Článek
Vláda v lednu krátce po svém jmenování obnovila dotační program pro potravináře za 250 milionů korun. Vysvětluje to zajištěním cenově dostupných potravin.
Jak dříve popsaly Seznam Zprávy, program s číslem 13 na podporu zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti v potravinářství v minulosti kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) a v roce 2023 Fialova vláda rozhodla o jeho zrušení. Stamiliony z něj totiž čerpaly především velké firmy, přestože měl podporovat hlavně menší potravináře. Prospěch v desítkách milionů korun ze „třináctky“ měly také firmy z holdingu Agrofert.
V interním vládním dokumentu pro jednání tripartity 25. března se píše, že spuštění dotačního programu 13 je jedním z kroků k zajištění cenově dostupných a bezpečných českých potravin, což je jeden ze slibů programového prohlášení. Cílem je zvýšit domácí výrobu potravin, protože se prý příliš komoditních výrobků importuje.
Vláda uvádí, že program bude cílený do sektoru zpracování masa, zejména na stroje a technologie. Národní dotace kabinet oproti návrhu předchozí vlády navýšil z 3,2 miliardy korun na 4 miliardy.
Vláda chce zároveň směrem k velkým podnikům naklonit také investiční dotace. Opět by vyšla vstříc potravinářským firmám. S Evropskou komisí Ministerstvo zemědělství dojednává úpravu dotačního programu 34.73 „Investice do zpracování zemědělských produktů“, v němž byla dosud podpora pro velké podniky velmi omezená. To se má změnit.
Ministerstvo navrhlo zrušit omezení, které podmiňovalo čerpání investicemi do několika málo konkrétních opatření – např. na zmírnění klimatických změn, welfare nebo ekologické produkce.
„Důvodem pro změnu je již zmíněná narůstající potřeba zajištění cenově dostupných potravin a s tím související potřeba větší podpory zpracování zemědělské produkce přímo v České republice,“ stojí v dokumentu.
Jako další důvod se uvádí, že malé a střední podniky nevyčerpají všechny finance alokované v tomto dotačním programu.
Zmíněný program je jedním z největších v rámci programu rozvoje venkova, ročně z něj firmy vyčerpají až několik miliard korun.
Peníze pomáhají zejména středním podnikům
Podle ministerstva byly ke konci roku 2025 v rámci této intervence doporučeny programy za 3,7 miliardy korun, z toho 584 milionů korun (16 procent) v projektech pro velké podniky. Největší příděl spolkly střední podniky do 250 zaměstnanců – celkem přes 1,4 miliardy korun, tedy 40 procent.
Malým podnikům byly doporučeny projekty za 932 milionů korun (25 procent) a mikropodnikům za 699 milionů korun, tedy 19 procent.
Asociace soukromého zemědělství považuje plán na zmírnění dotačních pravidel pro velké podniky za chybu. „Spíše by měly tyto dotace snáze čerpat střední a malé podniky a především ty podniky, které se zpracováním komodit začínají nebo chtějí začít. Je potřeba více zpracovatelů a větší konkurence v tomto sektoru,“ domnívá se místopředseda Jan Štefl.
Kromě dvou zmíněných dotačních titulů, které nahrávají velkým farmám, uvádí vláda další kroky, které mají zajistit levné potraviny. Je to především kontrola marží v řetězci spojená s agendou potravinového ombudsmana a tlak na větší transparentnost cen, snižování byrokracie a omezení dovozů nekvalitních potravin.
Velkým podnikům může vláda vyjít vstříc také změnou přímých plateb, konkrétně úpravou systému redistribuce, který v minulosti zvýhodnil menší farmy především do velikosti 150 hektarů. Detaily vláda zatím nepředstavila.
