Hlavní obsah

Izrael zakáže 37 humanitárním organizacím působit v Pásmu Gazy

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační fotografie.

aktualizováno •

V Pásmu Gazy nebudou od roku 2026 smět působit Lékaři bez hranic či CARE. Izrael zde zakázal činnost 37 humanitárním organizacím, které nevyhověly požadavkům na registraci. Jde o zhruba 15 procent všech organizací v pásmu.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Izrael od nového roku zakáže v Pásmu Gazy činnost 37 humanitárním organizacím, které podle něj nevyhověly jeho novým požadavkům na registraci, píše agentura AP.

Podle izraelského ministerstva pro záležitosti diaspory tyto organizace nesplnily požadavky na sdílení informací o zaměstnancích, financování a činnosti.

Mezi organizacemi, kterým nebude práce v pásmu od 1. ledna již povolena, jsou Lékaři bez hranic, katolická Caritas Internationalis či CARE.

Podle ministerstva se zákaz týká 37 organizací s tím, že se jedná o asi 15 procent z celkového počtu organizací působících v pásmu. Mezinárodní organizace již v minulosti uvedly, že izraelská pravidla jsou svévolná a mohou ohrozit bezpečí jejich zaměstnanců.

V polovině prosince varovaly, že zákaz jejich činnosti bude mít katastrofální dopad na přístup obyvatelstva v Pásmu Gazy k základním službám. Například Lékaři bez hranic ve válkou zničené oblasti provozují či podporují síť polních nemocnic, zdravotnických středisek či center pro děti s akutní podvýživou.

Izraelské úřady zavedly nový systém registrace nevládních organizací pro palestinská území letos v březnu. Podle něj musí tyto organizace doložit například i úplný seznam svých palestinských a zahraničních zaměstnanců, včetně podrobností o jejich rodinných příslušnících. Některé organizace uvedly, že neposkytly údaje o svých palestinských zaměstnancích, neboť se obávají, že by se mohli stát cílem izraelské armády.

Británie, Francie a dalších osm států v úterý ve společném prohlášení vyjádřily znepokojení nad opětovným zhoršováním humanitární situace v Pásmu Gazy, která je podle nich nadále katastrofální. Jakýkoliv pokus o omezení fungování mezinárodních nevládních organizací je podle těchto států nepřijatelný.

V Pásmu Gazy nadále čelí 1,6 milionu obyvatel akutnímu nedostatku potravin a 1,3 milionu jich v chladném a deštivém zimním období potřebuje pomoc s bydlením. Zhroucení příslušné infrastruktury způsobilo, že 740.000 obyvatel je v době silných dešťů ohroženo „toxickými záplavami“, uvádí se v prohlášení.

Kromě zajištění činnosti mezinárodních nevládních organizací státy v prohlášení žádají také umožnění aktivit agentur OSN včetně Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), jehož práci na palestinských územích Izrael znemožňuje.

Dále požadují otevření hraničních přechodů do Pásma Gazy, aby bylo možné zvýšit přísun humanitární pomoci, a také zrušení omezení pro dovoz položek dvojího užití, které brzdí mimo jiné dodávky zdravotnického materiálu či materiálu určeného pro nouzové bydlení.

Mezi signatáři prohlášení jsou kromě Británie a Francie také Dánsko, Finsko, Island, Japonsko, Kanada, Norsko, Švédsko a Švýcarsko.

Humanitární situace v Pásmu Gazy se od října, kdy začalo platit po dvou letech války příměří mezi palestinským teroristickým hnutím Hamás a Izraelem, výrazně nezlepšila. Více než milion lidí žije podle OSN stále ve stanech či provizorních přístřešcích, vodovodní, kanalizační a elektrická infrastruktura je zničená a nemocnice stále nestíhají ošetřovat zraněné a nemocné.

Doporučované