Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Válku Izraele a USA proti Íránu a zablokování Hormuzského průlivu už začíná pociťovat i Česko. „První dopady už každý vidí, to jsou ceny u stojanů čerpacích stanic. Tady ceny vystřelily prakticky okamžitě. Pokud bychom to vztáhli na celou inflaci, myslím, že aktuálně nás čeká velmi rychle návrat na dvě procenta,“ říká v Agendě Seznam Zpráv Byznys hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.
Zpomalit podle něj může i výkon české ekonomiky - záleží na tom, jak dlouho bude konflikt trvat.
Je už jasné, že inflaci na současných 1,4 procenta neudržíme?
Podle Eurostatu, který to měří trošku jinak, jsme dokonce na jednom procentu. Samotný dopad vyšších cen ropy bude ale znamenat návrat na dvě procenta. To je v té první linii. V té druhé, pokud se to rozvine do dopravy a dalších cen zboží a služeb, můžeme čekat, že se posuneme někam na 2,5 až 2,6 procenta. To je prvotní odhad.
To, co se odhaduje hůře, bude dopad na reálnou ekonomiku. Tady asi každý cítí, že když dáme více za benzin a naftu, zbyde nám méně na jiné výdaje. To je ilustrace toho, jak to na nás reálně dopadne. Myslím si, že prozatím při současných cenách ropy to může zbrzdit českou ekonomiku někde asi zhruba o půl procentního bodu. To znamená, že pokud jsme na letošní rok měli prognózu 3,1 nebo 3,2 procenta růstu hrubého domácího produktu, posuneme se někam ke 2,5 procenta.
Už měsíc dlouhý konflikt je problém
Ceny benzinu a nafty se mění hned, u dalšího zboží se vždy říká, že uvidíme, jak dlouho konflikt potrvá. Jak dlouhý konflikt už může být problém?
Myslím, že už konflikt delší než měsíc je problém. Potom se začnou rozlévat efekty nejen do benzinu, ale po celé ekonomice. Pokud by konflikt trval dva až tři dny, maximálně týdny, tak by to problém nebyl, ale pokud to bude měsíc, tak už je to problém citelný. A mám trochu obavy, že se naplní ty horší scénáře a konflikt bude opravdu delší, protože vidíme, že klíčový neuralgický bod – tedy Hormuzský průliv – se řešit nedaří.
Zůstaňme zatím u cen benzinu. Jsme na špičce, nebo porostou ještě výš? Kam se můžeme dostat?
Aktuálně ceny pohonných hmot v České republice odpovídají cenám ropy na úrovni zhruba 100 dolarů za barel, ale včera už se obchodovala ropa kolem 110 dolarů za barel. To znamená, že tady ještě stále bohužel asi nejsme na vrcholu.
Spekuluje se o tom, že ropa může zdražit i na 200 dolarů za barel ropy. Je reálné, aby ceny benzinu a nafty skočily na dvojnásobek oproti dnešku?
Nám se to sice může zdát jako nereálné a nepředstavitelné, ale když se vrátíme do historie, byly tam už okamžiky, kdy byla ropa za 140 až 150 dolarů za barel. A to při daleko nižší cenové hladině v ekonomice. Tedy my už jsme historicky zažili okamžiky, které by odpovídaly cenám ropy 200 dolarů. A přežili jsme. Přežila i globální ekonomika, ale mělo to neblahé důsledky. Asi není potřeba nikomu připomínat dva silné ropné šoky v 70. letech, které vedly ke globální recesi. Ropa za 200 dolarů je něco podobného.
Co dalšího bude ovlivněno? Přes Hormuzský průliv proudí i množství hnojiv, zdraží tedy potraviny? Dojde kvůli čipům na další čipovou krizi v automobilovém průmyslu?
Je to tak, že zemní plyn i ropa jsou důležité suroviny pro chemický průmysl, včetně výroby hnojiv. A ano, to by byla další linie dopadů – vysoké ceny vstupů do chemického průmyslu by mohly ovlivnit jak ceny potravin, tak všech ostatních produktů chemického průmyslu. Další linie je přes vysoké ceny energií, které by postihly energeticky náročná odvětví.
S vysokou cenou ropy se velmi rychle sveze vysoká cena plynu a černého uhlí, což znamená problém pro skláře, keramičky a všechna energeticky vysoce náročná odvětví.
Už teď zmiňují stavaři, že začíná zdražovat železo, asfalt či hliník.
Ano, je to o celé řadě materiálů používaných ve stavebnictví. Dalším příkladem jsou izolace. To vše může stavby opět výrazně prodražit. Můžeme se tak dostat k podobné situaci, která byla, tuším, v roce 2021, kdy ceny stavebních materiálů vyskočily na dvojnásobek a stavebnictví to tehdy nehezky odskákalo. Tehdy to nebylo kvůli vysokým cenám ropy, ale kvůli nedostupnosti transportních kapacit námořní přepravy. Teď to bohužel může být podobné.
Na levnější hypotéky můžeme zapomenout
Kam současný konflikt zařadit? Jsme na úrovni zmiňovaných ropných šoků, nebo jde zatím o slabší otřes, než byl začátek války na Ukrajině?
Zatím to asi není tak silný otřes, jako byla energetická krize po začátku vypuknutí války na Ukrajině. A naštěstí to není ani tak silný krizový okamžik jako ropné šoky. Důležité totiž je, že se podařilo významně snížit energetickou náročnost ekonomiky. Dnes je spotřeba energií podstatně menší než před 50 lety a dopady jsou méně citelné.
Je to pro Čechy konflikt, který je „daleko“, nebo bude mít dopad i na jejich chování?
Je to další prvek nejistoty. Těch válečných front je už příliš mnoho a nejsou zas tak daleko. Svět je globální a celá řada Čechů byla v Dubaji nebo tam chtěla jet na dovolenou. To pro nás není neznámá destinace. A teď tam najednou občas přilétne nějaká raketa, dron. To už je něco, co si lidé dokáží představit. Není to daleko, stejně jako daleko není ukrajinská fronta. Navíc kvůli vazbám v globální ekonomice se nás každý takový silný otřes rychle týká. Může to ovlivnit občany, podnikatele, majitele firem, manažery. To je jedna rovina.
Druhá může být konkrétně v oblasti bydlení. Pokud přijde nějaký ropný šok, který zvýší inflaci, tak to dříve či později může ovlivnit i úrokové sazby. A tudíž při zvažování, zda si vzít, či nevzít hypotéku, můžou lidé své rozhodnutí spíš odložit, protože se budou bát, že budou platit příliš vysoké úroky. Protože měnová politika bude muset reagovat třeba vyššími sazbami.
Je to pravděpodobné?
Takovéto nákladové šoky primárně neovlivňují měnovou politiku - Česká národní banka nemůže ovlivnit ceny ropy. Nicméně musí vzít v potaz sekundární dopady, tedy jak se inflace rozlije do celé ekonomiky. Musí vzít v potaz i riziko toho, že se zvýší i inflační očekávání a že si lidé kvůli vysokým cenám začnou na inflaci zvykat. To může být důvod, proč sazby zvýšit.
Australská centrální banka zvyšovala úrokové sazby, americký Fed asi odloží snižování úrokových sazeb. A pokud se ještě na začátku roku uvažovalo, že by ČNB mohla obnovit snižování úrokových sazeb, teď to nejspíše dá k ledu. Ten, kdo počítal, že by hypotéky mohly být v druhé polovině roku o něco levnější, tak teď už s tím počítat nemusí.
Plošná opatření si ekonomika nemůže dovolit
Je na místě zásah vlády? A kdy je vlastně nutné politicky reagovat a co z toho je politický marketing?
My jsme si naštěstí už natrénovali, jaká by na podobné šoky měla být ta správná reakce. Z chyb předchozí vlády víme, že plošná opatření jsou špatná a drahá. Jsou nákladná a pro ty, kteří to opravdu potřebují, je ten zásah relativně malý.
Teď jsou tu nápady typu dočasně snížit spotřební daň nebo DPH u pohonných hmot. Myslím, že pokud někdo něco takové vysloví, měl by se stydět a vrátit se zpět do základní školy, aby se naučil číst to, co se tu řešilo čtyři roky zpět. Jsou to naprosto fatální ekonomické chyby.
Správná opatření by měla být přesně zacílená a co se týče energeticky náročných odvětví, mělo by to být formou nějakých návratných transferů. Pokud se ukáže, že někdo tu pomoc nepotřebuje, měl by ji vrátit. Drahá opatření typu šrotovného a podobně – tak takové chyby si nemůžeme dovolit. Na to státní rozpočet opravdu nemá.
Může se stát, že kvůli válce na Blízkém východě česká ekonomika přestane růst, nebo dokonce spadne do záporných čísel?
To už jsme asi hodně daleko. To by musel být konflikt, který by dále eskaloval. Pokud se ale budeme bavit o cenách ropy 200 a více dolarů, tak ano, tam už takové riziko hrozí. My naštěstí do tohoto okamžiku vstupujeme v opravdu dobré kondici. Česko si prošlo celou řadou krizí a konečně se z toho trošku oklepalo, takže teď máme naštěstí určitou zásobu. Problém by byl, pokud by to citelně zasáhlo naše obchodní partnery. A naše závislost na Německu je obecně známá.
