Článek
Proč Nejvyšší soud zrušil Trumpovo nařízení o clech?
Podle pátečního rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu prezident Donald Trump překročil své pravomoci, když zavedl plošná globální cla na základě zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích (IEEPA) z roku 1977.
Tento zákon umožňuje prezidentovi v mimořádné situaci omezit finanční transakce a obchod se zahraničními subjekty, typicky formou sankcí nebo embarga. Nikdy dříve však nebyl použit k zavedení plošných dovozních cel.
Soud rozhodl v poměru šest ku třem, že se jmenovaný zákon na zavádění dovozních cel nevztahuje. Podle stanoviska soudu má Kongres jako jediný „přístup k peněženkám lidí“ a pravomoc zavádět cla a ukládat daně tak dle ústavy prezidentovi nenáleží.
Co to znamená pro Trumpa?
Rozhodnutí soudu je významnou ranou pro jedno z nejodvážnějších Trumpových tvrzení o výkonné moci od jeho návratu do Bílého domu. Trump využil cla k agresivnímu přetvoření obchodní politiky USA, čímž narušil desítky let trvající dohody a vybral desítky miliard dolarů od společností dovážejících zboží ze zahraničí.
Která cla soud označil za nezákonná?
Páteční rozhodnutí Nejvyššího soudu se týká pouze cel, která Trump zavedl na základě zákona IEEPA. To zahrnuje cla specifická pro jednotlivé země, jako je 15procentní clo na zboží ze zemí Evropské unie nebo 20procentní clo na dovozy z Vietnamu.
Trump se na zákon poprvé odvolal loni v únoru, kdy zdanil zboží z Číny, Mexika a Kanady, s tím, že obchod s fentanylem z těchto zemí představuje nouzovou situaci.
O několik měsíců později nastal den Trumpem nazvaný jako „Den osvobození“. Tehdy uvalil cla ve výši 10 až 50 procent na zboží z téměř všech zemí světa. V tomto případě podle Trumpa představoval obchodní deficit USA, tedy stav, kdy státy dovážejí více, než vyvážejí, „mimořádnou a neobvyklou hrozbu“.
Řada cel, která Trump v uplynulém roce uvalil, však nebyla součástí mimořádných opatření, která vyhlásil podle IEEPA, a může zůstat v platnosti bez ohledu na rozhodnutí Nejvyššího soudu.
Jak Trump reagoval na rozhodnutí soudu?
Po vynesení rozsudku Trump rozhodnutí odsoudil jako „hrozné“ a „zcela chybné“.
„Mám právo přerušit veškerý obchod nebo byznys s libovolnou zemí. Jinými slovy, mohu zničit obchod, mohu tu zemi zničit. Mám dokonce právo uvalit na cizí zemi ničivé embargo. Mohu si dělat, co chci, ale prý nemohu uvalit clo, ani jeden dolar?“ uvedl značně rozzlobený Trump během mimořádného tiskového brífinku po rozhodnutí Nejvyššího soudu.
„Stydím se za některé členy soudu, absolutně se stydím za to, že nemají odvahu udělat to, co je správné pro naši zemi,“ řekl a oznámil, že zavede nové globální základní clo ve výši 10 procent podle paragrafu 122 obchodního zákona z roku 1974. Ten mu dává pravomoc zavést cla až do výše 15 procent. Ale jen na 150 dní, po uplynutí této lhůty musí mít souhlas Kongresu. Jde tedy o dočasné řešení.
Donald Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že clo bude platit na všechny země a bude „účinné téměř okamžitě“. Nebude se vztahovat například na vybrané zemědělské produkty, léčiva, automobily, elektroniku a suroviny, napsala agentura Reuters.
Může Trump zákonodárce obejít?
Podle BBC tato možnost existuje. Podle pravicového think tanku Cato Institute paragraf 122 výslovně nezakazuje prezidentovi, aby po 150 dnech cla zrušil a poté vyhlásil nový stav nouze, aby je znovu zavedl.
Trump podle Bílého domu využívá paragraf 122 „k řešení základních problémů v oblasti mezinárodních plateb“ a k obnovení rovnováhy v americkém obchodu, přičemž zároveň zkoumá, zda může uvalit cla podle paragrafu 301 obchodního zákona z roku 1974.
Podle něj by hlavní americký zmocněnec pro obchod Jamieson Greer mohl začít vyšetřovat obchodní praktiky jednotlivých zemí. A následně uvalit cla v případě, že dané praktiky shledá jako „diskriminační“ nebo „nekalé“.
Americký ministr financí Scott Bessent uvedl, že taková kombinace cel „povede v roce 2026 k prakticky nezměněným příjmům“, což v podstatě nahradí ztrátu cel podle IEEPA.
O co se Donald Trump snaží?
Cla byla ústředním bodem globální obchodní války, kterou Trump zahájil po nástupu do svého druhého prezidentského období a která odcizila obchodní partnery, ovlivnila finanční trhy a způsobila globální ekonomickou nejistotu.
Zavádění cel americký prezident zdůvodňuje mimo jiné snahou snížit americký obchodní deficit a přimět firmy k návratu výroby do USA.
Podle zahraničních zpráv americká vláda vybrala desítky miliard dolarů od společností dovážejících produkty ze zahraničí. Odhady hovoří o částce kolem 130 miliard dolarů.
Trump označil svá cla za zásadní pro ekonomickou bezpečnost USA a předpověděl, že bez nich by země byla bezbranná a zničena. „Zahraniční země, které nás roky okrádaly, jsou nadšené,“ řekl Trump v pátek v reakci na rozhodnutí soudu. „Jsou tak šťastné, že tančí v ulicích, ale mohu vás ujistit, že dlouho tančit nebudou.“
Jak bylo řečeno výše, k prosazování své celní politiky Trump hodlá využít i další zákony. „Máme alternativy, skvělé alternativy,“ prohlásil. „Získáme více peněz a budeme díky tomu mnohem silnější,“ dodal.
Budou spotřebitelům a podnikům nezákonná cla vrácena?
Ačkoli Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí stanovil, že cla uložená Trumpem na základě zákona IEEPA nejsou legální, neposkytl žádné pokyny ohledně vrácení peněz těm, kteří daně zaplatili.
Trump novinářům řekl, že očekává, že případné vrácení peněz bude předmětem soudních sporů trvajících několik let. To potvrdil i americký ministr financí Scott Bessent s tím, že příjmy již získané prostřednictvím cel IEEPA jsou „sporné“.
O této otázce by měl rozhodnout americký soud pro mezinárodní obchod. Odborníci se domnívají, že se vrácení peněz bude týkat pravděpodobně spíše větších společností, protože menší podniky nemají dostatek prostředků na to, aby prošly mnoha kroky potřebnými k podání žádosti o vrácení peněz.
Podle BBC před vydáním rozhodnutí již více než 1000 podniků požádalo o vrácení cel. Tento počet se podle něj pravděpodobně ještě zvýší.
Demokratický guvernér státu Illinois J. B. Pritzker také požadoval, aby Bílý dům vydal každé americké domácnosti šek na vrácení 1700 dolarů za nezákonná cla. Trump několikrát veřejně naznačil, že by Američanům mohl vydat šek na vrácení cla.
Jaká cla aktuálně platí?
Podle Bílého domu budou od 24. února uvalena nová 10procentní cla na téměř všechny dovozy do USA, bez ohledu na to, odkud pocházejí.
Zástupce Bílého domu sdělil BBC, že země, které uzavřely obchodní dohody s USA, včetně Velké Británie, Indie a EU, budou rovněž podléhat globálnímu 10procentnímu clu a nikoli celní sazbě, kterou si dříve vyjednaly. Trumpova administrativa očekává, že tyto země budou i nadále dodržovat ústupky, na kterých se dohodly v rámci obchodních dohod, dodal úředník.
Trump chce zachovat také cla na levné zboží. V loňském roce výrazně omezil takzvanou výjimku de minimis, která umožňovala dovoz zboží v hodnotě 800 a méně dolarů do USA bez placení cel.
Některé zboží bude od daně osvobozeno „z důvodu potřeb americké ekonomiky“ nebo za účelem lepšího zacílení cla. Od daně budou osvobozeny některé důležité minerály, kovy, energetické produkty, přírodní zdroje, potravinářské plodiny, léčiva, elektronika, automobily a nákladní automobily a letecké produkty. Zdaněny nebudou ani „informační materiály (např. knihy), dary a doprovodná zavazadla“.
Další důležitou výjimkou je zboží, které je součástí USMCA, obchodní dohody mezi USA, Mexikem a Kanadou. Kanada díky výjimce USMCA patří mezi země s nejnižšími celními sazbami na světě. Na základě dohody o volném obchodu mezi Dominikánskou republikou a Střední Amerikou zůstane bezcelní i textil a oděvy z Kostariky, Dominikánské republiky, Salvadoru, Guatemaly, Hondurasu a Nikaraguy.
Jak reagují zahraniční státy?
Podle agentury Reuters rozhodnutí amerického soudu pečlivě analyzuje Evropská unie, která zůstává v blízkém kontaktu s americkou administrativou. Stejný postup přislíbily v reakci na rozhodnutí soudu také Británie a Německo. Podle Kanady rozsudek ukazuje, že Trumpova cla jsou neoprávněná.
Kanadský ministr Dominic LeBlanc zodpovědný za vztahy se Spojenými státy na síti X připomněl, že Ottawa pokračuje v jednáních s Washingtonem, protože kanadské podniky jsou i nadále postiženy cly, která mají dopad na klíčová odvětví ekonomiky.
Švýcarská Spolková rada uvedla, že bere rozhodnutí Nejvyššího soudu na vědomí a zatím k němu nemá další vyjádření. Francouzský prezident Emmanuel Macron komentoval, že je dobré mít v demokracii protiváhu moci a právní stát a že Francie zváží důsledky nových desetiprocentních celních sazeb.
Česká republika se kvůli chaosu amerických cel podle poslance Lukáše Vlčka (STAN) musí soustředit na podporu a různorodost vývozu. Na nepředvídatelnost doplatí všichni, míní Alexandr Vondra (ODS).
