Článek
Evropská komise v pátek představila revizi systému emisních povolenek ETS1, po níž volalo stále více členských států i průmyslových svazů. Například český premiér Andrej Babiš (ANO) dlouhodobě patří na evropské úrovni k hlasitým odpůrcům emisních povolenek a před každým sjezdem premiérů a prezidentů EU to nezapomene připomenout.
Komisař pro klima Wopke Hoekstra dostal složitou politickou úlohu. Revize měla na jedné straně ulevit evropskému průmyslu, který čelí ostré globální konkurenci a drahým energiím. Na druhé straně měla zachovat původní klimatické cíle pro rok 2040 – snížit emise do tohoto roku o 90 procent s tím, že pět procent si mohou členské státy koupit zelenými investicemi mimo EU. Právě Hoekstra s komisařkou pro hospodářskou soutěž Teresou Riberou kolem poledne předstoupil v Bruselu před řečnický pultík a spustili.
„Víme, že dekarbonizace je nejlepší složkou pro posílení konkurenceschopnosti. Právě proto se snažíme pročistit i průmysl a znečišťovatele. Je to dvacet let, co jsme emisní povolenky v Evropě zavedli a systém stále funguje. Museli jsme ho ale přizpůsobit současnosti. Právě proto bylo třeba provést revizi tak, aby fungoval stále stejně dobře i v dalších dvaceti letech,“ řekla na úvod tiskové konference komisařka Ribera o systému, který podle Evropské komise za 20 let existence přinesl 270 miliard eur v investicích do dekarbonizace kontinentu.
Něco za něco
Návrh Komise podle Hoekstra dal dohromady ambiciózní a udržitelnou klimatickou politiku, lepší připravenost na změny v energetice a podporu evropské nezávislosti.
„ETS pomáhá zajistit rovné podmínky pro společnosti a průmyslové sektory v celé Evropě. Podporuje značku Made in EU a také naši zjednodušující logiku, kde se snažíme zbavit zbytečné regulace. A pokud se nám podaří revizi provést, tak to bude znamenat stovky miliard dalších investic na evropské půdě,“ začal komisař vypočítávat možné úspěchy před představením návrhu.
Svět se podle něj změnil a průmyslové sektory čelí nerovným podmínkám kvůli dotacím a nekalým obchodním praktikám ze strany obchodních partnerů mimo EU. Mnohé podniky podle něj také investovaly do zelené budoucnosti, ale neudělaly dost při dekarbonizaci Evropy a investovaly peníze z povolenek mimo ni.
Řešení požadavků zelené politiky a průmyslu je jádrem komisního návrhu. Unie potřebuje ulevit svému průmyslu, zároveň nelze přehlížet, že podniky spadající pod ETS1 způsobují zhruba 40 procent evropských emisí. Od zavedení systému uplynulo přes 20 let a emise ETS prokazatelně snižuje. Jenže za tu dobu vzrostla Evropě globální konkurence. Pokud chce Evropa hrát první ekonomickou ligu, musí návrh nabídnout oboje.
Jak se systém změní
Komisař Hoekstra předložil kompromis shrnutelný do tří slov - „něco za něco“. Podle návrhu podniky dostanou více bezplatných povolenek a čas na adaptaci, ale ušetřené peníze budou muset prokazatelně nalít zpět do dekarbonizace.
„Návrh je v souladu s cíli pro rok 2040, podporuje klimatické aktivity a zároveň mění systém povolenek na pohon Evropy v zelené budoucnosti. Chceme odměňovat pionýry zelené transformace. Naším cílem je podpořit základní průmyslové sektory naší ekonomiky. Po roce 2030 k tomu budeme mít volné alokace a odměnu pro ty společnosti, které budou investovat do dekarbonizace v Evropě. A to je jeden z hlavních rozdílů oproti předchozímu systému. Alokace pro nás neznamená peníze za nic, protože 100 procent peněz z povolenek se bude muset investovat do dekarbonizace v EU,“ pokračoval.
Další ze změn, které návrh přináší, je, že do ETS1 spadne i letectví a námořní doprava a pravidla dopadnou i na soukromá letadla. Část vybraných peněz z tohoto typu povolenek půjde na vývoj udržitelných paliv.
Další změna dopadne na státní rozpočty. Členské země, které inkasují miliardy z prodeje povolenek, budou muset nově poslat minimálně polovinu těchto příjmů přímo na dekarbonizaci průmyslu. Podle očekávání tento krok může narazit na tvrdý odpor národních ministrů financí.
Náraz za nárazem
Vzhledem k vyhrocenosti celé diskuse o udržení klimatických cílů a konkurenceschopného průmyslu lze očekávat, že návrh u části politického spektra narazí hned v dalším kole legislativního procesu Unie, tedy v Evropském parlamentu.
„Návrh umožní evropskému energeticky náročnému průmyslu, jako je ocel, sklo či chemie, přežít, nicméně vzhledem ke globální realitě není navržené zmírnění systému povolenek dostatečné,“ hodnotí europoslanec Ondřej Knotek (ANO) návrh.
„Komise chápe, že současné nastavení neodpovídá realitě, protože těžký průmysl ani letecká doprava dekarbonizaci nestíhají, a proto v ETS rozvolňuje pravidla. Povolenky se budou dražit i po roce 2040. Je otázka, jestli navržené rozvolnění bude stačit. Bezplatné povolenky nově budou podmíněné plánováním investic do snižování emisí a částečně i naplněním těchto investic. Navíc 50 procent výnosů musí jít zpět do průmyslu. S tím souhlasím,“ komentuje pro Seznam Zprávy europoslankyně Danuše Nerudová (STAN).
„Novým zajímavým nástrojem je takzvaná solidarita v ETS – tedy, že 10 procent výnosů půjde k 16 státům s nejnižšími příjmy včetně ČR. Hodně z těchto států má těžký průmysl a delší cestu k dekarbonizaci, takže to určitě podporuji. Ale zásadním aspektem návrhu pro Česko je pokračování modernizačního fondu, kde je alokováno 280 milionů povolenek.“ dodává.
