Guvernér ČNB Aleš Michl bere víc než šéf Fedu

Česká národní banka (ČNB) zveřejnila údaje o odměňování a benefitech vrcholného vedení. Guvernér Aleš Michl podle nich v roce 2025 pobral čistou mzdu 6,85 milionu korun, tedy zhruba 571 tisíc měsíčně. Proti roku 2024, kdy jeho roční mzda činila 6,54 milionu, si polepšil přibližně o 300 tisíc korun.

Ostatních šest členů bankovní rady si podle Roční zprávy o hospodaření ČNB za rok 2025 vydělalo mezi 4,6 a 5,6 milionu korun. Centrální banka dokument v úterý představila novinářům.

Informace o odměnách vedení centrální banky ukazují, že v mezinárodním srovnání s dalšími centrálními bankéři se Michl pohybuje spíše níž. Například guvernér britské centrální banky Andrew Bailey pobíral zhruba 13,9 milionu korun ročně a prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová asi 11,8 milionu korun. V obou případech jde o údaje za rok 2024.

Předseda americké centrální banky (Fed) Jerome Powell měl pro rok 2025 podle veřejně dostupných údajů nárok na 250 600 dolarů ročně, tedy v přepočtu zhruba 5,3 milionu korun. To je méně než u Michla, přestože Powell vede nejvlivnější centrální banku světa. Jeho plat je daný federální platovou tabulkou pro nejvyšší veřejné činitele.

Vedle základního platu má nárok na standardní zaměstnanecké benefity, nikoli ale na bonusy či výkonnostní odměny jako v soukromém finančním sektoru.

Také ve srovnání s českými manažery a šéfy velkých institucí vychází Michlův příjem výrazně níž než odměny na vrcholu korporátní sféry. Například šéf ČEZ Daniel Beneš měl v roce 2024 příjem téměř 55 milionů korun a generální ředitel Monety Tomáš Spurný 41,4 milionu korun.

Mezi veřejnými institucemi je odstup menší. Generální ředitel Lesů ČR podle přehledu pobírá 8,4 milionu korun ročně a šéf Všeobecné zdravotní pojišťovny 6,9 milionu korun.

ČNB zároveň uvádí, že manažerské benefity členů bankovní rady a vedoucích zaměstnanců v přímé řídící působnosti rady odpovídaly v průměru 17 procentům jejich roční čisté mzdy.

Benefity jsou určeny na zdraví, regeneraci, osobní rozvoj a dopravu. Do roku 2024 měli tito manažeři vedle toho nárok i na bezplatné využití služebního vozu, včetně příspěvku na pohonné hmoty, od roku 2025 byl tento nárok nahrazen příspěvkem na dopravu.

Zveřejněná roční zpráva se ale nevěnuje jen odměňování vedení. Hlavním tématem dokumentu je především hospodaření centrální banky, které v roce 2025 výrazně ovlivnil vývoj kurzu koruny a správa rozsáhlých devizových rezerv.

Česká národní banka v roce 2025 vykázala ztrátu 73 miliard korun, přestože její devizové rezervy vynesly rekordních 253 miliard korun. Hlavním důvodem záporného výsledku bylo posílení koruny vůči dolaru i dalším rezervním měnám. Právě kurzová ztráta podle ČNB dosáhla 224 miliard korun.

Pokud by kurz zůstal po celý rok stabilní, hospodaření ČNB by podle jejího vyčíslení skončilo ziskem přibližně 150 miliard korun. Centrální banka ale zároveň upozorňuje, že po předchozích dvou ziskových letech nejde podle ní o obrat k horšímu, ale o důsledek účetního přepočtu výnosů z aktiv držených hlavně v eurech a dolarech do českých korun.

V roce 2023 skončila ČNB v zisku 55 miliard korun, o rok později v zisku 151 miliard. Za roky 2023 až 2025 banka vykázala kumulovaný zisk 133 miliard korun. K 20. březnu letošního roku pak hospodařila s průběžným ziskem 95 miliard korun.

Guvernér ČNB Aleš Michl připomíná, že vedení banky přebíral v roce 2022 v situaci, kdy kumulovaná ztráta činila 487 miliard korun. Podle něj byl problém v tom, že výnosy z aktiv, tedy hlavně z devizových rezerv, byly nízké ve srovnání s náklady na pasiva.

„To jsme podstatně změnili. Výrazně jsme navýšili dlouhodobý očekávaný výnos aktiv, máme více akcií a zlata. Zároveň jsme snížili náklady na pasiva – zvýšili jsme míru povinných minimálních rezerv bank a přestali je úročit. Odstranili jsme příčinu dlouhodobého problému,“ říká.

Podstatné podle Michla je, že aktiva již jsou sestavena tak, že mají dlouhodobě vyšší očekávaný výnos, než jsou předpokládané náklady na pasiva. „Budou roky, kdy budeme ve ztrátě. Dlouhodobě bychom ale měli být v zisku. Pokud se vyrovná kumulativní ztráta a vytvoří se rezervní fond, budou moci naši následovníci v souladu se zákonem o ČNB odvádět část zisku do státního rozpočtu,“ vysvětluje guvernér.

Právě devizové rezervy zůstávají hlavní položkou aktiv ČNB. Ke konci loňského roku měly hodnotu 3,6 bilionu korun. Za celý rok se zhodnotily o 10,3 procenta a přinesly výnos 253 miliard korun, což banka označuje za historicky nejvyšší výsledek. Nejvýnosnější složkou rezerv byly akcie, které vynesly 163 miliard korun.

Centrální banka do nich investuje přes akciové indexy a na základě rozhodnutí bankovní rady z roku 2023 jejich podíl postupně zvyšuje. Do roku 2029 mají tvořit až 30 procent celkového objemu devizových rezerv.

Vedle akcií banka navyšuje také objem zlata. To má v rezervách plnit hlavně diverzifikační roli a podle ČNB v roce 2025 pomáhalo mírnit dopad kurzových rozdílů. Zisk z investic do zlata činil za celý rok 57 miliard korun. Ke konci loňska měla centrální banka téměř 72 tun zlata, přičemž cílem je dostat se do roku 2028 na 100 tun. To by bylo nejvíce v historii České republiky.

Právě kurzový vývoj ale nakonec rozhodl o tom, že rok 2025 skončil ztrátou. ČNB uvádí, že americký dolar během roku na globálních trzích oslaboval a koruna vůči dolaru posílila o 15 procent. Protože banka drží výnosová aktiva převážně v zahraničních měnách, zatímco účetnictví vede v korunách, silnější česká měna snížila korunovou hodnotu těchto výnosů.

Na straně pasiv zůstaly významnou nákladovou položkou úroky vyplácené bankám z jejich úložek u ČNB. V roce 2025 dosáhly 100 miliard korun. I to je ale podle centrální banky výrazně méně než v předchozích letech, a to díky poklesu úrokových sazeb i dřívějšímu rozhodnutí neúročit povinné minimální rezervy a zároveň zvýšit jejich objem.

Zpráva se vedle samotného hospodaření věnuje také provozu banky. Náklady na provoz společně s osobními náklady loni meziročně vzrostly o 3,4 procenta a dosáhly zhruba 3,3 miliardy korun.