Diskuse kolem výuky angličtiny na školách má falešné premisy, říká expert

Angličtina od první třídy základní školy povinná nebude. Stejně tak se ruší povinný druhý jazyk na vyšším stupni. O změnách rozhodl ministr školství Robert Plaga (za ANO). Zrušil tak plán, který nastavil jeho předchůdce Mikuláš Bek (STAN). Co to reálně způsobí, probíráme v podcastu 5:59 s reportérem Seznam Zpráv a také s expertem na vzdělávání.

Reforma výuky na základních školách v Česku projde ještě dvěma koly úprav, než ji začnou učitelé převádět do každodenní praxe. Minulý týden to oznámil dopisem všem ředitelům škol ministr školství Robert Plaga (za ANO). První kolo korekcí v Rámcovém vzdělávacím programu, který stanovuje vodítka pro výuku všem základním školám v zemi, se má odehrát ještě během léta, aby bylo hotové v polovině srpna.

„Bude obsahovat dvě významné změny, a sice zrušení povinnosti zařazení angličtiny od prvního ročníku a zrušení povinnosti zařazení dalšího cizího jazyka od sedmého ročníku do společného základu závazného pro všechny žáky,“ oznámil hlavní změny Plaga. Kritická reakce jeho předchůdce ve funkci na sebe nedala dlouho čekat.

Podle exministra Beka „rezignace na změnu k lepšímu a dokonce zhoršení současného stavu znevýhodní děti i celou zemi“. Jak ale v podcastu 5:59 upozorňuje Josef Mačí z domácí redakce Seznam Zpráv, který oblast školství dlouhodobě sleduje, kritice čelil po ohlášení své nyní zrušené reformy výuky i sám Bek.

„Ta debata pokračovala v podstatě až dodneška: Zvládnou to školy? Bude dostatek učitelů? Zvládnou to žáci?“ shrnuje podstatu výhrad vůči Bekově reformě redaktor. „Od začátku se argumentovalo tím, že dnes žáci sotva zvládají mateřštinu, pak do nějaké míry angličtinu, ale třeba s dalším cizím jazykem už má velká část dětí problémy, tak jestli vůbec dává smysl ho do těch žáků cpát, když si z toho stejně nic neodnesou,“ dodává.

Jak také vysvětluje, ohlášené odstoupení od reformy se v praxi nemusí nijak výrazně projevit. „Angličtina je dnes povinná od třetího ročníku, nicméně školy mohou začít s její výukou klidně dříve. Mimochodem, polovina škol stejně začíná s angličtinou už od prvního ročníku,“ říká Mačí. Podobně je to i s výukou druhého cizího jazyka, povinného nejpozději od osmého ročníku, přičemž z dat vyplývá, že tři čtvrtiny škol začínají už od sedmého ročníku.

Nově by ale druhý cizí jazyk neměl být povinný. Školy jej budou muset i nadále nabízet, ale žáci si ho nebudou muset vždy vybrat. Mačí podle svých slov vnímá na straně škol jistou únavu z neustálých změn, pokud jde o Rámcový vzdělávací program. Zároveň má ale pocit, že už se naučily jít svou vlastní cestou.

Programový ředitel a vedoucí odborného týmu neziskové organizace EDUin Jan Vöröš Mušuta, který je druhým hostem aktuálního vydání podcastu 5:59, se domnívá, že by čerstvé rozhodnutí ministra Plagy určitě nemělo vést k propadu znalosti angličtiny u školou povinných dětí. Toho se totiž někteří rodiče obávají.

„Školy budou moct mít anglický jazyk třeba od prvního ročníku, ale nemusí. Zůstává pro ně zachováno to, že musí na konci pátého ročníku dosáhnout takzvaných očekávaných výstupů učení, a ty se nezměnily,“ vysvětluje expert na vzdělávání.

Vöröš Mušuta zároveň podotýká, že ho debata a odpor, které Plagovo oznámení vyvolalo, překvapily, protože měl za to, že všichni respektují svobodu škol dosáhnout stanovených cílů cestou, kterou si samy vyberou. U jiných předmětů, kde se ke školám přistupuje se stejnou volností, se totiž rodiče ani učitelé nevyhrazují.

„A teď se najednou ozvali i třeba progresivní ředitelé základních škol, kteří říkali, že je škoda, že nebude angličtina od prvního ročníku. A možná mají pravdu, ale je zvláštní, že na to upozorňují jenom u angličtiny,“ říká programový ředitel EDUinu. „Buďto věříme školám a necháme to na nich, stanovíme jenom cíle, anebo jim tolik nevěříme a chceme mít nějaké nepodkročitelné minimum, ale potom nedává smysl mít to minimum jen u anglického jazyka,“ dodává.

Expert si zároveň všímá jistých falešných premis v debatě o výuce angličtiny, která se po Plagově oznámení rozproudila. „Ta diskuze se vede po ideové rovině a ty tábory se dělí na ty, kteří chtějí, ať umíme lépe anglicky, a ty, kteří - v uvozovkách - to nechtějí. Ale já si myslím, že ten druhý tábor vlastně neexistuje. Ten spor podle mě není v tom, že bychom nechtěli, aby se děti učily anglicky a uměly anglicky, ale v tom, jak toho docílit,“ říká Jan Vöröš Mušuta.

Programový ředitel EDUin nerozporuje ani druhou plánovanou změnu, kterou už avizoval ministr Plaga, tj. zrušení povinnosti vyučovat druhý volitelný jazyk na druhém stupni.

„To už není moc odborná otázka, protože to, co se má učit na základních školách, je vlastně politické rozhodnutí. Pokud si jako společnost řekneme, že chceme, aby každý uměl dva cizí jazyky, je legitimní, že chceme po základních školách, aby naučily děti dva cizí jazyky. Ale to samotné rozhodnutí je politické,“ konstatuje Jan Vöröš Mušuta.

Upozorňuje ale, že nejde o opatření „bez nákladů“. Nejde přitom jen o finance. Výuka druhého cizího jazyka by se uskutečňovala na úkor něčeho jiného, třeba tance, výtvarné výchovy nebo finanční gramotnosti. „A já si myslím, že apriori ten druhý cizí jazyk není hodnotnější než třeba tanec. My ale tu debatu takhle nevedeme, zmínky o nákladech v debatách nezaznívají,“ říká expert na vzdělávání z organizace EDUin.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, co by podle Jana Vöröše Mušuty mohlo vést ke zlepšení kvality výuky angličtiny na českých základních školách. A že úroveň testů u maturitní zkoušky z angličtiny je podle něj velmi nízká a stálo by za to ji zvýšit. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.