Změkli i největší drsňáci. Poslanci řešili „tlapkovou patrolu“

Čtvrtek 12. února 2026 se zapíše jako výjimečný den do historie české politiky. Tedy aspoň jeho část. Přesně v čase 11:00 až 13:25 se jinak rozhádaní poslanci z vládního a opozičního tábora neobviňovali, kdo je větší podvodník a lhář. Naopak, byli na sebe milí, občas se dokonce navzájem pochválili, v debatě byli konsensuální.

Co se jim proboha stalo? Jednoduše neprobírali žádné výbušné téma typu rozpočet, migrace, muniční iniciativa, Macinka, Turek, pomoc Ukrajině, Česká televize nebo ceny potravin či energií. Tématem byla zvířata, konkrétně odsouzení jejich týrání.

Což v národě pejskařů znamená, že prostě z každé strany musel někdo vystoupit u pultíku s ujištěním, že i v hnutí ANO, ODS, STAN, SPD, TOP 09, ale i u Pirátů, lidovců a Motoristů „mají rádi zvířata, protože jsou chlupatá a mají hebkou srst“, jak zpívá Jiří Suchý.

Velkou rozpravu rozpoutala poslankyně SPD Lucie Šafránková. Nepřišla se zákonem, ale jen s návrhem na „usnesení Poslanecké sněmovny k odsouzení týrání zvířat“. Proč tak najednou? Jde o reakci na nedávný případ, kdy skupina středoškoláků zavřela kočku do sušičky na prádlo, zapnula ji a hrůzný čin si natáčela.

„Má to být jasný signál, že chceme systémovou změnu a že už připravujeme konkrétní a komplexní opatření ke zpřísnění trestů,“ vysvětlila Šafránková. I když to není obvyklé, aby zákonodárci sami sobě vyslali „jasný signál“, že chtějí přijmout zákon, deklarace prošla - nikdo nebyl proti.

Ještě před schválením široká sněmovní debata nabrala nečekaný směr, v níž nemohly chybět emoce. „Musíme urgentně rychle pomoci těm nevinným tvorům, kteří si takovéhle trýznění opravdu nezaslouží,“ apelovala poslankyně Šafránková.

Poslanci chtějí zpřísnění trestů, vyšší pokuty nebo rychlejší odebrání zvířete z nevhodných podmínek. A také navrhují rozšíření práva vstupu policie do jiného prostoru nebo na pozemek, má-li důvodné podezření, že se tam nachází týrané zvíře.

Porozumění se Šafránkovou dala rychle najevo pirátská poslankyně Jana Pátková, která šla ještě dál. Vyzvala vládu, aby zajistila vznik „specializovaného policejního útvaru“, který se bude soustředit na ochranu zvířat a přírody. Její originální nápad neprošel, takže žádná „tlapková patrola“ u policie nebude.

Diskuse i tak nabrala velký vítr. Hlavním zádrhelem je podle poslanců náhradní péče, do níž směřují odebraná trýzněná zvířata. „Musíme rozšířit možnosti, kam umisťovat týrané velké šelmy. To je pro řadu obcí poměrně velký problém,“ snažil se ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) naznačit, že nejde jen o pejsky a kočičky.

To už se k mikrofonu hrnul Jiří Pospíšil z TOP 09, který se tématu dlouho věnuje. „Když dnes zabavíte někomu třicet koček, tak je velký problém, kam je umístit. Moji lidé se v tom angažují, často sháníme místa po celé republice a po malých skupinkách ta zvířata rozdělujeme. Takže prosím, pojďme finančně podpořit útulky,“ řekl Pospíšil.

Se svým pohledem na problém se chtěl svěřit i Radim Fiala z SPD, jinak vášnivý pejskař. Dříve byl místopředsedou Českomoravské kynologické unie. Jindy politický tvrďák bez soucitu si posteskl, že náhradní péče pro zvířata taky není žádnou výhrou.

„Vím, jak to funguje. Ti psi jsou od tyranů zachráněni v uvozovkách a pak předáni do útulku. Tam ale prostě ten život pro ně není úplně takový, jaký bychom si představovali,“ žádá Fiala lepší kvalitu útulků.

Do té doby konsensuální debatu narušila poslankyně Gabriela Svárovská, šéfka Strany zelených zvolená na pirátské kandidátce. Připomněla vládním politikům, kdo provozuje útulky, po nichž tolik volají. „Dělají to ochránci zvířat, tedy různé nevládní a neziskové organizace, na které hrubě útočíte, berete jim peníze a označujete je nevybíravými výrazy jako třeba ekoteroristé.“

Když se vyřešili psi, kočky a šelmy, tak ozvali se poslanci, kteří chovají velká hospodářská zvířata. „Kam umístit třeba dvacet nebo třicet krav, prasat nebo koní. Kdo ponese ty náklady? Kterému chovateli nebo kterému zařízení uložíme, že ta zvířata musí přijmout? Kdo to bude platit a jak dlouho?“ marně se ptal lidovec a farmář z Hané Marian Jurečka.

V tu chvíli už v tom, jaká zvířata vlastně chtějí poslanci chránit, měl zmatek Pavel Růžička z hnutí ANO. „Měli bychom si ujasnit, které zvířátko je pro nás prioritní. A co má teda větší hodnotu? Jestli pes, nebo srnčí? Liška, anebo slepice?“ provokoval Růžička příklady z mysliveckých honů nebo návštěv šelmy v kurníku.

Jakmile k pultíku zamířil poslanec TOP 09 a exministr zdravotnictví Vlastimil Válek, všichni očekávali originální pohled. Dočkali se. Připomněl, proč v USA už před lety začali daleko více sledovat týrání zvířat v rodinách a zpřísnili za to tresty.

„Oni zjistili, že pokud dochází k týrání zvířat, tak dochází většinou i k domácímu násilí. Je to velmi provázané. Americká legislativa proto přistoupila k tomu, že na základě odhalení týrání zvířat daleko jednodušeji odhalí i domácí násilí,“ zaskočil Válek některé konzervativnější kolegy.

Tím už tak dost květnaté rozpravě dodal novou odbočku. Poslankyně Zdena Kašparová z hnutí STAN se snažila využít toho, když viděla drsňáky z SPD, jak kvůli zvířatům změkli.

„Víte, násilí a krutost se nedají škatulkovat, agrese je vždy stejná, ať už zvednete ruku na zvíře nebo na člověka. Skutečná frajeřina je soucit a laskavost. Pojďme tedy dnes společně říct, že pro agresivitu a ubližování tady není místo obecně,“ žádala Kašparová empatii nejen se zvířaty, ale i s lidmi.

V tom jim podpořil lidovec Václav Pláteník. „Vyzývám a prosím, abychom takto otevřenou mysl a otevřená srdce měli i při dalších příležitostech, kdy půjde o ochranu slabších nebo boj proti násilí.“

Ukázalo se rychle, že pohodová atmosféra nevydržela ani do čtvrtka odpoledne. To přišly na řadu interpelace opozičních politiků na premiéra a další členy vlády.