napadat. To, že jim to vrátil, můžeme o tom diskutovat, zda to neměl udělat více v rukavičkách, ale šlo o reakci,“ dodal Šipoš.

Podle něj ani vulgární slova, která poslanci během poslední schůze parlamentu použili, nepatřila k těm nejhrubším možným. „Nikdy jsem neslyšel, že by používali ta nejhrubší slova,“ uzavřel Šipoš.