Fotky zničených a vyhořelých mešit ukazují rozsah protestů v Íránu

Íránský režim už téměř tři týdny blokuje internet, informace o rozsahu protivládních protestů se proto ze země dostávají postupně.

Rozhlasová stanice Rádio Svoboda zveřejnila na svých stránkách fotografie z hlavního města Teheránu a dalších míst, pořízené ve dnech 19. a 20. ledna, na nichž jsou vidět zničené a vyhořelé mešity a další budovy.

Mešity používají režimní ozbrojené síly jako shromaždiště, což je důvod, proč se staly terčem útoků demonstrantů. Právě odsud vycházejí do akcí takzvaní basídžové, ozbrojení milicionáři určení k potlačování protestů.

Stanice zveřejnila fotografie zdevastované mešity Abuzár, která hrála v moderních dějinách Íránu důležitou roli. V roce 1981 se v ní atentátník pokusil zavraždit současného íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího. Blízko něj explodovala nálož umístěná v kazetovém magnetofonu. Chameneí má od té doby téměř nepohyblivou pravou ruku.

Rádio Svoboda zveřejnilo také šokující videozáběry z města Rašt, kde jsou vidět černé pytle s ostatky mrtvých demonstrantů. Stanice cituje své zdroje z Teheránu, že ve městě je de facto výjimečný stav.

Příslušníci ozbrojených sil zastavují lidi na ulici a chtějí vidět jejich mobilní telefony, aby zjistili, zda se účastnili protestů nebo je podporovali.

Režim oficiálně přiznal zhruba 3100 mrtvých, nezávislé zdroje uvádějí vyšší čísla.

Íránská organizace HRANA (Human Rights Activists News Agency) má zprávy o 5800 mrtvých a 26 tisících zatčených. Šéfka monitorovací mise OSN pro lidská práva v Íránu Mai Satoová uvádí minimálně 5000 obětí.

Vzhledem k blokování internetu ale není možné dobrat se přesných čísel z celé země. Demonstrace, které vyvolala vysoká inflace, začaly 28. prosince a rozrostly se do všech provincií.

Režim je potlačil a americký prezident Donald Trump nesplnil své hrozby, že na Írán zaútočí. Minulý týden nicméně na Světovém ekonomickém fóru v Davosu řekl, že nadále žádnou možnost nevylučuje.

„Máme hodně lodí, které míří tím směrem, jen pro jistotu. Byl bych rád, kdyby se nic nestalo, ale velmi pozorně je sledujeme,“ prohlásil poté, co vyslal na Blízký východ letadlovou loď USS Abraham Lincoln.

Polský expert na Írán Marcin Krzyzanowski minulý týden Seznam Zprávám řekl, že vládnoucí režim postupně ztrácí legitimitu, jeho náhlé zhroucení ale není pravděpodobné.

„Situace není taková, že režim stojí jen na malé skupině ke všemu odhodlaných radikálů a fanatiků, to je nesmysl. Kdyby tomu tak bylo, už by padl. Například v roce 2024 při posledních prezidentských volbách hlasovalo 13 milionů Íránců pro ultrakonzervativního kandidáta Saída Džalílího, který je opravdu dost nekompromisním zastáncem současného islámského režimu,“ uvedl Krzyzanowski o zemi, kde žije 92 milionů lidí.

Šéf Bílého domu byl podle amerických médií připravený v Íránu zasáhnout, ale když z Pentagonu dostal na stůl možnosti, dospěl k názoru, že by žádná z nich oslabení režimu nepomohla.

Deník Wall Street Journal napsal, že prezident posuzoval zhruba padesát možných cílů útoku, mezi které patřily základny elitních íránských Revolučních gard, jaderná zařízení, stanoviště balistických raket a také pozice íránského námořnictva.