Hlavní obsah

Europoslanci schválili strop na ceny emisních povolenek

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační foto.

aktualizováno •

Emisní povolenky byly opět tématem na plénu Evropského parlamentu. Zákonodárci hlasovali o mechanismech, které mají zabránit nárůstu jejich ceny, a dopadech na průmysl a spotřebitele.

Článek

Poslanci Evropského parlamentu schválili brzdy proti růstu cen emisních povolenek. V systému ETS1 zůstane povolenek víc a cena nové povolenky ETS2 dostane strop.

Nová pravidla zavádějí v rámci „povolenek pro domácnosti“ ETS2 cenový strop 45 eur (1 100 korun) za tunu CO2, po jehož dosažení se do oběhu začnou automaticky uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability. To má růst cen omezit. Úprava vstoupí v platnost poté, co ji schválí také členské státy. Systém by měl být zprovozněn po ročním odkladu v roce 2028.

„Dochází ke zmírnění stávajícího stavu, byť drobnému. My jako hnutí ANO, my jako Patrioti, máme k tomu tu pozici, že byť drobné zmírnění není dostatečné, je to pořád lepší, protože jak průmysl, tak domácnosti nakonec získají trochu víc času. A konstruktivně to podpoříme,“ říká europoslanec Ondřej Knotek.

„Důležité je, jestli se Evropská komise rozhodne balík povolenek jako palební sílu pustit, když cena povolenek půjde nahoru, a tím tlačit na zlevňování povolenky. Což je třeba důležité teď, když například cena plynu roste v důsledku geopolitické krize v Perském zálivu a jinde. A to pak bude záviset na Evropské komisi,“ upozornil pro Seznam Zprávy Byznys europoslanec Alexandr Vondra.

Emisní povolenky ETS2 zvednou cenu pohonných hmot a některých paliv na vytápění budov, jako jsou plyn a uhlí. Avizovaná mez 45 eur počítá s cenami roku 2020, v aktuálních cenách by měl systém zafungovat při ceně kolem 57 až 58 eur za tunu vypuštěného skleníkového plynu.

Komise se už dříve zavázala, že do října 2027 systém ETS2 přezkoumá a posoudí jeho sociální dopady na spotřebitele.

Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že změna systému je lepší než nic, napsala agentura ČTK. „Proto jsme to podpořili, ale nijak zásadně to ničemu nepomůže. Pořád platí, že ETS2 je nástroj, který by lidem zdražil bydlení i dopravu a zapříčinil uzavření dalších kapacit rafinerií. V současné době vysokých cen pohonných hmot i zemního plynu by se členské státy měly dohodnout, celý systém zrušit, nebo ho minimálně odložit o několik let,“ dodal.

Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) schválení takzvané tržní stabilizační rezervy uvítal. Samotné zavedení systému ETS2 pro silniční dopravu a budovy však v současné době považuje za nepřijatelné kvůli rostoucím cenám energií, uvedla ČTK.

Změn se dočkají také povolenky první generace, které platily průmyslové podniky – a v konečném účtu lidé, například v cenách elektřiny.

„Dnešní balík hlasování se týká snahy tlumit kolaps průmyslu v důsledku vysokých cen energií v Evropě, a to brutálního zaostávání za Čínou a Amerikou, kde jsou energie, a zejména elektřina, levnější,“ řekl Seznam Zprávám Byznys europoslanec Alexandr Vondra. Podle Eurostatu má Česká republika jedny z nejdražších energií v Evropě.

Poslanci již odhlasovali omezení postupného stahování emisních povolenek ETS1 z trhu. Systém fungoval tak, že když se počet povolenek na trhu zredukuje jejich stažením z obchodování, už je tam není možné vrátit zpět. Cena povolenky tak rostla, což má průmysl a další znečišťovatele motivovat ke snižování emisí.

„Čili je to systém, který konstantně tlačí na to, aby cena povolenky stoupala v rámci dekarbonizace. A průmysl s tím má problém, zejména ten energeticky náročný, to znamená výroba cementu, hnojiv, skla, keramiky, oceli, hliníku. S výjimkou hliníku je to problém i pro český průmysl,“ říká Vondra. Podle něj je stopka pro zneplatňování povolenek krok správným směrem.

Opatření má ale limity. Komise navrhovala, že povolenky mají být z trhu staženy v případě, že jich bude v rezervě více než 400 milionů. Poslanci tento mechanismus chtějí nadále zachovat, ale hranici pro zneplatnění povolenek zvýšili na počet 650 milionů, a to od 1. března 2027.

Emisní povolenky ETS

Systém obchodování s emisními povolenkami (ETS1) Evropská unie zavedla v roce 2005. Vztahuje se především na energetiku, energeticky náročný průmysl a leteckou dopravu. Stanovuje celkový limit emisí oxidu uhličitého, přičemž podniky musí na každou vypuštěnou tunu oxidu uhličitého odevzdat odpovídající povolenku.

„Dnešní hlasování představuje správnou rovnováhu mezi klimatickými ambicemi a průmyslovou konkurenceschopností. Zvýšení prahové hodnoty pro zneplatnění a stanovení jasného data vstupu v platnost poskytuje rezervě tržní stability nezbytnou flexibilitu a zároveň chrání systém EU ETS. Dohoda podpořená širokou většinou připravuje půdu pro revizi systému EU ETS a dokazuje, že ambiciózní klimatická a průmyslová politika mohou jít ruku v ruce,“ uvedl italský europoslanec a zpravodaj Pierfrancesco Maran.

Část europoslanců ještě podle Knotka přišla s mezinávrhem, který by povolenky ETS1 z trhu dále stahoval, byť nad nějakou úrovní. „To samozřejmě nepodpoříme. Pokud by to prošlo, tak budeme proti. Ale jsou tam určité indicie, že by mohl přijít zdravý rozum, a i když je Evropská komise zelená, navrhla něco relativně rozumného, tak to snad projde,“ uvedl Knotek.

Europoslance podle ČTK čeká také hlasování o rozšíření působnosti uhlíkového cla nebo o vytvoření takzvaného dekarbonizačního fondu.

Doporučované