„Sundala růžové brýle.“ Proti Trumpovi jde jedna z jeho nejvěrnějších

Není snad v Kongresu větší stoupenkyně Donalda Trumpa. Do Sněmovny reprezentantů často chodí s červenou kšiltovkou hnutí MAGA i přesto, že to parlamentní dekorum zakazuje. Hlasuje pro všechny jeho zákony a iniciativy. Teď se ale Marjorie Taylor Greeneová prezidentovi a jeho lidem postavila ve zřejmě nejožehavější kauze Trumpova prezidentství – skandálu s takzvanými Epsteinovými seznamy.

Greeneová prohlašuje, že podpoří vydání těchto záznamů, které si sexuální predátor, pedofil a překupník Jeffrey Epstein vedl. Demokraté jsou přesvědčeni o tom, že v nich figuruje i sám Donald Trump, a proto se podle nich prezident snaží zveřejnění dokumentů zabránit.

Poslankyně za stát Georgie se chystá přidat na stranu demokratů a tří republikánů ve Sněmovně reprezentantů. Jejich počet by tak mohl dosáhnout „magického“ čísla 218, což stačí na to, aby komora odhlasovala zveřejnění informací z Epsteinovy rozsáhlé složky (podle některých odhadů by se mohlo jednat až o statisíce dokumentů).

Poslankyně svou podporu zopakovala i navzdory tlaku na její přehodnocení, kterému – jak tvrdí – čelí z Bílého domu. Na sociální síti X napsala, že se zodpovídá jen Bohu. Dramaticky dodala, že by ji někdo mohl za její postoj nechat úkladně zavraždit.

„Mám plnou víru v Boha a Ježíš Kristus je můj Pán a Spasitel. Jako hříšník jsem spasena pouze skrze Jeho milost a milosrdenství. Nicméně pokud se mi něco stane, žádám vás všechny, abyste zjistili, která zahraniční vláda nebo mocní by podnikli takový ohavný krok, aby zabránili zveřejnění těchto informací,“ napsala Greeneová na síti X s odkazem na Epsteinovy záznamy.

V posledních dnech je tato politička, nechvalně známá svými rasistickými výlevy a zálibou v konspiračních teoriích, nezvykle „hovorná“. Médiím prozradila, že jí údajně kvůli Epsteinovi vyhrožují Trumpovi lidé, a to přímo prezidentovi nejbližší spolupracovníci a poradci v Bílém domě.

O ostré výměně názorů se přitom Greeneová podělila v rozsáhlém rozhovoru s liberálním listem The New York Times (NYT). Jeden nejmenovaný představitel z Bílého domu jí měl vzkázat, že hlas pro zveřejnění Epsteinových seznamů je vnímán jako „velmi nenávistný akt“ vůči prezidentovi.

Greeneová se prý tvrdě ohradila a zavolala do „západního křídla“, což je část Bílého domu, kde úřaduje prezident, nachází se tam Oválná pracovna či místnost pro krizové situace, tzv. Situation room.

„Řekla jsem jim (Trumpovým lidem): Vy jste mě nezvolili. Nepracuji pro vás, pracuji pro svůj obvod,“ interpretovala svá slova Greeneová pro NYT s tím, že se konzervativním poslancům a senátorům nemá vyhrožovat. Za příklad takových výhrůžek uvedla náznaky, že ji prezident třeba nepodpoří v primárkách či nepozve na akce do Bílého domu.

Faktem je, že Greeneová ve svém obvodě chce svůj poslanecký mandát v příštím roce obhajovat v takzvaných midterms, jak se říká volbám konaným uprostřed prezidentova volebního období. A bez podpory Trumpa by její šance u voličské základny republikánů byly o poznání menší. Prezident je u republikánů stále velmi populární a zvlášť v primárkách mívá jeho hlas sílu.

Greeneová ale tvrdí, že na ni tato taktika v žádném případě nefunguje a Trumpovy lidi prý klidně pošle do „pr**le“.

NYT píší, že demokraté, ale i část republikánů považovali političku po jejím příchodu do Kongresu v roce 2021 za pouhý vtip.

Straničtí kolegové ji dokonce označovali za „vyvrhele“, nelíbilo se jim, že politička propagovala teorie QAnon, krajně pravicového hnutí, které na internetu mimo jiné šíří konspirační teorie. Jednou z nich je, že ve vládních složkách existuje kriminální gang pedofilů, jenž organizuje globální obchod se sexem s nezletilými.

Mezitím se stala Trumpovou nejhlasitější podporovatelkou. Ostatně už během kampaně voličům tvrdila, že ji „Donald Trump ve Washingtonu potřebuje“.

V dolní komoře Kongresu se od prvního dne opravdu stala jeho vášnivou obhájkyní a fanouškem. Neunesla, že by mohl být Trump poražen. Byla tak jednou ze 139 republikánů, kteří odmítli stvrdit vítězství demokrata Joea Bidena ve volbách v roce 2020. 

Nepokoje u Kapitolu ze 6. ledna 2021 připsala radikální levici a hnutí Black Lives Matter (BLM), které organicky vzniklo jako protest proti policejní brutalitě, podle členů BLM zaměřeno převážně na mladé černošské muže.

„MAGA takové věci nedělá. My se neúčastníme výtržností. Nerabujeme. Nejsme strana násilí,“ napsala Greeneová na síti X navzdory faktu, že to byli právě Trumpovi stoupenci, kteří do Kapitolu vtrhli a začali ho demolovat.

Opakovaně přitom podporovala násilí vůči demokratům. V roce 2019 například na svůj facebookový profil napsala, že Nancy Pelosiová, tehdejší předsedkyně Sněmovny reprezentantů, se dopustila vlastizrady, trestného činu, který by měl být podle ní „potrestaný smrtí“.

Během svého působení v Kongresu se z ní postupem času stal týmový hráč, píší NYT s tím, že u ní možná dochází k další proměně – jako by se stylizovala do role nezávislé konzervativky, která je svá a nikoho se ve Washingtonu nebojí, nikoho nepotřebuje a rovněž nepodléhá žádným vzletným emocím, jaké dávala najevo směrem k Donaldu Trumpovi. Podle NYT už možná Greeneová ve vztahu k prezidentovi „sundala růžové brýle“.

„Všechno se změní, když se někdo ujme úřadu. Každý prezident ​​je v záplavě informací, které dostává,“ řekla také v rozhovoru pro The New York Times s tím, že Trump naslouchá špatným rádcům.

Greeneová, která Trumpa i tak stále nazývá svým „oblíbeným prezidentem“, se s Bílým domem rozešla v řadě témat. Letos v červenci se například stala první republikánkou v Kongresu, která situaci v Pásmu Gazy označila za genocidu. Požaduje také, aby vývoj technologií spojených s umělou inteligencí podléhal přísným regulacím a dohledu.

Žádná z těchto rebelií se ale nedá srovnat s jejím postojem v souvislosti s Epsteinovými záznamy. Někteří komentátoři jsou toho názoru, že politička možná zažehla v hnutí MAGA občanskou válku.