V USA chyběl jen Macinka. Bez tučnější sumy na obranu hrozí Česku ignorace

Byť se oháněl přímou pozvánkou od amerického ministra zahraničí Marca Rubia na washingtonskou konferenci o kritických minerálech, na letišti v německém Frankfurtu optimismus šéfa české diplomacie Petra Macinku přešel. Kvůli sněhu letadla nelétala, tedy ani to, které mělo ministra dopravit do americké metropole.

Na akci, na níž mu dal zelenou i premiér Andrej Babiš (ANO), místo ministra dorazil jen český velvyslanec v USA Miloslav Stašek. „Z Evropy mělo být šest ministrů, nakonec přiletělo pět,“ řekl ambasador redakci po skončení konference. Řada Evropanů totiž přiletěla do USA vládními speciály, čímž se politici vyhnuli sněhové kalamitě, která zastavila komerční linky.

Nakonec se tak za Česko s šéfem americké diplomacie Rubiem setkal místo Macinky právě velvyslanec Stašek. Ten by se mimochodem měl podle informací Seznam Zpráv brzy stát státním tajemníkem Černínského paláce. „Omluvil jsem pana ministra. Marco Rubio říkal, že si cení spolupráce, kterou mají s Českou republikou. Nyní budeme plánovat další iniciativy a aktivity,“ poznamenal ambasador.

Každopádně zasedání se podle Staška zúčastnilo 55 států, z čehož 27 delegací bylo vedeno na ministerské úrovni. Konferenci svými vystoupeními zahájili viceprezident USA J.D. Vance a hostitel zasedání Rubio. Kromě nich se na akci objevili i američtí ministři obchodu, financí i vnitra.

„Ve svých vystoupeních zdůraznili, že by globální ekonomika měla mít přístup ke kritickým minerálům. Je to jedna z hlavních priorit administrativy prezidenta Donalda Trumpa. USA hledají partnery pro vytvoření nové platformy spolupráce. Stávající situace v oblasti kritických minerálů je neudržitelná a ohrožuje bezpečnost Spojených států,“ dodal Stašek.

Američané během jednání představili novou iniciativu FORGE (Forum on Resource Geostrategic Engagement), jejímž hlavním cílem je vytvoření platformy stabilních dodavatelských řetězců. Iniciativa by měla zajistit nové zdroje kritických minerálů, jejich těžbu, zpracování a výslednou produkci strategických technologií.

Součástí jednání byla i debata nad zajištěním financování systému a dosažení dohody nad minimálními cenami kritických minerálů, které by motivovaly soukromý sektor k obnovení těžby a zajištění nových investic. „Řada zemí již dohodu s USA v této oblasti uzavřela, řada zemí dohodu podepsala na konci jednání,“ upozornil Stašek.

Důležitosti své první cesty do USA si byl vědom i Macinka, který se kromě konference měl setkat s americkými kongresmany, investory či zástupci konzervativního think-tanku The Heritage Foundation. V minulém týdnu novinářům řekl, že pro vládu má jeho účast na konferenci o minerálech ve Spojených státech významně vyšší prioritu než jednání o nedůvěře kabinetu, se kterým se jeho cesta kryla.

Česko se nicméně zatím k ničemu nezavázalo, čeká na společný postup EU. „Dohoda mezi EU a USA by měla být podepsána v nejbližším období,“ doplnil velvyslanec. Američané na dohodu poměrně tlačí, pro Česko by podle ambasadora bylo dobře, aby do projektu naskočilo včas. „Pro nás je účast v tomto novém ekosystému výhodná nejen z hlediska zlepšení přístupu ke kritickým minerálům, ale i z hlediska možnosti získání nových investic v oblasti kritických minerálů,“ vysvětlil.

Obdobně se ke konferenci a české účasti v iniciativě vyjádřil i bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). „To, že ministr nakonec nedorazil kvůli zrušenému letu, je nepříjemné, ale podstatné je, aby Česko navázalo jednání následně a bylo u dalších kroků,“ řekl redakci s tím, že i on v roli ministra využíval mezinárodní konference k navazování vztahů s ministerskými protějšky.

Ačkoli současný ministr Macinka neměl předem domluvenou bilaterální schůzku, věřil, že by k bližšímu jednání s Rubiem mohlo dojít. Této příležitosti využil například polský ministr zahraničí Radosław Sikorski. S americkým protějškem mluvil i o Venezuele, Íránu, Kubě a válce na Ukrajině. „Sdílíme většinu názorů a postupů,“ komentoval schůzku.

Kdy se „smolař“ Macinka s Rubiem nakonec sejde, je nyní velmi nejisté. Ačkoli má na republikány podle svých vlastních slov dobré kontakty, Trumpovu administrativu, kterou charakterizuje přívlastek transakční, zajímají hlavně čísla.

A v případě Česka jsou klíčová ta za výdaje na obranu. Trump žádá vyšší sumy, Babiš ale v tomto ohledu doposud spíše šlapal na brzdu. „Pokud Česko nezvýší výdaje, Američané stopnou schůzky na exekutivní úrovni,“ řekl redakci diplomatický zdroj s tím, že přesně takový scénář odpovídá dosavadní rétorice a stylu Trumpovy vlády.

Podle exministra zahraničí a obrany Alexandra Vondry (ODS), který kdysi působil i jako velvyslanec v USA, Američany velmi znepokojil návrh českého rozpočtu na letošní rok. Celkové obranné výdaje budou činit zhruba 185 miliard korun. Podle predikce z ledna je to 2,07 procenta HDP. Návrh předchozí vlády počítal s obrannými výdaji v celkové výši 2,35 procenta HDP.

„Vláda Andreje Babiše změnila trajektorii. Tohle Američany fakt znepokojilo. A míra tohoto znepokojení je vážně silná. Je to hřebík do rakve NATO,“ zdůraznil Vondra pro Seznam Zprávy s odvoláním na zdroje z americké vlády.

Předchozí vláda Petra Fialy (ODS) se přitom zavázala postupně zvyšovat obranné výdaje do roku 2030 na tři procenta HDP. Babiš však řekl, že jeho vláda žádný takový závazek nemá. Loni v červnu se státy NATO dohodly, že do roku 2035 vzrostou obranné výdaje na 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta HDP budou tvořit související nevojenské investice.

Podle někdejších vyjádření současného premiéra Babiše jsou nové cíle NATO nerealistické, naopak prezident Petr Pavel tvrdí, že Česko musí naplňovat svůj závazek o výši obranných výdajů, pokud chce čekat bezpečnostní garance.

A pokud chce Babiš na vytouženou návštěvu do Bílého domu, vyšším výdajům se zcela jistě nevyhne. Stejně tak pokud jeho ministři mají bilaterálně jednat se svými americkými protějšky, bude muset vláda na obranu přidat. I přes odpor zejména z řad koaliční SPD. „Američané jasně říkají, že Evropa má přidat na obranu, a upřímně, je to i v našem vlastním zájmu kvůli bezpečnosti Česka. Navíc Andrej Babiš se v otázkách bezpečnosti chová, jako by nebyl v obraze a neviděl, že Evropa je ve válce,“ sdělil dnes v opozici stojící Lipavský.

Prvním testem vztahů by mohla být březnová americká cesta vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO). Zatím není jisté, zda se v USA vůbec sejde se zástupci exekutivy. „Schůzky se připravují na politické i byznysové úrovni. Participuje na tom česká ambasáda ve Washingtonu i americké velvyslanectví v Praze, mimo jiné americký velvyslanec v ČR bude součástí naší mise,“ uvedl Havlíček pro Seznam Zprávy.

Program cesty, na kterou vyveze do Washingtonu a do Texasu padesátku lidí ze startupového byznysu, se podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu stále ladí. „Určitě se budeme zaměřovat na hospodářskou spolupráci, energetiku, suroviny a nové technologie,“ doplnil.

V každém případě vláda už několik obranných „ústupků“ udělala. Nejenže souhlasila s pokračováním muniční iniciativy, ale hlavně nezarazila, jak v předvolební kampani ANO a SPD hlásaly, pořízení amerických letounů F-35. Nákup nadzvukových letounů za 150 miliard korun je největší armádní zakázkou v historii Česka. „Americká administrativa má důvod ke spokojenosti,“ poznamenal pro Seznam Zprávy expert Motoristů na zahraniční politiku Jan Zahradil.

Určitý posun vládní pozice naznačily i středeční závěry Bezpečnostní rady státu. „Byla to relativně dlouhá diskuse, protože musíme předložit novou koncepci naší armády a vrátit se k závazkům, například pozemní brigádě, které se neplní,“ uvedl po skončení jednání Babiš. Zmínil také protidronová opatření či protivzdušnou obranu. „Pan ministr Zůna to má za úkol do konce května, abychom to mohli prodiskutovat a shodnout se na tom předtím, než bude zasedání NATO v červenci,“ uzavřel premiér.