Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Premiér Andrej Babiš (ANO) v posledních dnech opakovaně vyzývá prodejce pohonných hmot ke snížení marží, které jsou podle něj přemrštěné. U některých čerpacích stanic, zejména těch na lukrativních místech na dálnicích a hlavních tazích, se marže podle předsedy vlády pohybovaly až na úrovni deseti korun za litr nafty.
„Budeme chtít, aby se uskromnili, aby měli normální marže, protože deset korun není normální marže,“ prohlásil premiér na videu, které v neděli zveřejnil na sociálních sítích.
Když se Babiše novináři na výši marží ptali na tiskové konferenci po pondělním jednání vlády, svůj postoj zopakoval a přidal i výpočet, jak k částce dospěl.
„Státní firma Čepro prodává naftu za 45,50 a stejně jako ostatní hráči nakupuje v průměru za březen za 40,70 Kč včetně všeho. Tak pokud umíte počítat, 51,90 bylo předtím, než jsem začal křičet, potom to snížili na 49,90, minus 40,70 vám vychází kolik? devět korun, pane redaktore, devět korun,“ uvedl Babiš na tiskové konferenci.
Premiér se ale ve svých výpočtech dopouští dvou nepřesností, které údajnou výši marže výrazně zkreslují.
Měsíční průměr vs. aktuální cena
Státem vlastněná společnost Čepro má dvojí roli. Funguje jako velkoobchodník s pohonnými hmotami, které dodává prodejcům, a sama také provozuje vlastní sítě čerpacích stanic EuroOil a Robin Oil.
Čepro i další distributoři každý den uvádějí aktuální cenu pohonných hmot, které nabízejí maloobchodním prodejcům. Od zahájení útoku USA a Izraele na Írán, k němuž došlo 28. února 2026, do 30. března prodávalo Čepro naftu za průměrnou velkoobchodní cenu 34,30 Kč.
Pokud k této částce připočteme daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, dostaneme se k částce 41,50, která zhruba odpovídá hodnotě uváděné premiérem „v průměru za březen za 40,70 Kč včetně všeho“, za kterou nakupovaly naftu v uvedeném období sítě čerpacích stanic.
Porovnání této cifry (41,50 Kč) s aktuální maloobchodní cenou, která v pondělí podle společnosti CCS dosáhla hodnoty 48,29 korun, by skutečně mohlo vést k závěru, že si prodejci účtují více než šestikorunovou marži.
Pokud ale chceme operovat s průměrnou velkoobchodní cenou nafty od Čepra včetně DPH od počátku íránského konfliktu, tedy 41,50, měli bychom také počítat s průměrnou maloobchodní cenou za stejné období. Ta podle údajů CCS činila 42,20. V takovém případě by už údajná hrubá marže klesla na 0,70 korun.
Tato částka už se blíží hodnotám zjištěným v rámci monitoringu Ministerstva financí, podle nichž klesla průměrná marže u nafty v polovině března na 0,84 korun.
DPH se připočítává až nakonec
V celkovém výpočtu je navíc důležitý způsob aplikace daně z přidané hodnoty. Premiér Babiš ji ve svém výpočtu přidává k velkoobchodní ceně ještě před připočtením marže. DPH se ale platí z celkové částky, tedy až poté, co si prodejce k velkoobchodní ceně připočítá marži.
„To, co vyhlašuje Čepro, je cena bez DPH. To, za kolik to prodávají čerpací stanice a co monitoruje CCS, je cena s DPH. Takže když vezmeme cenu nafty například z 26. března, tak vyhlašovaná cena Čepra byla 37,93 korun a čerpací stanice prodávaly ten den za 47,92. Pokud od této ceny odečteme DPH, tak zjistíme, že bez této daně by to čerpací stanice prodávaly za 39,60 korun,“ vypočítává šéf Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček.
Marže prodejce by v tomto případě činila 1,67 korun.
Indráček ale zároveň upozorňuje, že realita je ještě složitější. Prodejci pohonných hmot mají s distributory dlouhodobé smlouvy, u nichž se cena počítá například na základě měsíčního, čtrnáctidenního nebo týdenního průměru.
„Oni na začátku měsíce netuší, jaká cena bude na konci měsíce. Na začátku března, když cena z Čepra byla zhruba 28 korun, tak čerpací stanice prodávaly za přibližně 34 korun včetně DPH, tedy hluboce pod měsíčním průměrem,“ říká Indráček.
Naopak koncem března už je maloobchodní cena výrazně vyšší než celoměsíční průměr. Čerpací stanice, které nakupují za měsíční průměr, tak podle Indráčka zvyšují marže, aby v daném měsíci nevykázaly ztrátu.
„Anebo je jim jedno, jak vypadá měsíční průměr, a sledují vývoj trhu. To znamená, že nakoupí na začátku měsíce za nějakou cenu a něco si k tomu přirazí a na konci měsíce za nějakou cenu a taky si k tomu něco přirazí,“ doplňuje Indráček.
Desetikorunové marže jsou podle Indráčka i dalších oslovených olejářů zcela mimo realitu. „Nevím, jak premiér přišel na nákupní cenu 40 korun s DPH. Když započítáme DPH, tak my nakupujeme naftu za zhruba 46 korun a benzin za 38,50. Oni to ale musí vidět, skutečně nevím, jak na tyto ceny přišel,“ říká majitel sítě Tank Ono Jiří Ondra.
Premiér Babiš se má se zástupci čerpacích sítí k jednáním o maržích znovu setkat ve středu. Vláda pak plánuje na svém mimořádném čtvrtečním jednání rozhodnout o zastropování marží na hodnotě 3,50 korun u nafty a 2,50 u benzinu.
