Jak napsat životopis, aby si vás zaměstnavatelé všimli? Žena nad 50 má malou šanci

Seznam Zprávy oslovily několik personalistů a expertů na pracovní trh, kteří radí, jak má vypadat správný životopis, aby náboráře zaujal, a čemu se případně v prezentaci sebe sama vyvarovat.

Vzhledem k tomu, že stále více kandidátů si při sepsání životopisu neboli „CV“ pomáhá umělou inteligencí, připravili jsme v dalším článku rady, jak s ní pracovat. Více se dozvíte zde: Píšete životopis a hledáte práci pomocí AI? Dejte si pozor na klišé a tajné písmo

Každý životopis by měl obsahovat následující údaje, a to v tomto pořadí:

Životopis se má ideálně vejít na jednu normostranu. Maximálně na dvě. Má být přehledný a strukturovaný. „Vyhnul bych se přehnané kreativitě. Ve chvíli, kdy mi dorazí desítky životopisů, tak potřebuji být schopný je rychle projet očima. Když bude životopis třeba obrázkový nebo v blocích textu, kde budou jednotlivé věci různě zvýrazněné, tak se s tím velmi špatně pracuje a může to vést k tomu, že na první dobrou nepochopím profil kandidáta a nepošlu ho do dalšího kola,“ radí Filip Mikschik, ředitel a zakladatel společnosti StartupJobs.

Posílat se má životopis vždy ve formátu PDF, aby kandidát chránil své osobní údaje. „Minimalizuje riziko, že se dokument na různých zařízeních ‚rozsype‘, změní formátování nebo se špatně zobrazí, jako se tomu stává při použití Wordu. PDF také působí profesionálněji a je pro příjemce jednodušší na otevření i archivaci,“ vysvětluje Petr Douda, tiskový mluvčí společnosti Randstad Česká republika.

Uveďte jméno, titul. U adresy stačí jen město či obec, protože zaměstnavateli napoví dojezdovou vzdálenost a zároveň tím zbytečně nesdělujete citlivé údaje.

Nutné je uvést e-mail, ideálně takový, který působí profesionálně. A samozřejmě telefon. Důležité je, aby byly kontakty snadno dohledatelné a přehledné hned na první pohled.

„Datum narození ani věk se díky antidiskriminačnímu zákonu uvádět nemusí. Věk je údaj, který personalisté k posouzení kvalifikace nepotřebují. Pokud tyto údaje vynecháte, snižujete riziko, že si vás někdo podvědomě zařadí do ‚škatulky‘ a bude vás diskriminovat na základě věku,“ upozorňuje Petr Douda.

Přiložení fotografie k životopisu není povinné a v řadě zemí, zejména západních, se běžně nepoužívá. „Záleží tedy na vás. Pokud ji nechcete přidávat, je to zcela v pořádku. V dnešní době většina zaměstnavatelů fotky nevyžaduje a zaměřuje se hlavně na vaše zkušenosti a dovednosti. Pokud ji ale přidáte, měla by působit profesionálně: od hrudníku nahoru, s čistým pozadím, ne z volnočasových aktivit. Spíše tedy typu pasové fotky,“ říká Yuliya Ivanchenko z personální společnosti Hays.

U pracovních zkušeností je ideální řadit pozice od nejnovějších po nejstarší a u každé uvést název firmy, název pozice a dobu působení od měsíce a roku, kdy člověk nastoupil a kdy na dané pozici skončil, tedy například 9/2025-12/2025.

„U jednotlivých pracovních zkušeností je potřeba stručně uvést konkrétní náplň práce v bodech, protože stejné názvy pozic se mohou v různých firmách výrazně lišit svými zodpovědnostmi,“ míní Yuliya Ivanchenko.

Petr Douda z Randstadu ještě doporučuje u názvu každé pozice krátce doplnit, co přesně bylo náplní předešlé práce a jaké výsledky kandidát přinesl. „Nejlépe fungují konkrétní příklady: za co jste měla odpovědnost, jak velký tým jste vedla, jaké procesy jste nastavovala, jaké projekty jste řídila a co se díky tomu zlepšilo. Cílem je, aby si personalista uměl rychle představit rozsah vaší role a přidanou hodnotu,“ říká Douda.

U škol se uvádí délka studia, stačí začít střední školou, základní školu neuvádějte. U vysoké školy je dobré napsat název školy, fakultu i obor. Není nutné uvádět rozmezí „od–do“, pokud nemáte důvod záměrně ukázat souběh studia a práce.

Do této části patří vedle cizích jazyků, řidičského oprávnění a relevantních kurzů také konkrétní odborné schopnosti, které jsou pro danou pozici užitečné - například práce s určitými IT nástroji a systémy. U programů a technologií je dobré uvádět i úroveň, aby bylo jasné, zda je používáte základně, pokročile nebo expertně. Například: „Excel – pokročilý“.

„U měkkých dovedností doporučuji uvést raději než obecné označení, jako ‚komunikativnost‘, jejich využití v praxi, například tak, že máte zkušenost s vyjednáváním s dodavateli, řešením reklamací, vedením náročných jednání nebo s krizovou komunikací se zákazníky. Takové formulace působí věrohodněji a personalistovi lépe ukážou, co skutečně umíte,“ doporučuje Douda.

U jazyků by kandidáti měli podle Yuliye Ivanchenko uvést certifikace jako například B2, C1. „Ale zejména doporučujeme uvést, jestli jazyk využíváte nyní aktivně, případně v jaké podobě – slovem, písmem, třeba i v mezinárodním prostředí,“ dodává personalistka.

Pozor na falešné reference nebo certifikace, které se dají těžko ověřit online. „Napsat si, že jste absolvent prestižní americké univerzity vzhledem k tomu, že jste viděli pár lekcí na YouTube nebo si udělali online kurz, také není dobrá cesta. Tady už se pohybujeme lehce za hranou etiky a při zjištění obvykle vede k okamžitému vyřazení kandidáta,“ dodává Filip Mikschik.

Mohou se uvádět, ale nemusí. „Pomáhají ale dokreslit vaši osobnost, pracovní styl nebo nějakou přenositelnou kvalitu, například disciplínu, vytrvalost či týmovost. Když uvedete zálibu konkrétně, například že běháte závody na delší tratě, může to působit lépe než obecné ‚sport‘. Zároveň je vhodné držet se stručnosti, aby záliby nepřebily jiné, podstatnější informace,“ říká Douda.

Pokud ho firma na nabízenou pozici požaduje, nezbude nic jiného, než ho napsat. Podle personalistů má smysl hlavně tehdy, když potřebujete něco dovysvětlit, například změnu oboru. Ale na většinu pozic ho není nutné psát.

„Zejména s nástupem AI lehce postrádá smysl. Pokud ho ale vytvoříte s pomocí AI a upravíte podle sebe, není to problém, jelikož důležité je, aby odpovídal vám a dané pozici. Zda text psala AI, většinou poznáme podle příliš obecné formulace, opakujících se frází a nedostatku konkrétních příkladů z praxe,“ říká Yuliya Ivanchenko z Hays.

Jak upozorňuje Martin Miko, zakladatel společnosti Workify, důležitý je u životopisu první dojem. Personalista si totiž udělá na kandidáta názor většinou během 5 až 10 sekund.

„Takže musíte ukázat, kdo jste, co umíte a co přinášíte. Životopis by měl být psán jazykem personalisty, takže když je hledaná pozice Manažer, používejte v životopisu Manažer, ne například Vedoucí. Používejte klíčová slova, která odpovídají inzerátu, uvědomte si, že životopisy scanují i AI agenti, kteří se soustředí na související slova. Použijte jednoduchou, profesionální grafiku a pamatujte, že někdy méně je více,“ radí Martin Miko.

Zároveň varuje před informačním smogem - osobními životními příběhy, vysvětlováním důvodu odchodu z minulého zaměstnání, politickými názory. A také před otřepanými frázemi: „Jsem zodpovědný a flexibilní týmový hráč, mám zkušenosti z dynamického prostředí, jsem zodpovědný profesionál s letitou praxí, jsem časově flexibilní.“

Jak se odlišit v davu kandidátů? „Přiložte stručnou prezentaci s výsledky práce, odkažte na portfolio, projekt, případovou studii nebo natočte krátké video v délce 60 až 90 vteřin. Není to povinné, ale myslete na to, že paměť náboráře funguje vizuálně a příběhově. To, co v životopisu nenapíšete, náborář nevidí. Nemá čas domýšlet, hádat ani číst mezi řádky. Zajímá ho takzvaně ‚maso‘, vše ostatní ho zdržuje,“ uzavírá Miko.