Na České dráhy dozírá slovenský exministr. Doma jej nařkli ze střetu zájmů

S návratem Andreje Babiše (ANO) do Strakovy akademie nabral na síle slovenský „element“ ve vedení českého státu.

Mimo hlavní pozornost se přitom do jedné z klíčových státních firem dostal muž s nepřehlédnutelnou politickou minulostí: Vazil Hudák, nový předseda dozorčí rady Českých drah. Ve své domovině udělal z celé skupiny Slováků působících dnes v českém veřejném sektoru nejvýraznější kariéru.

Za druhé vlády Roberta Fica (2012 až 2016) byl nejdříve státním tajemníkem na ministerstvu financí a následně ministrem hospodářství, přičemž v kabinetu reprezentoval Ficovu stranu Smer-SD.

Hudákův přechod ze Slovenska do českých státních služeb není ojedinělý. Vedle premiéra Babiše, rodáka z Bratislavy, se v nové vládě stal ministrem dopravy jeho krajan Ivan Bednárik, Úřad vlády vede a premiérovou nejbližší poradkyní je Tünde Bartha, narozená v maďarské rodině na východním Slovensku. Do čela České pošty byl před pár dny jmenován manažer slovenského původu Richard Hodul.

U Hudáka se vzhledem k jeho aktuální pozici v české strategické firmě nabízí otázka, zda si stále udržuje kontakty na současné slovenské politiky ze Smeru. On se vyjádřil nejednoznačně - v tom duchu, že není nijak politicky organizován. „Nejsem členem žádné politické strany. Mám české občanství a jsem daňovým rezidentem ČR,“ vypíchl Hudák na dotaz Seznam Zpráv svou aktuální pozici v Česku.

A je si prý jistý, že jeho jmenování nebylo výsledkem žádné stranické nominace.

Zdroje redakce blízké vedení resortu dopravy uvádějí, že Hudáka si do dozorčí rady Českých drah, kde vedle odborářů zasedají nominanti jednotlivých vládních partají, prosadil přímo ministr Bednárik (ve vládě za Okamurovu SPD). Ten to nepopírá a vyzdvihuje Hudákovy odborné předpoklady.

„Jedná se o zkušeného odborníka s praxí ve finančním sektoru i ve veřejných institucích, včetně působení v Evropské investiční bance. Jeho profesní profil odpovídá potřebám společnosti České dráhy, která řeší financování obnovy vozidlového parku a zároveň pracuje s řízením svého zadlužení,“ reagoval Bednárik.

Co se týče dosavadní kariéry, má v ní Vazil Hudák skutečně nepřehlédnutelné momenty. Svého času působil třeba v předních investičních bankách a po odchodu ze slovenského ministerstva hospodářství se stal viceprezidentem zmíněné Evropské investiční banky (EIB). Jsou zde ale i některé spornější body.

Ve druhé polovině 80. let minulého století vystudoval Vazil Hudák v Moskvě MGIMO, tehdy prestižní sovětskou diplomatickou školu. S ohledem na několik let strávených v ruském prostředí chtěly Seznam Zprávy také vědět, jak se staví k válce na Ukrajině.

„Pokud jde o Ukrajinu, můj postoj je dlouhodobě jednoznačný. Na Ukrajině probíhá ruská agrese, která porušuje mezinárodní právo a suverenitu napadené země. Na této pozici není nic nejasného ani dvojznačného,“ reagoval Hudák.

Slovenští novináři ale také dříve připomněli, že ještě jako státní tajemník na ministerstvu financí jednal Hudák v roce 2012 s Rusy, kteří plánovali oživení Mezinárodní investiční banky, bývalé banky RVHP, o otevření jejího sídla v Bratislavě. Banka, označovaná za Putinova trojského koně ve střední Evropě, nakonec našla útočiště u maďarského premiéra Viktora Orbána v Budapešti.

Ze studií v Moskvě si Hudáka pamatují i další absolventi zmíněné vysoké školy, například nynější spolumajitel česko-slovenské finanční skupiny Penta Marek Dospiva. „Velmi chytrý, stejně jako 95 procent absolventů, kteří nebyli z nomenklaturních rodin a museli si to tvrdě odmakat,“ uvedl Dospiva na Hudákovu adresu.

Pokud jde o rodinné zázemí, není ale český miliardář zcela přesný.

Hudákův otec Vasil (křestní jméno se u něj píše jinak než u syna) sice pocházel z rolnické rodiny a rusínského prostředí na chudém východním Slovensku, jak však některé oficiální zdroje uvádějí, od 70. let působil v komunistické diplomacii.

Po roce 1980 byl otec pět let generálním konzulem v australském Sydney a na sklonku režimu byl vybrán jako československý velvyslanec pro Srí Lanku a Maledivy, k tomu už ale nedošlo. Později se i Hudák starší podle údajů na webu českého ministerstva zahraničí na Slovensku angažoval v komunální politice, v rodné obci Frička byl starostou za levicově orientovaný Ficův Smer.

Když byl ale po svém nástupu do pozice ministra syn Vazil požádán, aby popsal, k jakému světonázoru se hlásí, člen vlády (taktéž v dresu Smeru) jednoznačnou odpověď nedal.

„Nejsem zastáncem nějaké filozofie nebo ideologie. Jsem pragmatik. To, co si myslím, že dává smysl, je rácio a je logické, že tím se snažím i řídit. Celkovým nastavením jsem spíše liberálně orientovaný i v souvislosti s tím, že mám určité sociální cítění, protože pocházím z východu a z chudší oblasti,“ popsal Vazil Hudák v roce 2015 sám sebe pro rusínské internetové noviny.

Patrně nejspornější moment kariéry Vazila Hudáka nastal po jeho odchodu ze slovenské vlády, kdy získal post viceprezidenta Evropské investiční banky (EIB). Jak předloni popsalo slovenské Investigativní centrum Jána Kuciaka, patrně se dostal do střetu zájmů, a to v souvislosti s podporou projektu slovenské bateriové firmy InoBat, někdy označované jako „slovenská Tesla“.

EIB schválila v době Hudákova angažmá financování projektů spojených s tímto startupem, přičemž Hudák byl veden (a stále je) jako spoluzakladatel zmíněné firmy.

Pouhých osm měsíců po odchodu z Evropské investiční banky se navíc objevil v dozorčí radě InoBat, čímž měl podle slovenských novinářů porušit etický kodex.

Přestože firma nakonec přislíbenou půjčku z EIB nezískala (od tohoto záměru sama odstoupila), vyvolalo to polemiku ohledně možného propojení mezi Hudákovou veřejnou funkcí a následným angažmá v soukromém sektoru. Porušení stanovených pravidel se měl údajně dopustit i v dalších případech, kdy v bance včas nenahlásil své další aktivity, včetně těch v Česku.

Hudák jakékoli pochybení dodnes odmítá, více se k věci vyjadřovat už nehodlá, protože prý považuje „relevantní okolnosti“ za již objasněné.

„Jsem neexekutivní člen správní rady InoBatu,“ uvedl pro Seznam Zprávy ke své aktuální pozici v baterkárně InoBat, do níž kvůli potížím v roce 2023 vstoupili Číňané z firmy Gotion a společně teď s výraznou podporou státu staví na jihu Slovenska novou gigafactory.

Co se týče dalších aktuálních aktivit, Hudák bez podrobností uvádí, že se věnuje poradenské a strategické práci v oblasti financí, investic a veřejných politik.

„Má profesní dráha je postavena na odborné práci v oblasti financování, infrastruktury, správy velkých institucí a strategického řízení. Právě z tohoto důvodu považuji za důležité, aby mé působení bylo hodnoceno podle odborného přínosu, kvality dohledu a práce, kterou v této roli odvedu, nikoli podle účelově vytvářených souvislostí, které s výkonem funkce přímo nesouvisejí,“ uvedl také pro Seznam Zprávy nový předseda dozorčí rady Českých drah.

Nejde přitom o jeho první spolupráci s českou vládou. Už v roce 2019, taktéž za Babišova kabinetu a bezprostředně po odchodu z EIB, se stal členem Národní investiční rady. Jeho příchod do čela rady byl oficiálně oznámen ještě v čase, kdy v bance pracoval, přičemž její etickou komisi podle slovenských médií požádal o souhlas až ex post.

Zmíněná investiční rada měla sloužit jako poradní orgán pro Národní rozvojový fond, jehož původní ambicí bylo v Česku financovat velké infrastrukturní projekty s využitím soukromého kapitálu.

Babišovou vládou založený fond, coby údajná náhražka za tehdy hojně diskutovanou sektorovou bankovní daň, ale nikdy nepřešel do plného fungování a nakonec skončil, aniž by podpořil jediný projekt. Hudák tam přitom podle údajů ve svém životopise pracoval na částečný úvazek až do dubna loňského roku.

„Ano, Vazil Hudák mi pomáhal s dozorem v Národním rozvojovém fondu, měl s tím zkušenosti, rozuměl jak finanční, tak veřejné sféře, v Česku je poměrně aktivní,“ popsal tehdejší i nynější ministr průmyslu za ANO Karel Havlíček.

Hudákovu letošní nominaci do Českých drah prý ale Havlíček nijak neřešil, bylo to, jak říká, v kompetenci kolegy z dopravy Ivana Bednárika. Nicméně Hudáka považuje i Havlíček za adekvátního nástupce po jiných ekonomech, kteří už v čele dozorčí rady státních drah v minulosti stáli.

Hudák podotýká, že chce v Českých drahách zúročit zkušenosti právě z Evropské investiční banky, kde byl, jak uvádí, odpovědný i za financování dopravní infrastruktury v EU.

„Právě zkušenost s financováním velkých infrastrukturních celků, veřejných investic, řízením rizik a dohledem nad rozsáhlými institucemi představuje typ expertizy, který je pro výkon funkce předsedy dozorčí rady Českých drah podstatný,“ soudí Vazil Hudák, čím by českému státnímu podniku měl být užitečný.