Článek
Opozice se pokouší ovlivnit podobu rozpočtu na letošní rok. Sama na prosazení svých návrhů nemá dost hlasů, na vládní poslance tak zkouší různé taktiky.
A některé z nich i vycházejí. Nejvíce ta, kdy na změnu spolu s opozicí tlačí i veřejnost nebo různé organizace. Má to ale háček - opoziční strany riskují, že jim vláda jejich nápad „ukradne“ a bude ho vydávat za svůj.
Opoziční strany třeba nechtěly, aby došlo ke krácení rozpočtu na podporu činnosti mládeže. Jde například o peníze pro skauty, pionýry nebo další mládežnické organizace.
„Návrh státního rozpočtu předložený v únoru 2026 celkově představuje meziroční pokles o 48 milionů korun, tedy pokles o přibližně 16 procent,“ píše se v návrhu hnutí STAN připodepsaném TOP 09, který žádá o navýšení o 50 milionů. Lidovci navrhli vrátit 48 milionů.
Kampaň spustily i mládežnické organizace zaštítěné Českou radou dětí a mládeže. O své situaci opakovaně informovaly v médiích, na sociálních sítích a psaly i poslancům.
Hnutí ANO na veřejný tlak zareagovalo - připravilo vlastní návrh na 50 milionů. Předložil ho dokonce sám premiér Andrej Babiš spolu s ministryní financí Alenou Schillerovou. Nastala tak poněkud kuriózní situace, kdy „napravují“ vlastní rozpočet.
„Nezáleží nám na tom, kdo to předložil. Pro nás je prioritní, aby k tomu dorovnání došlo,“ říká za STAN poslanec Jan Berki. „Jsem rád, že ty peníze dostanou. A že to nebude přes náš návrh, je jedno. Holt i toto je opoziční práce,“ dodává lidovecký poslanec Benjamin Činčila.
Návrat k „zelené úsporám“
Vláda i díky taktice opozičních poslanců zachová program Nová zelená úsporám, i když v jiné podobě. Tyto dotace původně ministr životního prostředí - v té době ještě dočasně Petr Macinka (Motoristé) - seškrtal úplně.
Andrej Babiš ovšem záhy otočil. A to poté, co mu řada lidí napsala rozčílené zprávy, že dotace chtějí zpět. Podle několika zdrojů Seznam Zpráv za tím částečně stojí lidovci - ti začali informovat lidi i firmy, že program bude končit. A vyzývat je, aby se Babišovi ozvali, protože „na hlas lidu premiér slyší“.
A Babiš skutečně uslyšel. „Spousta z vás mi napsalo kvůli Nové zelené úsporám. Zdědili jsme prázdnou kasu, ale tenhle projekt byl velice dobrý pro lidi, budeme se chtít k tomu vrátit,“ řekl premiér.
Návrh bývalého ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL), který Novou zelenou úsporám vrací, však neprojde. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) v pondělí představil vlastní návrh, jak s dotacemi dál naložit.
Nově na dotace dosáhnou pouze nízkopříjmové domácnosti. Ostatní budou moci čerpat bezúročný úvěr - respektive úroky na půjčku jim zaplatí stát.
Podle Hladíka tím ale stát pomůže hlavně bohatším rodinám, které si půjčku mohou dovolit, a bankám. „Nová zelená úsporám má pomáhat lidem a ne bankám. Pokud stát začne hradit úroky, část peněz určených domácnostem skočí u bank. Takto si pomoc nepředstavuji,“ uvedl Hladík.
Dobrovolní hasiči
Ne vždy ale opozici jejich taktika vyjde. Poslanec ODS Jiří Havránek, stejně jako poslankyně TOP 09 Zdeňka Blišťanová, navrhli pozměňovací návrhy, které by přidaly peníze dobrovolným hasičům.
U nich se ale koaliční poslanci „neinspirovali“. Nepomohlo ani, když Havránek připomínal, že s ním v televizní debatě vládní poslanec Miroslav Ševčík málo peněz pro hasiče kritizoval.
Podle ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) je kritika neoprávněná. Upozorňuje mimo jiné na to, že v rozpočtu je peněz víc než za předchozí vlády. „Vychází to i z neznalosti stavu toho rozpočtu. Je tam prostředků dostatek, stejně jako nemálo nevyčerpaných peněz,“ řekl Metnar.
Úspěšná nebyla ani poslankyně STAN Barbora Urbanová, která chce zamezit seškrtání rozpočtu na humanitární pomoc. To se sice v řádném rozpočtu nepovede, ale premiér jí řekl, že se peníze mohou najít dodatečně.
„Pokud se v průběhu roku výchozí rozpočet na humanitární pomoc vyčerpá, nebo se objeví katastrofa velkých rozměrů, na kterou bude třeba reagovat, vláda může na takovou potřebu vynaložit dostatečné prostředky,“ uvedl Babiš v odpovědi na interpelaci Urbanové.
Předseda vlády také poslankyni ubezpečil, že „vláda bude aktivní v humanitární politice a diplomacii, ať již ve vztahu k ukončení války na Ukrajině nebo rekonstrukce Sýrie.“
