Článek
Soudci Nejvyššího soudu USA rozhodli, že část cel zavedených prezidentem Donaldem Trumpem neplatí. A odpálili tím nálož pod celou konstrukcí hospodářské politiky 47. prezidenta USA. Ten se už podle BBC nechal slyšet, že jde o „ostudu“.
Americký Wall Street si to však očividně nemyslí. Akcie ve Spojených státech i v Evropě na rozhodnutí soudu reagovaly růstem. Akciový index S&P 500 krátce po vyhlášení verdiktu posílil o 0,63 procenta, růst indexu technologických firem Nasdaq Composite překonal jedno procento a celoevropský index STOXX 600 uzavřel na rekordu. Za povšimnutí stojí například akcie firmy Alphabet, mateřské společnosti Google, které v první reakci poskočily o 4,5 procenta.
Americký dolar naopak oslabil proti koši měn a přerušil tak sérii zisků, která trvala čtyři seance. A to navzdory tomu, že na začátku dne naopak posiloval. Dolar oslabuje i proti samostatnému euru.
Rozhodnutí se týká zákona známého pod zkratkou IEEPA, který umožňuje prezidentovi regulovat obchod v reakci na mimořádnou situaci. Trump tento zákon využil k zavedení cel vůči téměř všem obchodním partnerům USA, aniž by o souhlas požádal Kongres. Zmíněný zákon využili minulí američtí prezidenti v desítkách případů, často k zavedení sankcí, avšak Trump jej použil k zavedení cel jako první.
Běh možná i na roky
Cesta firem k navrácení již odvedených celních poplatků ale podle odborníků nebude ani po verdiktu Nejvyššího soudu nijak snadná. Lori Mullinsová, provozní ředitelka společnosti Rogers & Brown Customs Brokers, zdůraznila, že toto rozhodnutí nezaručuje ani automaticky nepřiznává nárok na vrácení cla.
„Případ byl vrácen soudům nižší instance, aby rozhodly, zda se cla budou vracet. Ačkoliv to nevíme s jistotou, mnozí se domnívají, že peníze nebudou vypláceny zpětně,“ uvedla pro televizní stanici CNBC.
„Nesmíme také zapomínat, že několik zemí již podepsalo písemné dohody se specifickými celními sazbami – příkladem je podepsaná dohoda se Spojeným královstvím o jednotném 15% clu. Toto rozhodnutí nemá na tyto již podepsané dohody vliv, takže v tuto chvíli nevíme, jak, a zda vůbec, budou tyto konkrétní dohody ovlivněny,“ dodala Mullinsová.
V případě zahraničních společností by o odškodnění pravděpodobně rozhodoval Soud pro mezinárodní obchod.
„Domníváme se, že může trvat měsíce, ne-li roky, než Soud pro mezinárodní obchod vynese rozhodnutí,“ uvedl pro CNBC Greg Tompsett, viceprezident pro celní služby v USA u logistické společnosti Kuehne + Nagel.
„Tato prodleva může navíc vyvolat další soudní spory, které by mohly celou záležitost vrátit zpět před Nejvyšší soud. Dobrou zprávou tedy je, že ohledně rozhodnutí máme určitou jistotu. Tou špatnou však zůstává, že dovozci momentálně nemohou podniknout žádné bezprostřední kroky, aby požádali o refundace nebo se domáhali vrácení peněz,“ dodal.
Trumpova cla
Už při inauguraci Trump oznámil plán na zavedení cel, první začala platit loni v únoru. Cla několikrát oznamoval, zaváděl, zmírňoval či rušil. Nejprve se zaměřil na obchod se sousedními zeměmi Kanadou a Mexikem a také s Čínou. Poté na dovoz oceli a hliníku či automobilový průmysl.
Trump po několika odkladech zavedl s platností od 7. srpna 2025 takzvaná reciproční cla pro většinu zemí světa. Při oznámení cel v dubnu o tomto dni hovořil jako o dni osvobození. Opatření zdůvodnil mimo jiné nespravedlivými překážkami, které tyto země podle něj uplatňují při dovozu zboží ze Spojených států, a vysokým deficitem amerického zahraničního obchodu. Cla se týkají více než 90 zemí světa. S některými z nich a s Evropskou unií Spojené státy uzavřely obchodní dohodu, která se v některých případech stále dolaďuje, řadě zemí ale Trump cla jen oznámil dopisem.
Odborníci z Pennsylvánské univerzity pro agenturu Reuters odhadli, že americká vláda by dovozcům mohla na neoprávněně vybíraných celních poplatcích dlužit více než 175 miliard dolarů (3,6 bilionu korun).
Ministerstvo financí USA loni v srpnu uvedlo, že od začátku tehdejšího fiskálního roku, který běží od října do září, vybralo na clech 142 miliard dolarů.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu v poměru hlasů 6 : 3 se sice týká plošných cel uvalených pod hlavičkou zákona IEEPA, v platnosti však nadále zůstávají specifická cla na ocel a hliník podle sekce 232. Právní experti upozorňují, že administrativa může zkusit cla „přebalit“ právě pod tento nebo jiný zákonný rámec.
