Dvorecký most se otevírá. Že na něj auta nemohou, je dobře, říká novinář

Sbírku pražských mostů přes Vltavu nově rozšiřuje stavba, která nemá být jen prostou dopravní spojnicí. Přes Dvorecký most, který se v pátek odpoledne oficiálně otevírá veřejnosti, se dokonce autem ani nedostanete. Jeho přednosti jsou jinde.

Primárně jde samozřejmě o dopravní stavbu, která vás má dostat z jednoho břehu Vltavy na druhý. Jenže v případě Dvoreckého mostu, který se v pátek odpoledne v Praze otevírá nejprve veřejnosti a o den později běžnému provozu, by tento triviální pohled přehlédl řadu zajímavých odstínů celého projektu. Ostatně mosty jsou často stavby, které tím či oním způsobem poutají zájem a probouzejí diskuze. A u nové spojnice mezi Zlíchovem a Podolím to platí s jistotou.

Nejde jen o to, že mosty přes Vltavu v Praze nerostou zrovna jako houby po dešti. Zatím poslední, který byl určený i jiné než pěší nebo cyklistické dopravě, se v metropoli otevíral před 12 lety v podobě Trojského mostu. U toho Dvoreckého na druhé straně města teď navíc jeho autoři daleko více, než je u těchto staveb obvyklé, pracovali také s přilehlým okolím.

A nechybí ani zmíněné diskuze a špetka vášní, třeba na sociálních sítích. Část veřejnosti totiž kritizuje, že Dvorecký most neposlouží motoristům – nová spojnice za bezmála dvě miliardy korun je určena jen pro chodce, cyklisty, MHD a také složky integrovaného záchranného systému.

„Myslím, že to není špatně. Naopak, je jenom dobře, když budeme mít další most s klidnějším provozem,“ říká v podcastu 5:59 novinář a šéfredaktor časopisu ASB o architektuře a stavebnictví Matěj Beránek, který se vymezuje vůči představě, že by snad osobní automobilová doprava měla hrát vždy a všude hlavní roli. V rozhovoru, který vznikl přímo na dosud neotevřené konstrukce, navíc podotýká, že právě zvolený režim může pomoci tomu, aby Dvorecký most nesloužil jen coby dopravní stavba, ale i jako „určitá extenze veřejného prostoru“ a místo, kde se lidé rádi zastaví a rozhlédnou se kolem sebe.

Mělo by přitom být na co koukat. Za pozornost stojí už samotné zpracování Dvoreckého mostu v duchu kubismu, tedy uměleckého směru pracujícího s geometrickými tvary a ostrými hranami, který byl v českých zemích na vrcholu před více než 100 lety. Podle autorů z architektonického studia Atelier 6 jimi zvolené řešení vyplynulo mj. z faktu, že Dvorecký most překonává říční koryto šikmo, a nikoliv kolmo, a navíc jeho mostovka směrem na smíchovskou stranu stoupá.

Matěj Beránek ale poukazuje i na jiný faktor – na péči, jaké se v projektu dostalo místům přiléhajícím ke Dvoreckému mostu na obou březích Vltavy. „Přístup k předpolím mostu je věc, která se v případě dopravních staveb mostu u nás dosud prakticky neřešila,“ popisuje novinář s tím, že výsledkem je poté často vznik „zbytkových prostor“ v podobě nevyužívaných podchodů nebo zanedbaných travnatých ploch, které se stávají živnou půdou pro nejrůznější negativní jevy.

Tady ale má být vše jinak. Umělecké instalace dostal na starost známý český sochař a výtvarník Krištof Kintera, jehož sochy budou stát na podolské straně, kde vyroste také multifunkční prostor například s amfiteátrem a skateparkem. Na protějším břehu pak na základě Kinterova návrhu vznikne park s desítkami různých lamp veřejného osvětlení z celého světa. A v plánu je i přestavba přilehlé čerpací stanice, která se má rozšířit o nástavbu s restaurací a vyhlídkovou terasou.

„Doufám, že se to podaří. A hlavně – což je potřeba zdůraznit – že to dostane péči po tak dlouhou dobu, po jakou bude potřeba, protože právě starost o veřejný prostor nejenom v Praze, ale v celé republice dost pokulhává. A toto jsou přesně ta místa, která se bez dlouhodobé péče neobejdou,“ podotýká Beránek.

Nedopravní rozměr Dvoreckého mostu na druhou stranu nebyl levnou záležitostí. Podle vyjádření samotného Kintery pro server e15.cz náklady na sochařské instalace a revitalizaci přilehlých území dosáhly zhruba 90 milionů korun. Je to ospravedlnitelná položka v rámci projektu, který nakonec vyšel na zhruba dvě miliardy?

„Devadesát milionů je hodně. Musíme si ale uvědomit, co všechno ta umělecká výzdoba zahrnuje. Protože to není jen nějaká dekorace, která se na ten most nalepí ex post – tady vlastně vytváří ten veřejný prostor jako takový. Takže bych to nepojímal jako investici do umění, ale jako investici do veřejného prostoru,“ míní Matěj Beránek, podle kterého si český veřejný prostor, jenž se mnohdy nachází ve velmi neutěšeném stavu, vysoké investice zasluhuje.

A za přijatelné považuje i navýšení celkových nákladů na výstavbu Dvoreckého mostu, které oproti původně stanovené částce 1,57 miliardy vyrostly na už zmíněné zhruba dvě miliardy. Vzhledem k okolnostem, jako je prudká inflace a zdražování materiálu a energií v minulých letech, jde z pohledu novináře a šéfredaktora časopisu ASB o zdražení, které nevybočuje z mantinelů obvyklých u velkých dopravních staveb.

Příběh vzniku Dvoreckého mostu proto podle Matěje Beránka celkově nabízí pozitivní zjištění: „Po dlouhé době se znovu ukázalo, že Praha je schopná budovat veřejné stavby s velkými rozpočty, které si dokáže uhlídat a které s sebou nenesou nějaké velké kontroverze typu korupce.“

V podcastu 5:59 se také dozvíte, že mezinárodní architektonické soutěže na podobu Dvoreckého mostu se zúčastnila i některá světově slavná jména nebo proč na jeho mostovce leží asfalt červené barvy. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.