Článek
Na dnešní zasedání kabinetu dorazili i zástupci pěti hlavních společností na trhu s pohonnými hmotami. Jedním z hlavních bodů totiž budou právě ceny benzinu a nafty.
S premiérem Andrejem Babišem znovu sejdou za dva až tři dny. Předseda představenstva skupiny Orlen Unipetrol Mariusz Wnuk, ale odmítl, že by distributoři zneužívali situaci na Blízkém východě ke zvyšování cen, naopak na českém konkurenčním trhu usilují o konkurenceschopné ceny, zdůraznil.
Babiš ve videu zveřejněném v neděli na síti X řekl, že jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je zastropování marže obchodníků. Ceny paliv rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu.
Dnešní zhruba hodinová schůzka se podle Wnuka týkala cen pohonných hmot v Česku, ale i v Polsku, na Slovensku a v Maďarsku. Situace v jednotlivých zemích se liší i s ohledem na přerušení dodávek ruské ropy ropovodem Družba, dodal. „Premiér nám představil nějaké vládní návrhy a za dva až tři dny budeme diskutovat znovu o tom, co z nich je možné provést,“ uvedl. Distributoři budou do té doby propočítávat dopady návrhů a to, zda je reálné je uskutečnit, shrnul.
Odmítl, že by podnikatelé situaci zneužívali. „Ve skutečnosti uplatňujeme běžnou cenovou politiku, což znamená, že se snažíme mít co nejkonkurenceschopnější ceny s ohledem na maloobchodní trh v ČR, který je velmi konkurenční,“ uvedl Wnuk. Není podle něj možné, aby jakýkoliv z podniků situaci využíval ve svůj prospěch. „Protože konkurence funguje velmi dobře,“ dodal.
Ministerstvo financí zatím na rostoucí ceny reagovalo kontrolami marží prodejců pohonných hmot. Dosavadní kontroly podle úřadu ukázaly, že marže po vypuknutí konfliktu v Íránu klesaly. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v minulosti nevyloučila možnost dalších opatření, pokud ceny paliv dál porostou.
Poptávka po pohonných hmotách v Česku i přes prudké zdražování vzrostla. Podle předběžných odhadů České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) se během březnových týdnů zvýšila spotřeba nafty oproti běžným obdobím o zhruba 25 procent a u benzinu až o 15 procent. ČTK to dnes řekl mluvčí ČAPPO Václav Loula.
Sazba spotřební daně činí aktuálně v Česku 12,84 koruny z litru benzinu Natural 95 a 9,95 koruny z litru motorové nafty. Opoziční ODS navrhla obě sazby dočasně snížit o 1,70 koruny, ministryně financí Alena Schillerová z ANO to ale odmítla jako „nesystémový výkřik“ s tím, že státní rozpočet by přišel o 11 miliard korun.
Když ale v roce 2022 dramaticky rostly ceny nafty a benzinu, Schillerová coby opoziční poslankyně naopak tento krok tehdejší vládě vedené koalicí Spolu doporučovala.
„Samozřejmě by bylo možné regulovat samotné ceny, ale to je nesmysl. Je pravda, že jsem to v minulosti navrhoval, ale následně jsme viděli zkušenosti z Maďarska i z Itálie a víme, jak to dopadlo. Proto je podle mě cesta regulace marží a oni (čerpací stanice, pozn. red.) mohou mít tři koruny, to je fajn, ne?“ prohlásil premiér v televizi Prima CNN News.
Ministerstvo financí zjistilo, že od počátku útoku Spojených států a Izraele proti Íránu marže postupně klesaly. K 15. březnu byla průměrná marže u benzinu Natural 95 2,07 koruny a u nafty 0,84 koruny.
Úvahy o snížení spotřební daně na pohonné hmoty kritizoval tento týden v pořadu Agenda na Seznam Zprávách ekonom David Marek. „Myslím, že pokud někdo něco takové vysloví, měl by se stydět a vrátit se zpět do základní školy, aby se naučil číst to, co se tu řešilo čtyři roky zpět. Jsou to naprosto fatální ekonomické chyby,“ prohlásil Marek.
„Správná opatření by měla být přesně zacílená a co se týče energeticky náročných odvětví, mělo by to být formou nějakých návratných transferů,“ dodal.
A podobný názor má i hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil. „Nejsem si úplně jistý, zda se skutečně nacházíme v takové palivové krizi, jak se občas tvrdí. Když porovnáte, za kolik jsme v poměru ke mzdám tankovali před deseti či patnácti lety, tehdy byla situace spíše krizovější,“ říká ekonom.
I podle Hradila by měla vláda zvážit spíše cílenou pomoc místo plošných opatření. „Pokud snížíte spotřební daň, zaručeně se její snížení celé nepromítne do koncových cen. To znamená, že daňový poplatník přijde například o dvě koruny na spotřební dani, ale cena se o dvě koruny na litr rozhodně nesníží. Část úspory totiž nevyhnutelně zůstane v marži prodejců. To je běžný ekonomický zákon, neznamená to, že by dělali něco nelegálního, takto to zkrátka funguje,“ doplňuje.
