Poprvé od roku 1649. Exprinc Andrew žaluje stát, vztahy s králem znovu trpí

O pozornost „připravil“ svého bratra už v den narození.

Poté, co jedenáctiletý následník trůnu Charles sklidil potlesk za roli Richarda III. ve školní hře, před diváky předstoupil ředitel a oznámil, že královně Alžbětě II. se narodil třetí potomek - princ Andrew.

Skandály Andrewa Mountbatten-Windsora, kvůli kterým už přišel i o titul prince, odvádí pozornost od oficiálních povinností členů královské rodiny pravidelně. Za kralování jeho bratra Karla III. ale vše vygradovalo.

Připomeňme, že o Mountbatten-Windsorovi se léta mluví v souvislosti se sexuálním zneužíváním organizovaným odsouzeným delikventem Jeffreyem Epsteinem. Letos v únoru ho britská policie zatkla kvůli podezření, že Epsteinovi poskytoval oficiální dokumenty, k nimž měl přístup coby zmocněnec britské vlády pro obchod.

Tento týden se právě tato epizoda vrátila a opět zdůraznila i pošramocené vztahy mezi oběma královskými bratry. Mountbatten-Windsor se stal prvním členem královské rodiny od roku 1649 (kdy byl souzen král Karel I.), který žaluje orgány činné v trestním řízení.

Mountbatten-Windsor dlouhodobě odmítá, že by se dopustil čehokoli nezákonného. U soudu teď hodlá zpochybnit příkazy, na základě nichž vyšetřovatelé v únoru prohledali jeho sídla. Jako první o tom informoval list The Telegraph.

„Během 50 let u policie jsem se nikdy nesetkal s tím, že by někdo proti příkazu podal žalobu,“ poznamenal pro deník The Times bývalý detektiv Martyn Underhill. Policie podle něj musí splnit jen minimální požadavky k tomu, aby mohla provést domovní prohlídku.

„Chápal bych, kdyby se soudil kvůli neoprávněnému zatčení a poškození dobrého jména, ale většinou počkáte na konec řízení,“ dodal Underhill.

Britská policie se ke stížnosti odmítla vyjádřit s tím, že záležitost nemůže komentovat, dokud probíhá řízení. Ozval se ale Buckinghamský palác, se kterým Mountbatten-Windsor podle zákulisních informací Telegraphu a deníku The Times svůj záměr postavit se policii nekonzultoval.

Král dal bratrovi podle zdrojů britských médií jasně najevo, že své právní spory nesmí financovat z apanáže, kterou mu Karel III. poskytuje ze svých soukromých zdrojů.

Král se tak znovu od svého bratra distancuje. Vztahy mezi nimi nikdy nebyly vřelé, ale v současnosti jsou podle pozorovatelů už delší dobu na bodu mrazu.

Už v době zatčení svého bratra reagoval Karel III. příkře. „(Vyšetřovatelé) mají naši plnou a bezvýhradnou podporu i spolupráci. Dovolte mi jasně říci: Zákon musí být uplatněn,“ vzkázal král v prohlášení, které podle deníku The New York Times svou ostrostí a krutostí připomínalo gilotinu.

Rázně se proti svému mladšímu bratrovi vymezil už loni na podzim, kdy jej v reakci na obvinění v souvislosti s Epsteinovou kauzou „veřejně ponížil“ a zbavil posledního zbývajícího titulu (psali jsme zde).

Navzdory narůstající frustraci svého bratra ovšem neodstřihl zcela. Po jeho vystěhování z Royal Lodge ve Windsoru mu poskytl útočiště v sídle, které je v jeho osobním vlastnictví, a slíbil platit za jeho výdaje na bydlení.

Podle profesorky marketingu Pauline Maclaranové z Royal Holloway University of London, která se zaměřuje na dění okolo britské královské rodiny, je zřejmé, že král nyní svádí emoční boj.

„Je rozpolcený mezi povinností vůči svému mnohem mladšímu bratrovi, závazkem postarat se o něj, který pravděpodobně dal královně, a svou rolí v ochraně monarchie,“ řekla Maclaranová před časem pro Seznam Zprávy.

Kauzu, která hýbe Británií a sledují ji lidé po celém světě, lze číst jako příběh dvou bratrů rozdílných povah, kteří si k sobě nikdy nenašli cestu.

Karla a Andrewa od sebe dělí věkový rozdíl dlouhých jedenácti let. Oba přitom před sebou už od začátku měli velmi rozdílnou životní cestu – Karel měl předepsáno se stát příštím králem a odmala nesl tíhu odpovědnosti, přičemž Andrew byl „náhradníkem“, kterého svazovaly nižší nároky.

Už od dětství bylo patrné, že jsou každý povahou i temperamentem úplně jiný. Zatímco Karel byl hloubavý, vážný a vrstevníky mnohdy zesměšňovaný, Andrew byl extrovertní a rád na sebe strhával pozornost.

Když se narodil Karel, jeho matka, tehdy mladičká královna, cestovala po světě a snažila se upevnit britský vliv v imperiálních državách. Jeho výchovu tak obstarávaly především chůvy a další služebnictvo.

V případě Andrewa to bylo jiné. „Byl počátkem toho, co se označuje jako královnina ‚druhá rodina‘,“ vysvětluje Maclaranová s tím, že Alžběta II., tehdy již plně zabydlená ve své roli, měla mnohem více prostoru trávit čas s ním, než kdy měla s Karlem.

„To dítě je rozkošné. Celkově vzato, všichni ho budeme strašně rozmazlovat, tím jsem si jistá,“ napsala po Andrewově narození své sestřenici v dopise, který předznamenal její vztah k němu.

Královna měla pro svého druhorozeného syna vždy slabost a držela nad ním ochrannou ruku, což jí ostatně bylo později, když vyšly najevo Andrewovy skandály, mnohdy vytýkáno. Blízko k němu měl i princ Philip, který se ve sportovním a energetickém Andrewovi viděl více než v citlivém Karlovi.

Rozdílný způsob života bratrům vydržel i v dospělosti. Zatímco Karel trávil roky zájmem o přírodu a ekologii, Andrew budoval vazby s Epsteinem a dalšími spornými postavami.

Britský deník The Times rozdíl ilustruje incidentem, během kterého si Andrew vyžádal vládní vrtulník, aby se mohl vypravit na zhruba osmdesátikilometrovou cestu a poobědvat s arabskými hodnostáři.

Zdroje z okolí královské rodiny citované Timesy naznačují, že Karel měl vždy obavy z toho, jaké světlo na monarchii vrhne chování jeho mladšího bratra.

Když se řešilo, zda by se měl Andrew po svém odchodu z námořnictva stát zmocněncem pro obchod, měl to být právě jeho starší bratr, kdo varoval před jeho nevhodností pro funkci. Do věci se ale nakonec vložila královna a svému oblíbenému synovi místo zajistila.

Královský historik Andrew Lownie tvrdí, že Charles sledoval Andrewovy schůzky v roli zmocněnce v nervózním očekávání, že skončí katastrofou.

Měl totiž za to, že jeho mladší bratr nedokáže „odolat pokušení míchat práci s potěšením“, tvrdí Lownie s odkazem na zdroje z okolí královské rodiny ve své knize „Entitled: The Rise and Fall of the House of York“.

Později se ukázalo, že měl pravdu. Britská stanice BBC začátkem roku s odkazem na své zdroje upozornila na to, že Andrew si měl v době, kdy funkci zastával, nechat z peněz daňových poplatníků hradit i masáže a další zbytné výdaje.

Navzdory rozdílným povahám i životnímu stylu se bratři až do doby, kdy vyšla na povrch kauza s Epsteinem, nikdy nedostali veřejně do otevřeného sporu.

Své životy žili paralelně. V průběhu let se na veřejnosti objevovali společně jen zřídka, většinou během oficiálních událostí. Nejbližší si byli zřejmě v 80. letech, kdy se oba oženili - Charles s Dianou Spencerovou a Andrew se Sarah Fergusonovou, ženami, které pojily přátelské vztahy.

Dnes jsou jejich vztahy na bodu mrazu. Podle britských médií a expertů je nyní u krále Karla III. i jeho nástupníka prince Williama cítit značná frustrace z toho, jak Andrewovy záležitosti neustále zastiňují jejich počínání.

„Skandál kolem Epsteina skutečně poznamenal Karlova léta jako krále a bude to tak i nadále,“ míní Maclaranová.

Podle ní je zde riziko, že kauza bude mít trvalý vliv na odkaz současného krále, ba dokonce, že se stane jeho definujícím momentem. „Bohužel si myslím, že jeho panování bude poznamenáno obdobím, kdy královské rodině hrozilo, že upadne v nemilost,“ doplňuje s tím, že Andrewova aféra v Británii oživila debaty o relevanci monarchie.