Angličtině vládli pařani. Holky je ale dohání, i díky sociálním sítím

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Více než u kteréhokoli jiného předmětu je na angličtině vidět, jak moderní svět mění zažitý způsob výuky. České děti se rapidně zlepšují v anglickém jazyce. Kromě školy hraje ale velký vliv právě prostředí digitálního světa, kde je angličtina jazykem číslo jedna.

Ukázalo se to ve výsledcích testování deváťáků, kteří letos skládali identické testy na stejných školách jako jejich předchůdci 20 let zpátky. Průzkum provedla společnost Kalibro exkluzivně pro Seznam Zprávy a deník Právo a na celkové výsledky se můžete podívat tady.

Tentokrát jsme se podrobněji podívali na další detaily testování, například jaký vliv hraje pohlaví testovaných dětí. O něco více se v češtině zhoršily dívky, i když jde jen o drobné změny. Chlapci se pak na rozdíl od dívek v matematice ve srovnání s testováním v roce 2005 dokonce o skoro jeden procentní bod zlepšili.

V matematice také zůstávají nejvýraznější rozdíly, chlapci jsou lepší o více než 6 procentních bodů. Naopak dívky si ponechávají vedení v češtině a angličtině.

Jednu změnu lze ale spatřit v angličtině. Zatímco v dřívějších testováních táhli výsledky nahoru především chlapci, nyní se situace obrátila ve prospěch dívek.

„Jedním z možných vysvětlení může být vývoj v přístupu k internetu a jeho využívání tehdy a dnes,“ říká David Souček, ředitel společnosti Kalibro.

„Nejprve internet pomáhal zlepšovat angličtinu více chlapcům, protože tam nalézali zejména počítačové hry, kterým dívky tolik pozornosti nevěnovaly. V posledních letech se ale situace vyrovnala, protože i dívky nalezly díky youtubovým kanálům a podcastům zaměřeným například na módu a životní styl motivaci k tomu věnovat se angličtině intenzivněji – i když ne zrovna té ‚školní‘,“ dodává Souček.

Že si v moderním světě našli jak kluci, tak holky svůj zdroj, který jim s angličtinou přirozeně pomáhá, vidí mezi žáky i učitelka angličtiny na přerovské Základní škole Za Mlýnem Kateřina Steiningerová.

„Dříve byly zásadní počítačové hry, což byla doména hlavně kluků, a tak byli napřed. Dneska je ale už holky neskutečným způsobem dohnaly. Seriály, filmy, Netflix, influenceři – je vidět, že děti mají angličtinu jako koníčka a jsou jí obklopené,“ popisuje učitelka, že dneska už nevidí mezi pohlavími žádný rozdíl.

Steiningerová dlouhá léta organizuje okresní kola anglických konverzačních soutěží, kde narážejí v posledních letech na příjemnou potíž, která jen potvrzuje výsledky testování deváťáků.

„Máme obrovské problémy vybrat vítěze, protože děti jsou dneska všechny skvělé. Každé sice jiným způsobem, záleží třeba na tématu, které si vyberou, ale úroveň jde opravdu hodně nahoru,“ dodává Steiningerová.

Jak ale potvrzují opakovaně data z dalších domácích i mezinárodních šetření, u výsledků žáků do velké míry záleží na tom, z jak podporující rodiny děti pocházejí.

„V některých gramotnostech jsme v mezinárodním srovnání dokonce nadprůměrní. Když se ale na výsledky podíváme podrobněji, zjistíme, že velkou roli hraje rodinné zázemí. Jedné skupině žáků se tak nedaří, přitom potenciál je v dětech veliký, bohužel v našem vzdělávacím systému stále nejsme na jejich podporu dostatečně připraveni,“ popsal už dříve pro Seznam Zprávy ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

V průzkumu společnosti Kalibro se konkrétně řešil vztah výsledků v testech se vzděláním rodičů.

Děti vysokoškoláků získaly ve všech předmětech lepší výsledky než žáci, jejichž rodiče dosáhli maximálně maturity. Nejhorší výsledky pak měly děti z rodin, kde ani jeden z rodičů maturitu nemá.

Celkově se za 20 let ve vzorku testovaných zvedl podíl rodičů s vysokoškolským vzděláním, s tím jak postupně narostla vzdělanost v celé společnosti. Tenhle fakt tak patrně pomáhá vyrovnat zase negativní trendy, které na děti dopadají – vliv digitálních technologií nebo třeba zhoršení psychického stavu. Protože celkové výsledky se kromě angličtiny výrazněji nemění.

„Dodatečně tak sklízíme pozitivní plody skokového zvýšení kapacity vysokých škol v devadesátých letech. Tito ‚noví‘ vysokoškoláci, mimo jiné i díky vlastní zkušenosti, dokážou lépe ocenit přínos kvalitního vzdělání i u svých dětí, a také k tomu mají lepší výchozí pozici. Dokážou například svým dětem snáze vysvětlit to, co ve škole nepochopily. A opět se tento faktor nejvýrazněji projevuje u matematiky,“ dodává Souček.