Článek
Vláda Andreje Babiše představila opatření proti strmému růstu cen pohonných hmot z posledních týdnů. Zastropuje marže distributorů paliv, sníží spotřební daň na naftu a na každý den bude stanovovat maximální cenu paliv.
Podle ekonomů ale bude sada vládních opatření velmi nákladná, částečně se mine účinkem a může také ohrozit dostupnost benzinu a nafty na trhu. „Plošná opatření mají obrovskou nevýhodu, že jsou drahá. Pomáhají sice všem, ale velmi málo a na místech, kde je to nejvíce potřeba, tedy v průmyslu a v dopravě, bude tato pomoc nedostatečná,“ říká hlavní ekonom společnosti XTB Pavel Peterka. Může se tak stát, že vláda bude nucena sáhnout k dalším opatřením.
Jako chybu s potenciálně nebezpečnými důsledky hodnotí Peterka stanovení cenových stropů. Pokud bude cena pro daný den nastavena příliš nízko, může se stát, že zákazníci nenatankují, protože některým čerpacím stanicím se nevyplatí paliva za takových podmínek vůbec prodávat. Pokud bude naopak cenový strop příliš vysoký, bude mít na cenu pro zákazníky jen minimální vliv.
Na hrozbu nedostupnosti pohonných hmot upozorňuje i Kryštof Míšek, hlavní ekonom investiční společnosti Argos Capital. Především v případě další eskalace konfliktu na Blízkém východě a opětovného růstu cen ropy se může stát, že cenový strop stanovený vládou bude příliš nízký.
„Výsledkem by pak nemusely být jen deformované ceny, ale v konečném důsledku i nedostatek paliv na domácích čerpacích stanicích, protože bez fungujících tržních mechanismů se zvyšuje riziko, že palivo sice bude drahé na světových trzích, ale nebude se vyplácet ho v potřebném objemu dostat ke konečným zákazníkům,“ upozorňuje.
Někde zlevní, jinde i zdraží
Zastropování cen a marží navíc na každého prodejce dopadne jinak. Zatímco těch orientovaných na velkou výtoč a nízkou cenu se nová omezení nemusejí vůbec dotknout, čerpacím stanicím s vyššími provozními náklady se provoz podle nových pravidel nemusí vyplatit, myslí si Peterka.
„Obávám se, že některé sítě čerpacích stanic budou kompenzovat snížení cen na čerpacích stanicích na prémiových lokalitách navýšením cen na menších pumpách, kde doteď byla nižší cena než na dálnicích a dalších hlavních tazích. Reálně tak může dojít k tomu, že cenově citlivý spotřebitel, který jezdil tankovat na pumpy s nižší marží a cenou, bude nyní tankovat dráž,“ varuje ekonom.
To potvrzuje i hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek, který ČTK upozornil, že jde o zřejmě největší zásah do cenotvorby u pohonných hmot v Česku za posledních 30 let. „Opatření má potenciál zásadně změnit nákupní vzorce spotřebitelů, na což budou muset distributoři reagovat změnou svých obchodních modelů,“ uvedl Sobíšek. Podle něj tak lze očekávat velký růst prodejů paliv na dálnicích a dalších velkých tazích a naopak omezení zájmu zákazníků mimo ně. „Udrží-li se opatření v platnosti po delší dobu, odhadem pětina z dnešního počtu čerpacích stanic skončí. Ohrožené budou zejména stanice mimo sítě velkých distributorů, obsluhující menší sídla,“ podotkl Sobíšek.
