Článek
Soudní proces amerického prezidenta experti interpretovali jako test pravomocí nejmocnějšího politika planety. Právní střet totiž spočívá v otázce, jak daleko může Donald Trump jako šéf Bílého domu zajít v uvalování cla neboli daně z dovozu do Spojených států, když se bude odvolávat na „národní bezpečnost“.
A Nejvyšší soud Spojených států amerických Trumpovi za pravdu nedal. Cla zaváděná kličkou a bez souhlasu Kongresu tak nejsou v souladu se zákonem.
Podle soudu Trump překročil své pravomoci, když pro zavedení cel využil zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích. Soud tvrdí, že tento zákon na dovozní cla použít nelze.
Předseda nejvyššího soudu John Roberts ve zdůvodnění uvádí, že většina soudců dospěla k závěru, že ústava „velmi jasně“ zavádění daní, což zahrnuje i zavádění cel, svěřuje do kompetence Kongresu. „Autoři ústavy nesvěřili žádnou část daňové pravomoci výkonné moci,“ uvedl Roberts. Tři soudci z devíti se naopak domnívají, že Trump jednal v souladu se zákonem.
Trump označil rozsudek nejvyššího soudu za hluboké zklamání a dodal, že se velmi stydí za soudce, kteří hlasovali proti. Prezident opakovaně prohlásil, že cla považuje za nesmírně důležitá pro americkou ekonomiku a že tvoří klíčovou součást jeho širší agendy.
Později oznámil, že zavádí nová desetiprocentní globální cla podle článku 122 obchodního zákona. Ten umožňuje prezidentovi vyhlásit cla ve výši až 15 procent, maximálně však na 150 dní. Pak musí získat souhlas Kongresu. Nová cla se nebudou vztahovat na některé zboží, například na vybrané zemědělské produkty, léčiva, automobily, elektroniku a suroviny.
„Je mi velkou ctí, že jsem právě v Oválné pracovně podepsal globální desetiprocentní clo na všechny země, které bude účinné téměř okamžitě,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social.
Otázka prezidentských pravomocí visí ve vzduchu od počátku celní války, tedy od února 2025. První tarify uvalil šéf Bílého domu na Kanadu, Mexiko a Čínu. U všech z těchto zemí argumentoval tím, že do Spojených států přes severního a jižního souseda proudí smrtící droga fentanyl, která podle dat evidovaných tamními úřady zabila v posledních letech desítky tisíc Američanů. Chemikálie na výrobu si měly drogové kartely podle Trumpa objednávat z Číny. Tím se trojlístek propojil a přišel první útok.
Trumpova cla
Už při inauguraci Trump oznámil plán na zavedení cel, první začala platit loni v únoru. Cla několikrát oznamoval, zaváděl, zmírňoval či rušil. Nejprve se zaměřil na obchod se sousedními zeměmi Kanadou a Mexikem a také s Čínou. Poté na dovoz oceli a hliníku či automobilový průmysl.
Trump po několika odkladech zavedl s platností od 7. srpna 2025 takzvaná reciproční cla pro většinu zemí světa. Při oznámení cel v dubnu o tomto dni hovořil jako o dni osvobození. Opatření zdůvodnil mimo jiné nespravedlivými překážkami, které tyto země podle něj uplatňují při dovozu zboží ze Spojených států, a vysokým deficitem amerického zahraničního obchodu. Cla se týkají více než 90 zemí světa. S některými z nich a s Evropskou unií Spojené státy uzavřely obchodní dohodu, která se v některých případech stále dolaďuje, řadě zemí ale Trump cla jen oznámil dopisem.
Hranice moci
Argumentem národní bezpečnosti získal Donald Trump v očích své administrativy prostředek k uvalování cel s vynecháním Kongresu, který má tarifní agendu obvykle na starosti. V sedmdesátých letech totiž dostal Bílý dům k dispozici legislativní nástroj, který mu skrze odvolání se na paragraf o „národní bezpečnosti“ dovoluje při uvalování cel Kongres vynechat.
Prezident se také netajil tím, že mu vadí, že země mají s Amerikou obchodní přebytek v dovozu. Stejně tak avizoval už v kampani, že jeho záměrem je dostat výrobu firem do Spojených států a cla jsou k tomu podle něj vhodný prostředek. Ostatně není standardní, aby si kandidát na hlavu USA přezdíval „Muž cla“.
„Vyděláváme stovky miliard dolarů,“ řekl Trump ve čtvrtek, když bylo jasné, že se v pátek soud bude cly zabývat. „Příští rok vyděláme na clech 900 miliard dolarů, pokud Nejvyšší soud nerozhodne, že to nemůžeme dělat. Věřili byste tomu? Že tu musím stát a snažit se to ospravedlňovat?“
Kritici přitom již po prvním celním zásahu argumentovali proti Trumpovu postupu tím, že používá daň z dovozu do USA jako politickou páku tu z toho, tu z onoho důvodu. Padl i příměr, že cla jsou pro Trumpa „víceúčelový nůž švýcarské armády“.
Americká administrativa zatím překreslila ekonomický řád světa. Tarifní útoky pod argumentem ohrožení národní bezpečnosti vedly k uzavření nových obchodních dohod mezi Amerikou a většinou světa. Firmy buď otvíraly výrobu skutečně ve Spojených státech, nebo z nich naopak odcházely či měnily své plány podle toho, jak velká cla zrovna hrozila.
Akce a reakce
Každá akce vyvolá reakci. Státy, jejichž společnosti byly zasažené vyššími daněmi z dovozu, reagovaly odvetnými opatřeními – nejčastěji rovněž navyšováním cel pro americké zboží proudící z USA. A proti prezidentovu přístupu se vzbouřily i některé americké společnosti.
Část z nich, jako například rodinné hračkářství Learning Resources, podala na podzim roku 2025 na Trumpovy tarify žalobu k Soudu pro mezinárodní obchod a chtěla, aby soud uznal Trumpova cla za nezákonná. Následovala série soudních verdiktů z různých úrovní amerického justičního systému.
Soud první instance se postavil proti Trumpovu právnímu výkladu prezidentských pravomocí, odvolací soud výkon rozhodnutí pozastavil a proces postoupil až k verdiktu Nejvyššího soudu. Spolu se soudními rozhodnutími se množily žaloby od dalších firem v USA. Za všechny můžeme například zmínit Costco. Tato americká nadnárodní korporace provozující řetězec prodejen požaduje vrácení peněz, které za cla musela zaplatit.
Příspěvek Donalda Trumpa ke clům z 12. ledna.
Administrativa Spojených států totiž i díky clům podle údajů amerického ministerstva financí získala v prosinci 2025 necelých 28 miliard dolarů. Celkové celní příjmy se za uplynulý rok vyšplhaly na historicky nejvyšší částku – 264 miliard dolarů.
Aktuální verdikt Nejvyššího soudu Spojených států tak ukončil debatu o legitimitě zaváděných cel. Nyní se očekává, jak na rozhodnutí zareaguje Bílý dům. Američtí podnikatelé se už nechali slyšet, že se nyní pokusí vymoct v součtu miliardové náhrady na americké administrativě.
