Článek
Má ráda drbání a co víc – umí se drbat i sama. Jazykem uchopí koště a umně ho použije k podrbání na hřbetě nebo ve slabinách. Podle místa drbání koště dokonce otáčí.
Kráva Veronika, která žije v rakouské vesnici pod Villachskými Alpami, se díky tomu dokonce nedávno dostala do studie vědců z Vídeňské veterinární univerzity. Změnila tím poznání. Dokázala totiž, že umí využívat nástroj.
Veronika má ráda drbání i od lidí. Přesto její majitelé dobře vědí, že ani klidná kráva není domácí mazlíček. Právě na to letos v létě upozorňují farmáři i horské organizace napříč Alpami.
Po sérii vážných útoků na turisty znovu vyzývají návštěvníky hor, aby se na pastvinách chovali obezřetně.
„Na alpských pastvinách se pohybuje stále více lidí. To přináší větší potenciál ke konfliktům. Na druhou stranu jsou dnes obě strany citlivější než dříve,“ řekl Hubert Lohfeyer z Okresní zemědělské komory v rakouském Pinzgau.
Častým spouštěčem jsou psi
Jen letos otřáslo Alpami několik tragických případů. V květnu ve Východním Tyrolsku zahynula sedmašedesátiletá turistka, kterou napadlo stádo krav. Její manžel utrpěl těžká zranění.
U bavorského Berchtesgadenu zase kráva odhodila turistku do vzduchu. Podle vyšetřovatelů mohlo zvíře vyprovokovat i pouhé bodnutí hmyzem. Na konci června pak v jihotyrolském údolí Antholz zaútočily krávy s telaty na skupinu patnácti turistů. Tři lidé skončili v nemocnici, jeden z nich s vážným poraněním hrudníku.
Oběťmi přitom nebývají jen turisté. Minulý týden ve Štýrsku ušlapalo stádo vlastního šestačtyřicetiletého chovatele.
Odborníci ale zdůrazňují, že krávy nejsou od přírody agresivní. Ve většině případů reagují na situace, které vyhodnotí jako ohrožení.
Nejčastějším spouštěčem jsou psi, které skot instinktivně vnímá jako predátory. Velmi citlivé jsou také krávy s telaty. Riziko zvyšují i turisté, kteří se snaží zvířata hladit, krmit nebo si s nimi pořizovat fotografie.
„Nechceme turisty z hor vytlačit, ale opatrnost je namístě,“ uvedla poradkyně pro horské pastviny Petra Fürstauerová-Reiterová. Podle ní nejsou řešením ploty. V horském terénu je často ani nelze postavit a navíc by změnily charakter alpské krajiny.
Místo toho rakouští farmáři sázejí na osvětu. Vydali nový kodex pro pohyb na horských pastvinách. Turistům doporučují udržovat od zvířat odstup alespoň dvacet metrů, nekrmit je ani nehladit, neodbočovat z vyznačených cest a psy vodit na krátkém vodítku.
Pokud kráva začne sklánět hlavu, funět nebo hrabat kopytem, je podle doporučení čas pomalu ustoupit. V případě útoku by měl majitel psa zvíře pustit z vodítka.
Krávy se zpravidla soustředí právě na něj, zatímco člověk získá šanci dostat se do bezpečí.
Podobně varují i chovatelé v italském Jižním Tyrolsku. Podle předsedy tamního zemědělského svazu Daniela Gassera jsou krávy v posledních letech citlivější na přítomnost lidí.
Přispívá k tomu častější pohyb turistů se psy i návrat vlků do Alp. „Zvyšuje se riziko, že matky budou svá telata bránit a podle toho také zareagují,“ uvedl Gasser po červnovém útoku na skupinu turistů v údolí Antholz.
Rakouské desatero bezpečného pohybu na pastvinách
- Vyhněte se přímému kontaktu se zvířaty. Nekrmte je a vždy si udržujte bezpečný odstup.
- Chovejte se klidně. Zvířata neplašte ani je zbytečně nerozrušujte.
- Respektujte krávy s telaty. Pokud máte psa, těmto stádům se raději úplně vyhněte.
- Psa mějte vždy pod kontrolou a na krátkém vodítku. Pokud je zřejmé, že kráva zaútočí, psa okamžitě pusťte.
- Neopouštějte značené turistické ani cyklistické stezky.
- Pokud zvířata blokují cestu, obejděte je nebo objeďte s co největším odstupem. V případě potřeby z kola sesedněte.
- Když se k vám zvířata přibližují, zachovejte klid. Neotáčejte se k nim zády a pomalu jim ustupte z cesty.
- Při prvních známkách neklidu stáda pastvinu co nejdříve opusťte.
- Respektujte ohrady a brány. Pokud vstupujete přes branku, po průchodu ji zase zavřete a pastvinu přejděte bez zbytečného zdržování.
- Chovejte se s respektem k lidem, kteří na pastvinách pracují, i k přírodě a zvířatům.
