Článek
Poslanci Evropského parlamentu schválili brzdy proti růstu cen emisních povolenek. V systému ETS 1 zůstane povolenek víc a cena nové povolenky ETS 2 dostane strop.
Nová pravidla zavádějí v rámci „povolenek pro domácnosti“ ETS 2 cenový strop 45 eur (1 100 korun) za tunu CO2, po jehož dosažení se do oběhu začnou automaticky uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability. To má růst cen omezit. Úprava vstoupí v platnost poté, co ji schválí také členské státy. Systém by měl být zprovozněn po ročním odkladu v roce 2028.
„Dochází ke zmírnění stávajícího stavu, byť drobnému. My jako hnutí ANO, my jako Patrioti, máme k tomu tu pozici, že byť drobné zmírnění není dostatečné, je to pořád lepší, protože jak průmysl, tak domácnosti nakonec získají trochu víc času. A konstruktivně to podpoříme,“ říká europoslanec Ondřej Knotek.
„Důležité je, jestli se Evropská komise rozhodne balík povolenek jako palební sílu pustit, když cena povolenek půjde nahoru, a tím tlačit na zlevňování povolenky. Což je třeba důležité teď, když například cena plynu roste v důsledku geopolitické krize v Perském zálivu a jinde. A to pak bude záviset na Evropské komisi,“ upozornil pro Seznam Zprávy Byznys europoslanec Alexandr Vondra.
Emisní povolenky ETS 2 zvednou cenu pohonných hmot a některých paliv na vytápění budov, jako jsou plyn a uhlí. Avizovaná mez 45 eur počítá s cenami roku 2020, v aktuálních cenách by měl systém zafungovat při ceně kolem 57 až 58 eur za tunu vypuštěného skleníkového plynu.
Změn se dočkají také povolenky první generace, které platily průmyslové podniky – a v konečném účtu lidé například v cenách elektřiny.
„Dnešní balík hlasování se týká snahy tlumit kolaps průmyslu v důsledku vysokých cen energií v Evropě, a to brutální zaostávání za Čínou a Amerikou, kde jsou energie, a zejména elektřina, levnější,“ řekl Seznam Zprávám Byznys europoslanec Alexandr Vondra. Podle Eurostatu má Česká republika jedny z nejdražších energií v Evropě.
Poslanci již odhlasovali omezení postupného stahovaní emisních povolenek ETS 1 z trhu. Systém fungoval tak, že když se počet povolenek na trhu zredukuje jejich stažením z obchodování, už je tam není možné vrátit zpět. Cena povolenky tak rostla, což má průmysl a další znečišťovatele motivovat ke snižování emisí.
„Čili je to systém, který konstantně tlačí na to, aby cena povolenky stoupala v rámci dekarbonizace. A průmysl s tím má problém, zejména ten energeticky náročný, to znamená výroba cementu, hnojiv, skla, keramiky, oceli, hliníku. S výjimkou hliníku je to problém i pro český průmysl,“ říká Vondra. Podle něj je stopka pro zneplatňování povolenek krok správným směrem.
Opatření má ale limity. Komise navrhovala, že povolenky mají být z trhu staženy v případě, že jich bude v rezervě více než 400 milionů. Poslanci tento mechanismus chtějí nadále zachovat, ale hranici pro zneplatnění povolenek zvýšili na počet 650 milionů, a to od 1. března 2027.
Emisní povolenky ETS
Systém obchodování s emisními povolenkami (ETS1) Evropská unie zavedla v roce 2005. Vztahuje se především na energetiku, energeticky náročný průmysl a leteckou dopravu. Stanovuje celkový limit emisí oxidu uhličitého, přičemž podniky musí na každou vypuštěnou tunu oxidu uhličitého odevzdat odpovídající povolenku.
„Dnešní hlasování představuje správnou rovnováhu mezi klimatickými ambicemi a průmyslovou konkurenceschopností. Zvýšení prahové hodnoty pro zneplatnění a stanovení jasného data vstupu v platnost poskytuje rezervě tržní stability nezbytnou flexibilitu a zároveň chrání systém EU ETS. Dohoda podpořená širokou většinou připravuje půdu pro revizi systému EU ETS a dokazuje, že ambiciózní klimatická a průmyslová politika mohou jít ruku v ruce,“ uvedl italský europoslanec a zpravodaj Pierfrancesco Maran.
Část europoslanců ještě podle Knotka přišla s mezinávrhem, který by povolenky ETS 1 z trhu dále stahoval, byť nad nějakou úrovní. „To samozřejmě nepodpoříme. Pokud by to prošlo, tak budeme proti. Ale jsou tam určité indicie, že by mohl přijít zdravý rozum, a i když je Evropská komise zelená, navrhla něco relativně rozumného, tak to snad projde,“ uvedl Knotek.
Europoslance podle ČTK čeká také hlasování o rozšíření působnosti uhlíkového cla nebo o vytvoření takzvaného dekarbonizačního fondu.
