Ficova koalice mění trestní zákoník. V parlamentu došlo na nadávky a strkanici

/Od spolupracovnice na Slovensku/

Slovenský parlament ve čtvrtek schválil novelu trestního zákoníku, jejímž cílem bylo zvýšit tresty za opakovanou drobnou kriminalitu. Prostřednictvím takzvaného horalkového paragrafu však vládní poslanci prosadili několik nečekaných změn.

Bez odborné či široké celospolečenské debaty oslabili postavení spolupracujících svědků při vyšetřování trestných činů. Výpověď těchto lidí, které koalice hanlivě označovala jako „kajícníky“, už nebude možné použít, pokud v jakémkoli řízení v minulosti lhali.

Přes stejný paragraf koalice protlačila trestný čin maření volební kampaně a popírání mírového uspořádání po druhé světové válce. Oba nové trestné činy může využít proti svým politickým soupeřům.

Plénum změny neschválilo bez problémů. Po rozpravě o trestním zákoně parlament okamžitě přešel i k prezidentskému vetu proti rušení Úřadu na ochranu oznamovatelů (whistleblowerů).

Zákon do parlamentu vrátil z pozice hlavy státu čestný předseda koaličního Hlasu Peter Pellegrini.

Na veto reagovali v parlamentu Robert Fico i Andrej Danko. Zatímco Danko řekl, že prezident zradil koalici a v příštích volbách ho nepodpoří, Fico tvrdil, že prezident chrání „Čurillovce“. Jde o první otevřený konflikt mezi prezidentem a koalicí.

„Pellegrini kromě poklesu své důvěryhodnosti neposkytl žádný relevantní důvod, proč zákon vetoval,“ prohlásil Fico v parlamentu.

Poslanci Pellegriniho v pátek dopoledne přehlasovali, úřad tak skončí, stejně jako jeho současná předsedkyně Zuzana Dlugošová. Dočasného šéfa úřadu vybere koaliční předseda parlamentu Richard Raši.

Připomeňme, že kabinet Roberta Fica od nástupu k moci před dvěma lety měnil trestní zákoník už devětkrát.

Na začátku volebního období ho odborná veřejnost kritizovala za snižování trestů za ekonomickou trestnou činnost, zkracování promlčecích lhůt u krádeží či znásilnění. Jednou z tehdy schválených změn byly nižší tresty za krádež do 700 eur – takové skutky se staly pouhým přestupkem.

Obchody však hlásí vysoký nárůst krádeží, a proto se „horalkový paragraf“ měl obnovit a tresty za opakované drobné krádeže měly být opět přísnější a odstrašující. Ve čtvrtek poslanci schválili, že pokud někdo bude krást třikrát během 12 měsíců, nepůjde už o přestupek, ale trestný čin s hrozbou vězení až na dva roky.

K tomu ovšem vládní koalice přidala tři změny, o nichž s nikým předem nejednala a které opozice ostře kritizuje. Způsob přijetí ve zrychleném režimu a znění části zákona označil za problematické i generální prokurátor Maroš Žilinka.

Za zvlášť problematický považují paragraf, který oslabuje postavení spolupracujících svědků („kajícníků“). Konkrétně se v návrhu uvádí, že důkaz získaný od člověka, který v minulosti v jakémkoli trestním řízení neřekl pravdu nebo nezmínil vše podstatné, se nesmí použít.

Podle deníku Sme se změna může přímo dotknout kauzy Očistec, v níž figuruje Tibor Gašpar, i vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové.

Pro novelu tak hlasoval i poslanec, jemuž může přímo pomoci u soudu. Současný místopředseda parlamentu Tibor Gašpar je totiž společně s oligarchou Směru Norbertem Bödörem obviněn ze založení zločinecké skupiny uvnitř policie, která v letech 2012–2018 sloužila politickým zájmům Směru.

Bývalý speciální prokurátor Daniel Lipšic pro Sme řekl, že bez „kajícníků“ není možné korupci na nejvyšších místech odhalit ani vyšetřit.

„Existují hranice, které jsme ještě schopni tolerovat, a pak jsou hranice, které už přesahují naši únosnost. Dnešní večer se určitě zapíše do dějin Slovenské republiky tím, čeho je schopná vládní koalice. Dnes vládní koalice rozvinula mafii červený koberec, pro organizovaný zločin, a tito lidé si dnes budou střílet šampaňské,“ prohlásil předseda KDH Milan Majerský.

„Toto je normálně noc mafiánského převratu – doslova a do písmena. To, co tu předvádí vládní koalice… Tady se nedělají zákony pro lidi, aby lidem pomohly. Tady se dělají zákony pro mafiány, pro korupčníky a pro lidi, kteří tuto zemi rozkrádají, chtějí sem přivést mafii a takovýmto způsobem nás ovládat,“ dodal předseda SaS Branislav Gröhling.

Novelu podpořilo 76 z 78–79 koaličních poslanců. Změny začnou platit okamžitě po podpisu prezidentem, tedy už za pár týdnů.

Na neohlášené změny v trestním zákoně, o nichž koalice odmítala diskutovat, reagovala opozice pískotem a protestním tleskáním.

Poslanci Směru se je snažili přehlušit zpěvem lidové písně „Na Kráľovej holi“ (tu samou zpívali na balkoně sídla strany při oslavě volebního vítězství v roce 2023). Opozice odpověděla zpěvem slovenské hymny.

Došlo i na fyzické potyčky. Poslanec Hlasu Erik Vlček hodil po Igoru Matovičovi plastovou láhev. „Natáčel nás a nechutně nám nadával. Byla to prázdná plastová láhev. Kdyby to byla skleněná, tak bych to nepřipustil,“ vysvětloval později novinářům. Do půtky se zapojili i poslanci Směru Dušan Muňko a Zuzana Plevíková.

„Ty chorá hlavo, komu jsi ukázal prostředník? Ty chudáku!“ křičel pak předseda SNS Andrej Danko. Opozice tvrdí, že byl pod vlivem alkoholu a neměl by být v sále.

Jednou z expresně schválených změn je nový trestný čin „popírání mírového uspořádání po druhé světové válce“. Tímto chtějí koaliční poslanci zakonzervovat platnost Benešových dekretů, které po válce umožnily vysídlení osob německé a maďarské národnosti.

Představitelé Progresivního Slovenska tvrdí, že tyto vyhaslé právní normy by se už dnes neměly uplatňovat.

„Směr chce poslat do basy mě, prezidenta Pellegriniho a tisíce dalších lidí – především Maďarů žijících na Slovensku. Za účelově překroucenou zmínku o Benešových dekretech nám chtějí dávat šest měsíců vězení,“ komentoval změnu předseda PS Michal Šimečka.

Dalším novým trestným činem je „maření volební kampaně“. Premiér Robert Fico už před několika měsíci obvinil novináře a politické aktivisty, že se podíleli na „cíleném úmyslném konání cizí velmoci“, která se podle něj snažila ovlivňovat parlamentní volby v září 2023.

Opozice se obává, že ho koalice použije například proti kampaním na podporu volební účasti mladých lidí, jaké před minulými volbami financovala britská agentura Zinc Network.