Radary jako byznys? Ministr mluví o „šedé zóně“, obce se brání

Nový ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) chce prověřit obce, které získávají miliony korun při pokutování řidičů rychlostními radary. Zdůrazňuje preventivní charakter měření, které se nemá stávat „šedou zónou podnikání některých samospráv nebo firem“, jež si některé samosprávy zasmluvnily.

Když se jej reportéři Seznam Zpráv doptali, co konkrétně má šedou zónou na mysli, odkázal na mediálně známý případ z Varnsdorfu. Podle policie tam desítky milionů korun z pokut přitekly soukromé firmě, jejíž majitel se dobře znal s tehdejším starostou. „Města a obce a jejich zástupci mají být schopni před veřejností i médii obhájit umístění radaru či způsob výběru, tedy to, jestli instalace radarů je primárně motivována snahou o zvýšení bezpečnosti provozu, nebo ne,“ řekl Bednárik redakci.

Pro připomenutí, pochybné radary ve Varnsdorfu na Děčínsku začaly pokutovat tamní řidiče v roce 2018. Místní radnice tehdy uzavřela trojici smluv se společností Water Solar Technology (WST), ve výběrovém řízení přitom oslovila jen tři vzájemně provázané firmy, první ze smluv byla navíc omezená limitem milionu korun, který byl násobně překročen během dvou měsíců. Firma navíc za každý naměřený přestupek dostávala „odměnu“ 300 korun bez DPH.

Podle Ministerstva vnitra i správního soudu je takový postup nelegální, vysoutěžená firma totiž nesmí mít zájem na co nejvyšším množství zjištěných přestupků. Justice v případě řeší i podezření z korupce mimo jiné u exstarosty města Stanislava Horáčka (zvolen za ANO), který vinu odmítá.

Aktuální ministrovo srovnání však rozezlilo představitele samospráv. Podle nich byl Varnsdorf ojedinělým případem. „To jsou sto let staré věci. Republika se vyvíjí. Nevím, jestli pan ministr žije v devadesátkách. To je argumentační nesmysl, jako bychom se vraceli k jízdě koněspřežkou,“ s nadsázkou reagovala pro Seznam Zprávy výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková.

Vyzvala ministra, ať své tvrzení prokáže na konkrétních příkladech. Zdůraznila, že veřejným zájmem pokutování za rychlou jízdu je bezpečnost na silnicích. „Proto máme pravidla silničního provozu a sankce. Jejich výši mimochodem stanovuje stát,“ dodala.

Bednárikovy plány jsou v souladu se záměry nového kabinetu. Schválené programové prohlášení vlády Andreje Babiše totiž počítá s novelou zákona tak, „aby čistý zisk z provozu městských radarů byl odváděn do Státního fondu dopravní infrastruktury“. Vybrané peníze by tak namísto městských úřadů mířily do státní kasy.

I kvůli značnému rozporu ve výrocích ministra a samospráv Seznam Zprávy oslovily necelou desítku radnic, jejichž radary často naráží na výtky řidičů. Úřady tam na pokutách ročně vyberou i desítky milionů korun.

Podle veřejných smluv, které redakce prověřila, se však o provoz zařízení starají zavedené firmy v oboru. Městské úřady si úsekové či stacionární radary často pronajímají nebo rovnou kupují. Obousměrný radar většinou vyjde na více než milion korun, roční pronájem na stovky tisíc.

Třeba Kutná Hora loni vybrala na pokutách 3,7 milionu korun. Na území města fungují tři úseková měření. Za provoz radarů úřad ročně celkově zaplatí mezi půl milionem a 600 tisíci ročně. Zástupci radnice odmítají, že by chtěli na radarech vydělávat. „Naším kritériem je nehodovost a rizikovost – umístění hodnotí Komise dopravní jako poradní orgán Rady města Kutné Hory,“ sdělila mluvčí města Jana Adamová.

K rekordmanům ve výběru pokut z radarů patří středočeský Benešov. Loni na nich vybral 42,6 milionu korun, odeslal téměř 50 tisíc výzev. Ve městě jsou dvě měřící stanoviště, dalších deset v okolních obcích. „O umístění rozhoduje hledisko bezpečnosti v jednotlivých obcích,“ informovala vedoucí odboru investic Ivana Zemanová. Ani tam ceny dodavatelů technologie nevybočují. Město loni zaplatilo za pronájem všech zařízení 1,4 milionu korun. Za podobnou částku radnice od firmy Camea Technology jeden radar přímo zakoupila.

Zástupkyně obcí Vladyková zdůrazňuje, že radnice radary většinou neinstalují k silnicím ze svévole. „Velká část radarů je umístěna na žádost občanů. Píší třeba starostům: Je tady škola, školka. Prosí o radar,“ reagovala.

To potvrzuje i mluvčí Valašského Meziříčí Jakub Mikuš, kde město spravuje celkem čtyři radary a stanoviště vybralo podle požadavků občanů a po konzultaci s policií. „Hlavním smyslem zřízení radarových stanovišť bylo zklidnění dopravy ve vybraných úsecích, což se projevilo prakticky okamžitě po jejich instalaci,“ řekl Mikuš.

Město, kde je starostou poslanec za hnutí ANO Robert Stržínek, peníze vybrané díky radarům zpětně investuje do dopravní infrastruktury a zvýšení bezpečnosti dopravy, také díky nim zajišťuje provoz MHD zdarma pro všechny cestující nebo financuje projekt sdílených kol.

Ve středočeském Slaném místa pro radary schvaluje kladenský dopravní inspektorát, radary jsou umístěné na rizikových místech, jako jsou přechody nebo místa s častým výskytem chodců. „Vždy před umístěním zařízení provádíme statistická měření na vytipovaných místech a volíme ta s nejvyšším procentem výrazného porušování rychlosti v obci,“ řekla mluvčí města Lucie Krčková.

Za provoz tří radarů ročně platí přes půl milionu korun. „To však zdaleka nejsou jediné náklady na provoz radarů. Započítat je potřeba i personální náklady úředníků, poštovné,“ upřesnila Krčková.

Ministerstvo dopravy i kvůli tomu letos na začátku roku dopisem oslovilo radnice a vyžádalo si od nich podrobná čísla k radarům. Bednárik se však podivuje, že některé obce na provozu dokonce tratí. „Divil byste se, kolik z nich na radarech prodělává, a to i více než deset milionů ročně na jediném zařízení. Nevím, co tam ta zastupitelstva vyvádějí. Má-li obec radary, které vůbec nesouvisejí s obcí, jen jsou v jejím katastru, nechápu, proč obec tvrdí, že zvyšuje bezpečnost obyvatel, když jde třeba o tunel daleko od obce,“ sdělil v rozhovoru pro E15. Podle něj některé radary bezpečnost vůbec neřeší a jsou jen pastí na řidiče.

Dodal, že někdo přijde za starostou a o peníze z pokut se podělí. Řekl, že pár takových kauz už viděl, konkrétní však nebyl.

Obce i odborníci však namítají, že vybrané částky na pokutách z radarů v čase logicky klesají. Některé si i záměrně kvůli zpomalení řidičů drží ztrátová zařízení. Pokud obec nestřídá umístění, řidiči si logicky na zařízení zvyknou a zpomalí.

Potvrzují to i údaje z jihočeského Vimperka. V roce 2023 tam na pokutách vybrali téměř 40 milionů korun, loni to byla už jen polovina částky. Podle vedení radnice tato forma represe funguje a řidiči jezdí ukázněněji. „Zisk, jehož výše výrazně klesá za dobu provozu úsekového měření, používáme v rozpočtu města. Každoročně město investuje nemalé prostředky do bezpečnosti dopravy, které zdaleka nejsou pokryté ziskem z radarů,“ sdělila starostka Jaroslava Martanová.

I v Kutné Hoře v posledních letech částka vybraná na pokutách klesala, loni město vybralo zhruba 3,7 milionu korun. Téměř 2,8 milionu korun padlo na náklady za radary. Polovinu z částky tvořily mzdy pro zaměstnance, dalších téměř 500 tisíc si vyžádalo zdravotní a sociální pojištění. Téměř 300 tisíc korun v souvislosti s radary město utratilo také za poštovní služby. Zbytek za zpracování dat a údržbu získala firma. Za pořízení trojice radarů už dříve město zaplatilo přes 4,1 milionu korun.

Zástupci samospráv chtějí o vládních plánech s ministrem dál jednat. Někteří starostové hrozí, že pokud vláda uskuteční plány a zisky z těchto pokut přesměruje do státní kasy, obce své radary vypnou.