Článek
Pražští hygienici potvrdili, že dvě děti měly zdravotní problémy po požití kontaminovaných šarží kojenecké stravy. Šlo o zvracení, průjem, v jednom případě s příměsí krve, a koliku.
„Obě děti konzumovaly kojeneckou výživu z kontaminovaných šarží, nelze ale stoprocentně prokázat příčinnou souvislost,“ potvrdila Seznam Zprávám mluvčí Hygienické stanice hl. m. Prahy Petra Batók. Třetí případ byl nahlášen začátkem února, nepotvrdila se však konzumace stahovaných šarží mléka.
Případy dvou úmrtí a možnou souvislost s pitím náhradního mléka už vyšetřují ve Francii. Zároveň 24 rodin v úterý podalo u pařížského soudního dvora žalobu na stát a výrobce. Británie pak hlásí 36 podezření na otravu.
Globální mlékárenský průmysl čelí jedné z nejvážnějších krizí za poslední roky.
Společnosti Nestlé, Danone a Lactalis stahují od prosince kojenecká mléka, a to kvůli riziku výskytu toxinu cereulid, který může způsobit otravu a je zvlášť nebezpečný pro kojence a malé děti. Nestlé nedávno přiznalo, že výskyt toxinu ve výrobcích zachytilo už na konci listopadu.
Následné dění kolem vadných šarží kojeneckého mléka v Česku znovu otevírá téma roztříštěného systému ochrany veřejného zdraví. Odborníci v této souvislosti hovoří o „rozkladu hygienické služby“. Ukázalo se mimo jiné to, že Ministerstvo zdravotnictví, které je nadřízeným orgánem krajských hygienických stanic, neví souhrnnou informaci o počtu podezření z otravy po požití mléka za celou republiku.
Kontaminovaný olej od dodavatele z Číny
Nestlé začalo stahovat šarže kojenecké výživy v několika zemích 10. prosince. Česko je mezi nimi. Důvod? Na jedné z výrobních linek v továrně v Holandsku se vyskytla bakterie Bacillus cereus, uvádělo Nestlé na českých stránkách.
Za tři týdny ale společnost úřadům oznamuje, že problém nebyl v tovární lince, ale v jedné z přidaných surovin – kontaminovaném oleji bohatém na kyselinu arachidonovou (ARA). Jak později informují zahraniční média, olej byl dodávaný z Číny. Od stejného dodavatele měla odebírat nejen společnost Nestlé, ale i další výrobci kojenecké výživy.
Od 5. ledna se začínají v Evropském výstražném systému pro potraviny (RASFF) objevovat zprávy o této kontaminaci. Mají označení „potenciálně vážná“. Mezi první země patří Rakousko, které upozorňuje na kontaminaci mléka z Německa a uvádí, že naměřené hodnoty se pohybovaly od 0,5 do 0,9 mikrogramu toxinu v jednom kilogramu výrobku (více o toxicitě látky v následujícím boxu).
Co nebezpečný toxin způsobuje
Státní zemědělská a potravinářská inspekce v úterý potvrdila, že z českého trhu bylo staženo sto tisíc kusů balení kojeneckého mléka. Současně inspekce provádí vlastní testování na přítomnost toxinů. „Podrobnosti o kontrolních aktivitách nekomentujeme před jejich ukončením. O případných pozitivních záchytech budeme veřejnost neprodleně informovat,“ řekl mluvčí Pavel Kopřiva.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) stanovil 2. února novou referenční dávku pro toxin cereulid v kojeneckém mléce. Jde o 0,014 mikrogramu cereulidu na jeden kilogram tělesné hmotnosti za 24 hodin. „Když si vezmete miminka s váhou tři až čtyři kilogramy, jedná se v podstatě o nulovou toleranci,“ vysvětluje Hana Sýkorová z Ústavu biochemie a mikrobiologie VŠCHT v Praze.
Zdravý dospělý člověk se podle ní vypořádá s otravou cereulidem během dvou dnů. Pro kojence a malé děti jsou ale rizika mnohem větší. „Tady se nebavíme o nějaké nákaze bakterií, jde o otravu toxinem. Pro malé miminko cereulid představuje velké riziko kvůli zvracení a průjmům,“ řekla Sýkorová.
Nestlé postupně stahuje jednotlivé šarže v 60 zemích světa, včetně Česka. Tuzemská pobočka společnosti na stránkách oznamuje preventivní stažení výrobků Beba a Alfamino. V českém oběhu je zkraje ledna podle informací Seznam Zpráv přibližně 60 tisíc kusů balení těchto šarží.
Informaci, že kontaminace cereulidem pochází z jedné ze surovin přidávaných do mléka – z kyseliny arachidonové (ARA), která je součástí směsí přidávaných do kojeneckých výživ –, dostává Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) od společnosti Nestlé 2. ledna, jak vyplývá z e-mailové korespondence, kterou mají Seznam Zprávy k dispozici. Výrobce nesděluje úřadům konkrétní naměřené hodnoty. Ani to, že surovina byla dodána z Číny.
V další zprávě z 5. ledna pak sděluje konkrétní šarže. S tím, že je pro případné dotazy k dispozici.
O čtyři dny později SZPI na svých stránkách informuje o stažení šarží: „Důvodem stažení je možná přítomnost mikroorganismu Bacillus cereus v jedné ze vstupních surovin.“ Ve zprávě není upozornění na rizikovost toxinu cereluid, který je produktem zmíněné bakterie. Pouze odkaz na stránky výrobce.
Text pokračuje za grafikou:
Inspekce se hájí tím, že jí nepřísluší přidávat „zdravotní“ komentáře. „Potravinářská inspekce nemá kompetenci k vyhodnocování a stanovování zdravotních rizik,“ říká mluvčí Pavel Kopřiva s tím, že jejím úkolem je kontrolovat potraviny. Zmiňuje, že jsou to krajské hygienické stanice, které mají ze zákona zjišťovat příčiny poškození nebo ohrožení zdraví.
Kopřiva tvrdí, že inspekce neprodleně došetřovala všechna hlášení v systému RASFF a hlídala zejména, jestli výrobce stahuje šarže a informuje spotřebitele.
Zaspaly české úřady?
Na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví se v tento moment neobjevuje žádné varování nebo informace o stahování mléka či rizicích toxinu. První dvě zmíněná podezření na otravu jsou poté v Česku hlášena 12. a 13. ledna.
Teprve 30. ledna resort zdravotnictví prostřednictvím hlavní hygieničky Barbory Mackové varuje veřejnost a informuje o nebezpečných šaržích. „Výrobci šarže stahují z trhu, ale musíme varovat rodiče, kteří si výživu pro malé děti už pořídili, aby ji za žádných okolností dětem nedávali a vrátili ji do obchodu. Obchodníci vám vrátí peníze i v případě, že už nemáte účtenku,“ uvedla Macková pro ČTK.
Ve zprávách se hlavní hygienička odvolává na RASFF: „Informace o nebezpečném výrobku byly přijaty prostřednictvím systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (iRASFF) a předány dalším členským státům EU k varování pro spotřebitele.“ Z kterého data, nezmiňuje.
V zahraničí varovali veřejnost okamžitě
Jednotlivé státy informují okamžitě veřejnost skrze své oficiální úřady. Například britský úřad pro bezpečnost potravin (FSA) upozornil na možná rizika toxinu a nebezpečí konzumace 6. ledna.
Francouzské úřady upozornily poprvé už 11. prosince na zdravotní rizika spojená s toxinem cereulid s důrazným pokynem k veřejnosti, aby produkt nekonzumovala. Další varování přibývají se stahovanými šaržemi.
Ministerstvo: Informovali jsme průběžně
Proč nevarovalo Ministerstvo zdravotnictví veřejnost dříve, když informace v RASFF byly k dispozici už od 5. ledna, úřad nevysvětlil. „Ministerstvo informace zveřejňovalo průběžně na úřední desce v průběhu ledna, přičemž 30. ledna 2026 zveřejnilo souhrnný přehled všech dotčených výrobků a šarží,“ popsal Martin Novotný z tiskového odboru.
Na dotazy, zda ministerstvo přehodnotí po této zkušenosti své postupy a rychlost komunikace, neodpověděl. Napsal pouze, že kontrolu kojenecké výživy vykonává Státní zemědělská a potravinářská inspekce. „Ministerstvo zdravotnictví není v této oblasti kontrolním orgánem,“ reagoval Novotný.
Podle něj není resort ani dozorovým orgánem. „Tím jsou krajské hygienické stanice, které nemají povinnost podávat hlášení Ministerstvu zdravotnictví,“ zdůvodnil Novotný.
Jen pro doplnění – na úřední desce, v jedné ze složek na webu ministerstva, se první varování vyskytlo 27. ledna v souvislosti s upozorněním na stahování šarží mléka Nutrilon.
„Nechápeme, proč tuto informaci zveřejnilo ministerstvo až na konci ledna. Tou dobou už byly všechny zmíněné šarže dávno stažené,“ řekla Seznam Zprávám mluvčí české pobočky Nestlé Tereza Procházková. Informaci o stažených kojeneckých mlécích potvrdil i mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.
Seznam Zprávy prostřednictvím mluvčího Ministerstva zdravotnictví požádaly o rozhovor hlavní hygieničku Barboru Mackovou, oslovily ji i přes SMS zprávy. Na žádost ani zaslané otázky do uzávěrky textu nezareagovala.
Lékař: Informační prodleva úřadů byla významnější
Podle pediatra Jana Davida z Fakultní nemocnice v Motole se k lékařům informace o stahovaných šaržích mléka dostala skrze odborné lékařské společnosti, které dostaly zprávu od výrobce.
David sice rozumí, že to stát nemá jednoduché, protože do hry vstupuje více institucí, ale taková prodleva by se podle něj stávat neměla. „Je pravda, že ta časová prodleva byla relativně významnější, než by měla ve skutečnosti být,“ míní.
Oslovení odborníci, kteří se v Česku zabývají ochranou veřejného zdraví, nechtěli informační prodlevu českých úřadů komentovat. Přiznávají však roztříštěnost celého systému, která se nejvíce projevila během pandemie covidu-19, a upozorňují na potřebu změny.
„Neznám detaily v této věci, ale hygienická služba už je nějakou dobu finančně v rozkladu. Ti, co tam ještě jsou, bojují, jak to jde. Nová reforma by tomu měla dát novou strukturu, formu, autoritu i finanční podporu. Je nejvyšší čas,“ upozorňuje Rastislav Maďar, poradce ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO), který se podílí na přípravě reformy.
Ta by měla sloučit celkem 18 institucí – hygienické stanice a státní zdravotní ústavy pod jeden úřad. „Máme tu několik subjektů, které nejsou jednotně metodicky řízené. Není možné mít tolik orgánů ochrany veřejného zdraví, které mezi sebou navzájem nějak sice komunikují, ale nejsou součástí jedné administrativy,“ řekl Seznam Zprávám náměstek ministra zdravotnictví Ladislav Švec.
Na nutnost reformy ochrany veřejného zdraví začal Adam Vojtěch (ANO) jako ministr upozorňovat už v roce 2020. Plán mu ale tehdy nevyšel.
Toto pondělí Vojtěch oznámil, že se ještě letos začne připravovat sloučení do nového ústředního orgánu státní správy s vlastním rozpočtem.
