Rekordní účet za pomoc s bydlením: Stát vyplatil 21,5 miliardy korun

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ještě nejde o zcela uzavřený účet, přesto data za jedenáct měsíců letošního roku ukazují, že jde o rekord.

Nikdy v minulosti Česko nepomáhalo s náklady na bydlení tolika lidem.

Z nově zveřejněných dat Ministerstva práce a sociálních věcí vyplývá, že stát od ledna do konce listopadu prostřednictvím příspěvku na bydlení vyplatil 21,5 miliardy korun.

Pro srovnání: Loni to bylo za celý rok 20,3 miliardy korun a v roce 2022 8,5 miliardy korun. Za tři roky se tak částka více než znásobila.

Rostl i počet příjemců dávky. Ještě v lednu 2022 MPSV evidovalo 143 200 vyplacených příspěvků na bydlení, letos v listopadu už to bylo 306 800 domácností.

Dávku si předchozí vláda Petra Fialy (ODS) vybrala jako nástroj pomoci lidem v energetické a inflační krizi a tehdejší premiér opakovaně nabádal, aby se lidé nestyděli příspěvek na bydlení čerpat.

Zároveň čerpání dál urychlovala i bytová krize a nedostatek bydlení roztáčející ceny nájemného i nemovitostí.

Příspěvek na bydlení je přitom dávkou, na kterou měly v základu nárok domácnosti, které vynakládaly více jak 30 procent příjmů právě na bydlení. S rostoucí cenou bydlení tak přibývalo i domácností, kterým vznikal nárok.

„To, že tady máme bytovou krizi, je bezpochybné, stejně jako to, že dopadá zvlášť na mladé lidi. Máme k tomu spoustu dat,“ zmiňuje Lucie Trlifajová, expertka na veřejné a sociální politiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Analytik Platformy pro sociální bydlení Jan Klusáček v prosinci během představování publikace zaměřené na krizi v bydlení uvedl, že právě náklady na bydlení jsou hlavním zdrojem chudoby v Česku.

„Samotného mě trochu překvapilo, že nám to trvalo do roku 2025, než jsme to úplně rozklíčovali a odhalili, ale opravdu v Česku jsou příčinou chudoby číslo jedna náklady na bydlení,“ konstatoval.

Příspěvek na bydlení dosáhl svého vrcholu už v říjnu: Podporu od státu daný měsíc čerpalo 315 900 příjemců a stát jim vyplatil přes dvě miliardy korun. V průměru tak příjemce od státu dostal zhruba 6600 korun.

Příčinou může být fakt, že příspěvek na bydlení se postupně mění s dalšími třemi dávkami - přídavkem na dítě, doplatkem na bydlení a příspěvkem na živobytí – v rámci reformy ve sjednocenou dávku, pro kterou se vžilo označení „superdávka“.

O příspěvek na bydlení tak šlo žádat do konce letošního září. Příspěvek na bydlení pak lidé mohou až do dubna 2026 čerpat v rámci přechodného období. Zjednodušeně: V září byla poslední historická možnost zažádat o příspěvek na bydlení a jak ministerská data ukazují, příspěvek se také dostal na svůj rekord.

Úřad práce přitom Seznam Zprávám během října hlásil, že nedochází k výraznému meziměsíčnímu nárůstu žadatelů, a tedy ani ke spekulativním žádostem na poslední chvíli.

„Úřad práce ČR přijal za září přibližně 33 tisíc žádostí o příspěvek na bydlení. Tento počet nijak výrazně nevybočuje oproti jiným měsícům v předchozím období, například v květnu letošního roku obdržel úřad práce přes 30 tisíc žádostí o tento příspěvek, v srpnu potom téměř 26 tisíc žádostí,“ uvedla Kateřina Pavlíková z úřadu práce.

„Plánované zavedení superdávky tak nezpůsobilo nějaký extrémní nárůst v posledních měsících před jejím spuštěním. Z pohledu dnů evidujeme jen mírný nárůst žadatelů v posledních dnech měsíce září,“ dodala.

Stále přitom není jasné, jak se reforma dávek promítne do výdajů státu, ale i výše vyplacených částek jednotlivým domácnostem. Některým má nová dávka přidat, dalším naopak ubrat.

Podle poslední analýzy dávkové reformy, kterou zpracovala sociologická organizace PAQ Research, vyplývá, že více než polovina stávajících příjemců si v novém systému pohorší. Přesněji: 27 procentům poklesne nárok o více než 2000 korun a dalším 25 procentům o stále znatelných 500 až 2000 korun.

A odhadem dalším pěti procentům příjemců nárok na dávku zanikne se zavedením majetkového testu.

Naopak 17 procentům domácností by dávka mohla vzrůst o více než 2000 korun. Konkrétně pak dávková reforma má pomoci rodinám s dětmi, naopak ubrat jednočlenným domácnostem.

Malé domácnosti považuje za reformou ohrožené i Platforma pro sociální bydlení.

Lucie Trlifajová pak otvírá i myšlenku, že krize bydlení v Česku je tak rozsáhlá, že řešení podle ní není ani skrze dávky, ani výstavbou nových sociálních bytů.

„Městské byty nejsou schopné řešit krizi takového rozsahu. Důležitý kontext debaty je, že Česko má jeden z nejnižších podílů sociálních bytů v zemích OECD,“ říká expertka s odkazem na to, že by se mělo začít více debatovat o regulaci bydlení nebo větší zdanění majetku, které míří na majitele většího počtu bytů.

„Přijde mi důležité říct, že by se bytová krize neměla řešit jen dávkami. Pro stát je to strašně drahé. Chybí tady jakýkoliv jiný nástroj, který by je ale nahradil, a to si myslím, že je největší průšvih,“ uzavírá Trlifajová.