Článek
Přehlídka nazvaná Krajiny spatřené připomíná 190 let od úmrtí českého básníka, jehož proslavilo lyricko-epické dílo Máj a za jehož časů v kultuře sílil romantismus – směr odklánějící se od osvícenských myšlenek či důrazu na pokrok směrem k pocitům a vnitřnímu světu člověka.
V liberecké Galerii Lázně, dříve známé pod názvem Oblastní galerie, výstava potrvá do 5. července.
„Karel Hynek Mácha je do ní zakomponován jako postava romantického poutníka procházejícího krajinou dlouhého 19. století. Máchovo literární dílo je plné barevných až výtvarných popisů krajiny, na pozadí romantických příběhů lásky a zrady se zamýšlí nad pomíjivostí života v kontrastu s věčností přírody,“ říká kurátorka Michaela Kubišová.
Ta chtěla ukázat, jak krajina vypadala Máchovýma očima, respektive co přesně mohl ve své době spatřit. „Psal si hodně deníkové záznamy, hodně putoval. Byl to takový poutník. Došel pěšky z Prahy až do Benátek a zpátky. Snažila jsem se i tady jeho cesty a místa, která používal nebo kam umisťoval děje svých literárních děl, zobrazit,“ říká Kubišová.
Diváci uvidí mnoho lokalit Máchova kraje a zákoutí Jizerských hor a Krkonoš. Na obrazech se objevují skalní útvary, zříceniny, hrady i zámky, například Lemberk, Trosky či Houska. Většinou se jedná o umělecká díla z první poloviny 19. století. Pocházejí ze sbírek liberecké galerie.
„V hlavní místnosti, kde jsou vystavená plátna nebo obrazy na dřevě, to jsou významní malíři jako Antonín Mánes, Julius Mařák, Karel Liebscher. Co se týče grafik ve vedlejší místnosti, tak tam se dost často jedná o neznámé umělce. Ale nebylo podstatné u těch grafik tolik výtvarné umění jako to, že zobrazují místo, kudy Mácha putoval,“ objasňuje kurátorka.
Jedna z grafik zachycuje i Litoměřice, kde tento cestovatel a básník 6. listopadu 1836 zemřel krátce před svými 26. narozeninami. „Ta grafika je z toho kaňonu, kde z vrchu Radobýl viděl požár, který běžel pomáhat hasit, tam se nalokal vody a zemřel na choleru,“ připomíná Kubišová ve zkratce možný zdroj nákazy, jež nakonec vedla k básníkovu úmrtí.
Součástí výstavy jsou díla čtyř současných umělců Filipa Dvořáka, Tomáše Hrůzy, Aleše Nováka a Miloše Šejna, kteří ve své tvorbě následují stopy romantických poutníků 19. století.
