Článek
Soudní proces amerického prezidenta experti interpretovali jako test pravomocí nejmocnějšího politika planety. Právní střet totiž spočívá v otázce, jak daleko může Donald Trump jako šéf Bílého domu zajít v uvalování cla neboli daně z dovozu do Spojených států, když se bude odvolávat na „národní bezpečnost“.
A Nejvyšší soud Spojených států amerických dnes Trumpovi za pravdu nedal. Cla zaváděná kličkou a bez souhlasu Kongresu tak nejsou v souladu se zákonem.
Podle soudu Trump překročil své pravomoci, když pro zavedení cel využil zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích. Soud tvrdí, že tento zákon na dovozní cla použít nelze.
Předseda nejvyššího soudu John Roberts ve zdůvodnění uvádí, že většina soudců dospěla k závěru, že ústava „velmi jasně“ zavádění daní, což zahrnuje i zavádění cel, svěřuje do kompetence Kongresu. „Autoři ústavy nesvěřili žádnou část daňové pravomoci výkonné moci,“ uvedl Roberts. Tři soudci z devíti se naopak domnívají, že Trump jednal v souladu se zákonem.
Donald Trump označil rozhodnutí Nejvyššího soudu za „ostudu“. Podle zdrojů BBC to prohlásil během setkání s guvernéry států. Přímo od Trumpa ani od představitelů Bílého domu zatím žádné vyjádření nepřišlo. Trump opakovaně prohlásil, že cla považuje za nesmírně důležitá pro americkou ekonomiku a že tvoří klíčovou součást jeho širší agendy.
Otázka prezidentských pravomocí visí ve vzduchu od počátku celní války, tedy od února 2025. První tarify uvalil šéf Bílého domu na Kanadu, Mexiko a Čínu. U všech z těchto zemí argumentoval tím, že do Spojených států přes severního a jižního souseda proudí smrtící droga fentanyl, která podle dat evidovaných tamními úřady zabila v posledních letech desítky tisíc Američanů. Chemikálie na výrobu si měly drogové kartely podle Trumpa objednávat z Číny. Tím se trojlístek propojil a přišel první útok.
Hranice moci
Argumentem národní bezpečnosti získal Donald Trump v očích své administrativy prostředek k uvalování cel s vynecháním Kongresu, který má tarifní agendu obvykle na starosti. V sedmdesátých letech totiž dostal Bílý dům k dispozici legislativní nástroj, který mu skrze odvolání se na paragraf o „národní bezpečnosti“ dovoluje při uvalování cel Kongres vynechat.
Prezident se také netajil tím, že mu vadí, že země mají s Amerikou obchodní přebytek v dovozu. Stejně tak avizoval už v kampani, že jeho záměrem je dostat výrobu firem do Spojených států a cla jsou k tomu podle něj vhodný prostředek. Ostatně není standardní, aby si kandidát na hlavu USA přezdíval „Muž cla“.
„Vyděláváme stovky miliard dolarů,“ řekl Trump ve čtvrtek, když bylo jasné, že se v pátek soud bude cly zabývat. „Příští rok vyděláme na clech 900 miliard dolarů, pokud Nejvyšší soud nerozhodne, že to nemůžeme dělat. Věřili byste tomu? Že tu musím stát a snažit se to ospravedlňovat?“
Kritici přitom již po prvním celním zásahu argumentovali proti Trumpovu postupu tím, že používá daň z dovozu do USA jako politickou páku tu z toho, tu z onoho důvodu. Padl i příměr, že cla jsou pro Trumpa „víceúčelový nůž švýcarské armády“.
Americká administrativa zatím překreslila ekonomický řád světa. Tarifní útoky pod argumentem ohrožení národní bezpečnosti vedly k uzavření nových obchodních dohod mezi Amerikou a většinou světa. Firmy buď otvíraly výrobu skutečně ve Spojených státech, nebo z nich naopak odcházely či měnily své plány podle toho, jak velká cla zrovna hrozila.
Akce a reakce
Každá akce vyvolá reakci. Státy, jejichž společnosti byly zasažené vyššími daněmi z dovozu, reagovaly odvetnými opatřeními – nejčastěji rovněž navyšováním cel pro americké zboží proudící z USA. A proti prezidentovu přístupu se vzbouřily i některé americké společnosti.
Část z nich, jako například rodinné hračkářství Learning Resources, podala na podzim roku 2025 na Trumpovy tarify žalobu k Soudu pro mezinárodní obchod a chtěla, aby soud uznal Trumpova cla za nezákonná. Následovala série soudních verdiktů z různých úrovní amerického justičního systému.
Soud první instance se postavil proti Trumpovu právnímu výkladu prezidentských pravomocí, odvolací soud výkon rozhodnutí pozastavil a proces postoupil až k verdiktu Nejvyššího soudu. Spolu se soudními rozhodnutími se množily žaloby od dalších firem v USA. Za všechny můžeme například zmínit Costco. Tato americká nadnárodní korporace provozující řetězec prodejen požaduje vrácení peněz, které za cla musela zaplatit.
Příspěvek Donalda Trumpa ke clům z 12. ledna.
Administrativa Spojených států totiž i díky clům podle údajů amerického ministerstva financí získala v prosinci 2025 necelých 28 miliard dolarů. Celkové celní příjmy se za uplynulý rok vyšplhaly na historicky nejvyšší částku – 264 miliard dolarů.
Aktuální verdikt Nejvyššího soudu Spojených států tak ukončil debatu o legitimitě zaváděných cel. Nyní se očekává, jak na rozhodnutí zareaguje Bílý dům. Američtí podnikatelé se už nechali slyšet, že se nyní pokusí vymoct v součtu miliardové náhrady na americké administrativě.
